Nová kniha Daniely Hodrové
Co přichází aneb Cesta na Kouzelný vrch
To ne! Devátý? Devátá vlna, ta rozhorlená, poznamenává jedna z hlavních protagonistek tohoto v pořadí devátého z na sebe navazujících románů Daniely Hodrové. Je... detail knihy
Nové komentáře u knih Daniely Hodrové
„Ač mám určité výhrady k odborným pracím Daniely Hodrové, její beletristickou produkci považuji za skvělou, ba dokonce bych ji zařadila k tomu nejlepšímu, co se na české literární scéně v posledním půlstoletí urodilo. Její knihy nepatří k těm, z nichž byste si mohli vypracovat přehledný zápis do čtenářského deníku, kde rozeberete hlavní postavy a shrnete, o čem to všechno bylo. Naopak. Celý text tápete, o kom je vlastně řeč, na které další osobnosti z řad umělců či na které knihy je odkazováno. Přesto však toužíte nořit se do surreálných či magickorealistických obrazů, které se přelévají jeden do druhého a nechávat se unášet na pochmurných křídlech autorčiny fantazie. Probírají se témata veselá i vážná, mnohdy groteskně nasvícená, například, když švagrová Daniela podezírá z lesbických sklonů - jako by to pár měsíců před smrtí hrálo nějakou roli. Dovídáme se osudy mnoha kusů nábytku a dalších věcí, například Adamem vytvořeného hradu, který teď stojí ve Vojtěščině ložnici a objevl se na obálce Té blízkosti. A Adam jde ještě dál a rozvíjí před ní mapu své říše Kašrétie - jak typicky hodrovský obraz, jak ve svém živlu se autorka musela nad podobnými fantaziemi cítit.
Tak jako na Huptychových kolážích se i v románech Daniely Hodrové v nejpodivnějších kreacích setkávají Nina Vangeli, Bohumila Grögerová, Adriena Šimotová, Vojtěška Vlčková, Eva Markvartová, Petra Skoupilová (která byla celý život jen dcerou Věry Hrůzové), milovaný otec, matka, babička, oba manželé, další příbuzní a známí, včetně poslední lásky v podobě jogína Johana. Chybět nesmí ani literární postavy, jako Hortensie, Bílá bohyně Alfitó nebo Wolframův Parzival, ale ani kusy nábytku či pro autorku důležitá místa (Lucemburská 3, chata,...), to vše se těší životnosti až přebujelé, v protikladu k tomu, jak moc se vlastně v knize píše o smrti a o umírání, zejména ke konci, kde se do jazyka knihy čím dál častěji vkrádají i nespisovné výrazy. Kniha je krásným zakončením autorčina uměleckého života.
Daniela Hodrová - Co přichází (str. 24): Různé časy se přece neustále spojují v jediný, v ten, v němž láska, nezbadatelná, nepochopitelná, nepomíjí.
Daniela Hodrová - Co přichází (str. 24): ...prosincový obraz v Huptychově Kalendáři dosud nevystřídal lednový obraz labyrintu, jak by tomu mělo být, neboť ráj a labyrint se na kole točí, dvanáct mesíců člověk pobývá v ráji a potom se na stejnou dobu opět propadá do labyrintu, blažený sen se mění v noční můru a ta posléze v rajský pobyt.
Daniela Hodrová - Co přichází (str. 77): Pikový král! Doktor Šuk, věhlasný chirurg, jako první mě napadne neslušný význam jeho jména, snad i proto, že slavná česká spisovatelka ve všech čtyřech dílech televizního seriálu Božena šuká, někdy i víckrát, mezi tím píše perem s oblíbenou násadkou z kostěného rohu,...
Daniela Hodrová - Co přichází (str. 121): A k čemu tvůj román směřuje? Kam by směřoval? K zániku. K jakýmu zániku? Mýmu.
Daniela Hodrová - Co přichází (str. 133): ...muž s tváří pradávného božstva z Prokopského údolí, na kterou se skoro bojím znovu podívat?
Daniela Hodrová - Co přichází (str. 158): Jsem Požíračka příběhů, která je sama požírána svými příběhy, krev už nekape z koberečku, ale z mých slov.“... celý text
— Sisssi
„Nějak nechápu, že se tahle kniha nestala kultovní záležitostí. Možná na to teprve čeká. Je to úžasný průvodce snad jakýmkoli městem, nejen Prahou. Tento text totiž nutí otevřít oči a hledat nové souvislosti, hledat "texty", které je možno číst a já si mimochodem nemyslím, že by tato teorie světa jako textu byla překonaná, jak někdo tvrdí, je to zkrátka hledisko, jakým svět, kterým je zde město, můžeme nazírat. Škoda jen, že procházky současnými městy (a nejen jimi) tolik komplikují Motoristé v hrobě, nicméně poutnice a poutníci kráčející městem ve stopách Ajvazových a Hodrové, se zmrXstvím odradit jistě nenechají...“... celý text
— Impersonator
„Přenáročné čtení. Narozdíl od kolegy Kopty jsem vydržela o dost déle, vlastně mě některé části hodně bavily - ale upřímně, nerozumím téměř ničemu. Holt tuto autorku nemám načtenou tolik, abych to uměla rozplést.“... celý text
— petrarka72
„Krátký text, který si ale zaslouží čas a trpělivého čtenáře, který nahlédne i kamsi za...
Tohle bylo v rámci prózy mé první setkání s autorkou a já jsem vůbec nevěděla, co očekávat. Velmi příjemně mě překvapila.
Krátké texty věnující se městu Praze z různých úhlů pohledu a v různých časových obdobích - vše se prolíná a prostupuje, občas nic nedává smysl a zároveň je to naprosto logické. Za malým množstvím textu se zde skrývá něco mnohem většího, komplexnějšího.
Je to neskutečně zvláštní a originální knížečka, ke které se v budoucnu ráda vrátím.
A myslím si, že pro "pražského" čtenáře bude kniha ještě o stupeň lepším zážitkem!“... celý text
— oblakaknih
„Paní Hodrová měla teda paměť... Kdoví, co vidí teď, určitě je to úchvatné. Oproti jejím ostatním knihám ve mně tato asi nezanechá trvalejší dojem, ale ještě pořád mám s ní co objevovat.“... celý text
— tereza0319
Knihy Daniely Hodrové
| 2024 |
Co přichází aneb Cesta na Kouzelný vrch |
| 2015 | Točité věty |
| 2001 | ... na okraji chaosu... |
| 1991 | Podobojí |
| 1999 | Trýznivé město |
| 1994 | Perunův den |
| 1994 | Místa s tajemstvím |
| 1997 | Poetika míst: kapitoly z literární tematologie |
| 1993 | Román zasvěcení |
| 1991 | Kukly |
Žánry autora
Literatura světová Fejetony, eseje Romány Literatura česká Literatura naučná Architektura
Štítky z knih
eseje Praha česká literatura světci hřbitovy legendy o světcích literární historie, dějiny literatury literární teorie Olšany (Praha) Magnesia Litera
Hodrová je 21x v oblíbených.


