Barbora Postránecká

Nová kniha

Náhradka - Barbora Postránecká

Skutečné příběhy dětí, které nemohly vyrůstat se svými biologickými rodiči Novinářka Barbora Postránecká a fotografka Jana Plavec zachytily příběhy těch, který... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Náhradka

„Vynikající kniha. A ty fotky... k některým jsem se musela pořád vracet.“
— Žirka

Náhradka

„Smekám obrovský klobouk nejen před autorkami, ale i před protagonisty a hlavně před lidmi, kteří dokážou pomáhat. Nádherně zpracovaná kniha. V rozhovorech i povídáních bylo obsaženo vše potřebné. Člověk se dozví spoustu zajímavých informací o všech formách pomoci pro děti, které jsou bez rodiny. No prostě.. přečtěte si ji. A já si ji letím koupit, protože tuto knihu chci mít ve své knihovně.“... celý text
— SilviiM

Náhradka

„Mám ráda knihy, které mě něco naučí a rozšířím si obzory a tato je právě jedna z nich. Člověk má zhruba povědomí o tom, co je to adopce, pěstounství, hostitelská péče atp., ale pokud se ho to osobně netýká, tak si většinou víc nezjišťuje a to je právě možná ta chyba. Kdyby každý, kdo se dítěte vzdá nebo chystá vzdát, věděl, co vše ho může čekat a co mu tím může způsobit, tak věřím, že by si to určitě minimálně alespoň pár rodičů rozmyslelo. Nejen, že jsou zmíněné pojmy v knize krásně vysvětleny, ale jsou tu i konkrétní a velmi silné příběhy, jak z pohledu dětí, tak i dospělých. Nebylo to lehké čtení, ale bylo pro mě v mnoha směrech poučné. Rozhodně doporučuji každému, koho tato témata jen trochu zajímají.“... celý text
— okeey

Náhradka

„Téma knihy je mi hodně blízké jak profesně, tak i osobně. Měla jsem v úmyslu si jednotlivé příběhy dávkovat, aby mi nesplývaly, ale nakonec jsem knihu přečetla doslova na jeden zátah během jednoho dne. Oceňuji její rozmanitost, pravdivost, pozitivní přístup a v neposlední řadě také spoustu krásných fotografií. Děkuji autorkám a hlavně pak protagonistům, že se dokázali podělit o své zážitky a zkušenosti.“... celý text
— L.Helena

Náhradka

„Barbora Postránecká je novinářka a společně s fotografkou Janou Plavec sepsaly a nafotily několik lidí, kteří vyrůstali v dětském domově a ujali se jich pěstouni. Formou rozhovorů se dozvídáme, jaké to je, žít v dětském domově. Příběhy dětí jsou si v jednom podobné. A to v touze po lásce, blízkosti, pocitu, že někam patří. Dětské domovy jsou na vysoké úrovni a snaží se v nich ke klasické rodině co nejvíce přiblížit, ale mámu a tátu tam nenajdete. Od 1.1.2025 nebudou děti mladší tří let umisťováni do ústavních zařízení. Budou v péči pěstounů. Je to určitě hodně ožehavé téma se spoustou názorů a tahle kniha vám pomůže v pochopení práce pěstouna. V knize najdete příběhy zdravých dětí, i postižených a různých etnik. Všechny měly těžký start do života a nebo žily v nefunkčních rodinách. Pěstouni jsou tu pak od toho, aby jim dokázali, že mohou žít i normální život. Nemusí se bát, že budou trpět hlady, bude jim někdo ubližovat, nebo že nebudou mít školní pomůcky. A najdete zde i příběhy pěstounů, kteří vypráví jak a proč se pěstouny stali, kolik dětí v péči měli a jaká má pěstounská péče plusy a minusy. Touží tyto děti poznat své biologické rodiče? Jaká práva a povinnosti mají pěstouni a jaký je rozdíl mezi pěstounstvím a adopcí? To vše dozvíte v této poměrně obsáhlé knize.“... celý text
— Ctenar1202

Přejít na knížky autora