Chris Ould

anglická

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Oheň na pláži
Oheň na pláži
Zátoka smutku
Zátoka smutku
Neklidné pobřeží
Neklidné pobřeží

Nové komentáře u autorových knih

Oheň na pláži Oheň na pláži

„Aj táto časť sa mi páčila, aj keď musím povedať, že najlepšia mi prišla prvá časť. Tu sa príbeh viac odohráva v Kodani, či na rôznych miestach v Dánsku a tým sa stratilo čaro Faerských ostrovov. Samotné prípady sa mi páčili, páčilo sa mi postupné odhaľovanie minulosti a aj ďalších obetí. Taktiež to, že k riešeniu vyšetrovatelia prichádzali skrz starú dobrú detektívnu prácu, teda prevažne viedli rozhovory. Janovi som držala prsty, aby sa mu podarilo prísť na to, čo sa jeho matke stalo, ale musím povedať, že som z toho bola taká rozpačitá, čakala som niečo viac. Hjaltiho prípad bol zaujímavejší, ale aj tam to miestami haprovalo. Trochu ma rozčuľovalo, že všetky postavy boli uzavreté a veľmi nechceli rozprávať, kvôli tomu mi to celé prišlo také rezervované. A záver mohol byť tiež trošku lepší, hlavne z hľadiska smerovania Janovho života. Ale celá trilógia sa mi páčila, aj keď to bolo hlavne kvôli umiestneniu deja, Faerské ostrovy mi prídu fascinujúce, škoda, že ich v tejto časti nebolo viac.“... celý text
— Deia

Zátoka smutku Zátoka smutku

„Na toto pokračovanie som sa celkom tešila, ale prišlo mi o trošičku slabšie ako prvá časť. Jan sa tentokrát vyšetrovania neúčastní a jeho kapitoly sú v podstate len tak bokom. Navyše sú ako jediné písané v prvej osobe a to ma miestami celkom miatlo. Taktiež som dúfala, že sa dozvieme niečo viac o jeho minulosti, ale tá stále ostáva záhadou, tak snáď v záverečnej časti bude všetko povedané. Samotné vyšetrovanie pod vedením Hjaltiho je celkom zaujímavé, také tradičné, žiadne rýchle výsledky. Prítomnosť tajnej služby mi už ale prišla trošku navyše, nejak mi to tam nesadlo. Prostredie je opäť zaujímavé, hlavne kvôli nemu som sa do tejto trilógie pustila - dážď, hmla, sychravé počasie... A tentokrát sa niečo dozvedáme aj o tradičnom love veľrýb, aj keď ten by tam veru nemusel prebiehať, je to barbarský zvyk. Na záverečnú časť sa teším, snáď sa už konečne dozvieme nejaké odpovede ohľadom minulosti Jana a jeho matky.“... celý text
— Deia

Oheň na pláži Oheň na pláži

„Trilogie dočtena. První díl byl takový rozjížděcí, druhý díl naprosto skvělý a třetí? Zbytečně natahovaný, skoro bych řekl, že už takový navíc. Jasně, bylo potřeba se dozvědět, jak to bylo s Reynovou matkou, ačkoli, že bych měl pocit, že jsme se k něčemu dobrali, tak to tedy nemám. Zápletka okolo mi přišla už přitažená za vlasy. A závěr jsem tedy očekával jiný. To ale asi každý z nás.“... celý text
— Maraiser

Zátoka smutku Zátoka smutku

„Já se na ty Faery snad budu muset vrátit!! To ponuré, mlhavé počasí je něco, co je mi prostě blízké. Stejně jako většina z hodnotících přede mnou i já tomuto dílu dávám lepší hodnocení nežli dílu prvnímu. Mělo to zajímavější děj, ačkoli z toho byla nakonec trošku bondovka.“... celý text
— Maraiser

Oheň na pláži Oheň na pláži

„Po přečtení Ohně jsem se dost divil tomu, že je spisovatel Brit a že na Faerských ostrovech nežije, jen si je vzal jako kulisu pro svůj spisovatelský krimi počin. Překvapilo mě to zejména proto, že knížka má přesně to, co charakterizuje islandskou knižní i filmovou tvorbu: neuvěřitelné množství postav, jejichž jména lámou oči, které spolu propojuje spletenec vztahů a společný odpor k Dánům. Domnívám se, že by pomohlo, kdyby autor na předsádku knihy přidal mapku se jmény a stručným popisem kdo je kdo. Ale chápu, že by předsádka nestačila a takový seznam by vydal na samostatnou knížku. Navigovat se - zejména prvních 50 stran - v osobách v obsazení bylo hodně náročné. Ani pak se nových jmen nezbavíte, jen přibývají pomalejším tempem. Druhá záležitost je pomalý děj, stále opakující se obdobné schéma: některá z postav někam přejde, přejede nebo přeletí, a tam si s někým promluví. Autor se nezdržuje popisy okolí, ani nás nenechá nahlédnout do koloritu místních lidí tak, jako to umí třeba Peter May u své orknejské série, nebo Linda Castillo s Amiši. Absence jakékoli atmosféry nebo hlubšího ponoru do důvodů konání postav mi asi u Ohně na pláži chyběla nejvíc. V zásadě mi bylo jedno, co se komu stane a jaký má motiv, ani jedna z postav mi nijak k srdci nepřilnula. De facto by se tato knížka dala jednoduše převést do divadelní hry - jsou to jen neustálé konverzace, ale kde na to vzít tolik herců, že? Suma sumárum, četlo se to těžkopádně, bylo to dlouhé, a přestože to zcela jistě hlavu a patu mělo, nezanechalo to ve mě stopu, ani touhu si přečíst od autora něco dalšího. P.S. Pokud chcete podobný námět, jen mnohem lépe zpracovaný, doporučuji druhou sérii seriálu Hříšnice, shodou okolností ze stejného roku.“... celý text
— work

Přejít na knížky autora