• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u knih Aron Hector Schmitz

Vědomí a svědomí Zena Cosiniho

„Ačkoli z úst hlavního hrdiny se dočkáme jen kritiky psychoanalýzy, je to vlastně kniha, která tomuto psychologickému směru skládá hold. Vnitřní život hlavního hrdiny a jeho jednání představuje velmi živé a působivé ztvárnění neustálého souboje mezi Freudovým Id, Egem a Superegem, který, byť to nikdo z nás takto nepojímá, známe v menší či větší míře z vlastní zkušenosti všichni. V té době to ovšem byla představa revoluční a také Svevovo zpracování tématu nemělo obdoby. I proto kniha dosáhla na svou dobu takového úspěchu a zcela po právu bývá řazena k tomu nejlepšímu, co bylo kdy napsáno. Hlavní hrdina je spíše opakem hrdiny, přesto si jej nelze neoblíbit a nefandit mu po celou dobu vyprávění. Možná proto, že si v něm každý z nás najde nějakou tu svou slabost, kterou ovšem autor nekritizuje, jen se nad ní tak nějak shovívavě, s pochopením, usmívá.“... celý text
— Taťka Hraboš

---

Senilita

„Neviem, či mám hlavného hrdinu l'utovať... zvláštny pribeh lásky. Asi som už stará, keď si neviem predstaviť, že pre lásku všetko..“
— adelinka

---

Senilita

„Cudzie nešťastie nám umožňuje lepšie vychutnávať vlastné štastie. Jedna polovica ľudstva je tu na to aby žila, a druhá na to, aby žili iní.“
— Josi1

---

---

Povedený kousek

„Za život mi toho utekla spousta. Na jednom kolečku by se to odvézt nedalo. Takže mi celkem dobře utekly i detaily z týhle věcičky. Přečíst mi to trvalo trvalo tejden, protože jsem musel odbíhat do práce, na nákup, a taky k těm dementním hrám, co se klikaj na mobilu. Příběhy byly tři. Když mi hlava ještě držela pozornost, byl ten příběh asi nejlepší a nejjednodušší. Jeden Talián bez peněz, místo aby vrátil prachy co dluží, tak zapíchne věřitele a vezme mu z kapes další prachy. Akorát že má místo mozku mozzarellu, tak ani není potřeba Poirot, aby to vyřešil a jsme na konci příběhu dřív, než řekneš Margarita di Buffala. U druhýho příběhu jsem dost polevoval a vím akorát že jsou tam dva dědci. Jeden chodí brzo spát, domnívám se tedy, že od rána notně nasává Grapu a ten druhej mu otravuje život tím, že mu furt hustí do hlavy svoje bajky o nějakým vrabci. Pokud ten první chlastá, je to na tuty z těch bajek. Nemám páru, jestli ten vrabec nebude náhodou ten povedenej kousek. U toho třetího už jsem byl duchem úplně nepřítomen. Taky už byl pátek. Dokonce v bedně běžel záznam mistrovství světa ve snookeru, a to téma bylo nějakej přemejšlivej děda a mladá buchtička. Trošku to zní, jako kategorie v encyklopedyji PornHub. Ale dědu tam nějak trefí šlak a není to úplně z toho, že by na něj něco vytasila. Jenom omarodil, a tak dále. Nedalo mi to, a když jsem nevěděl nic, tak jsem zalistoval zpět a zjistil, že dědek plesnivá chtěl z neotesaný tramvajačky udělat dámu. Kdyby to klaplo, navalil by jí do závěti a ona by se pak mohla hodit do klidu. Tohle jsem pochopil, ale to jeho přemejšlení ne. Jak to dopadlo neřeknu, ani kdybyste mi mávali před ksichtem basou radegasta.“... celý text
— žlučníkář

---

Vědomí a svědomí Zena Cosiniho

„Zase jedna z těch mála knih - moc se mi líbila, ale neodvážila bych se ji komukoli doporučit. Analytický přístup k celému příběhu by možná mohl mnohé čtenáře deprimovat či odrazovat, avšak asi jen díky němu lze v textu najít také mnoho humorných pasáží. Zdravý nadhled je třeba. Nejen v literatuře. Ukázka: "Dnes, kdy tohle píšu a kdy se blížím věku, kterého dosáhl otec, už vím s jistotou, že člověk může mít pocit, že všemu svrchovaně rozumí, aniž se to porozumění navenek projevilo čímkoli jiným než tímto silným pocitem."“... celý text
— Janek