Alžběta Michalová

česká, 1991

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Zřetelně nevyprávíš Zřetelně nevyprávíš

Je to takové zúčtování autorky, která shodou okolností napsala tuhle prvotinu v dost podobném čase jako já svoji, sic je drobek starší a s tím rozdílem, že jí ty dva roky a hrstku básnění vydali. Jako celek a obsahově to má svoje momenty a obraty, osobní zkušenost, na jednu stranu tu jde opravdu s kůží na trh a je to velmi intimní, na čemž se staví celá síla... ale celá superkrátká sbírka se motá okolo kritiky pijící osamělé matky vypořádávající se s děckama, otce, který nebyl přítomen (to chápu, chápu i že holky to vnímají jinak) a zmiňování bratra, vše v obratech, které jaksi bez osobního kontextu vyšumí. Je to jako sledovat dva roky (2009-2011), kdy si někdo vedl krátké básnění na "mommy and daddy issues", kde chytlavý název ale nevykompenzuje, jak moc to vámi projede nebo neprojede. Jsem si jistý, že většina lidí by mohla napsat vlastně velmi podobnou sbírečku (otázka je: proč? odpověď je: proč ne? (...). Je to zajímavě zapečetěno i faktem, že autorka se věnuje něčemu úplně jinému, ale nějak protlačila a vydala tohle a nic dalšího už pak ne. V mém současném bodě mi to příliš nesedlo, nepřišlo mi, že z toho teču, jak ostatní, by default, jen protože si zvolila téma, kde mám cítit lítost (vlastně na tenhle trik koukám dost z patra, i kdyby nešlo jen o "marketingový" záměr, nebo záměr vůbec, tady to ale působí dost jako sázka na jistotu). Ale kdoví, třeba si to v budoucnu přečtu znovu a přehodnotím.... celý text
JP


Zřetelně nevyprávíš Zřetelně nevyprávíš

Alžbětu a její sympatickou, schopně působící mámu "znám" krátce a sotva o něco víc, než od vidění. Dalo by se říct, že jen od vidění pak Bětčiny početné bezva brášky, jejího přátelského muže, tři roztomilé potomky. Vždycky působí jako kompaktní rodinná jednotka, vstřícní a laskaví k těm kolem i k sobě navzájem. Dobrými hřivnami pámbu rozhodně nešetřil, na Alžbětě určitě ne. Prostě - na růžích ustláno. Lze jen závidět. Člověk se s úsudkem často nepáře. A pak je udiven, jako by se už tolikrát nepřesvědčil, že ta růžová po(de)stýlka nemusí být samozřejmá a odjakživa, že možná hodně stála a pořád něco stojí, a že je člověk stokrát bolavý, ne tak zvenčí, jako uvnitř, jako by své duši donekonečna ustýlal na hrachu, zapomenutém pod prachovým peřím. Čtu si výňatek z dopisu na zadní straně přebalu útlounké sbírky, totožný s anotací. A říkám si, že méně výstižné slovní spojení pro někoho, kdo - inspirován pohledem do vlastního dětství - napíše tohle, bych asi nenašla. Podivné přecitlivé dítě??... celý text
milary


Zřetelně nevyprávíš Zřetelně nevyprávíš

Jsem z toho zmatená. Přestože zřetelně nevyprávíš, snad chápu vše správně. Tu syrovost žalozpěvu, přímočarost žaloby.. opilost působí rámus i v noci i v uspaném domě opilost působí vzruch kdykoliv matka přijde z flámu později zarytě důstojně a jistě právem. Co k tomu dodat? Já musela dvakrát číst. Snad jsem správně pochopila, i když vlastně nechápu. Intimní zpověď koho, čeho, čí? Obdiv, respekt, úcta. P.S.: Holčičko, našla jsi k životu ten správný klíč?... celý text
evelýny



Zřetelně nevyprávíš Zřetelně nevyprávíš

Velmi silná a velmi intimní sbírka. Zůstal mi po ní smutný pocit. A zvědavost, jak se má autorka dnes. Děkuji za možnost legálního stažení zdarma.
Awča


Zřetelně nevyprávíš Zřetelně nevyprávíš

Žalozpěvy. Obžalobozpěvy. Působí jako pitevní protokol soudního lékaře: jako strohý a stručný výčet tělesných poranění, do kterého když připustíte všechny emoce, uvědomíte si to utrpení, jak strašně to muselo bolet a že už to nejde odčinit. Je-li tato poezie autobiografickou introspektivou, pak se hluboko klaním autorčině poetickému talentu i životní síle se s tak bolestnými tématy tak zrale vypořádat.... celý text
ladez