PMR komentáře u knih
Slušný úlet.
Kolik Baudelairů se vejde na špičku jehly ?-)
Kniha usiluje o maximální přístupnost Tomášových Sum pro kohokoli. Myslím, že autor má plnou bednu tomistických textů, které jsou provedeny na "vyšším levelu". Ovšem těžko říct, co je nejefektivnější k tomismu publikovat...
Hezká polemická knížečka o jedné mimořádně absurdní diskuzi k Heideggerovi. Autor je určitě rozumný člověk a čtenář by si měl vážit každého textu pokročilého heideggeriána, který nemluví z cesty - už jenom proto, že těch zas tolik není :-)
Filosofie dělá kroky v řádech staletí a i když by se nám to nemuselo/nemělo líbit, tak za nějakých 200-300 let bude jenom málokdo vědět, co vlastně znamenalo být nacista. A nebude to ani potřeba.
To ovšem samozřejmě neomlouvá Heideggera za to, jaké peklo svým nebohým interpretům připravil :-)
Hodně rozumný kompromis mezi filosofickou meditací a kontrolovatelnou vědeckou prací. Je až s podivem, s kolika teologickými argumenty se při rozboru budoucnosti AI člověk setká.
Bude asi nedílnou součástí české filosofie, že každý přinejmenším několikrát za život zjistí, že Jana Patočku prostě podcenil. Týká se to, myslím, především této knihy.
Ve světové filosofii je člověk na ty vrcholy tak nějak více připravený...
Tak až do pohádkového Finska se zatoulala jedna ovečka ze stáda nesmrtelného Miguela Cervantese, aby zjistila i tam, že jenom lidská omezenost je v tomoto omezeném světě neomezená...
Četlo se to dobře, ale myslím, že zvlášť ta Paříž mohla být provedena lépe.
Ona jsou to příliš velká jména na to, aby po sobě ty postavy jenom tak helakali (bez ohledu na to, co ti slavní malíři ve skutečnosti dělali, když právě nemalovali :-)
Jinak ale je třeba ocenit, že to autor docela udržel, protože ten příběh je až nebezpečně klišovitý: V chudobě živořící malíř, jehož jméno zná dnes každé malé dítě a jehož obrazy mají ceny jako z jiného světa (pokud tedy se vůbec někde najde nějaký blázen, který je prodává) ...
Šílená cesta temným labyrintem osobních selhání a pokrytectví.
Až se člověk stydí za těch 100%...
(v mém případě je to jenom uznání práce autorky, která se s tím člověkem vůbec byla schopná bavit - to bych já určitě nedokázal)
Kniha vypadala trochu jako moje poznámky z přednášek - až na ta sprostá slova (ta v knize chyběla :-)
Kdo by to řekl, že napsat knihu o takovém géniovi bude až tak snadné - to se snad samo napsalo i přečetlo :-)
Legendární kniha v třistapadesátem vydání :-)
Obávám se, že další vydání budou dosahovat už skutečně biblických rozměrů, protože počet syntéz v evoluční biologii roste snad geometrickou řadou ...
Kniha je sympatická jako pokus o "neanalytickou" filosofii vědy.
Nicméně se mi zdá, že si autor přeci jenom ukousnul příliš velké sousto.
Moderní věda je příliš složitá ...
Řada tezí v knize je ovšem velmi zajímavá a překvapivá: Moderní věda není nástrojem, nestará se o skutečnost, není jazyková, není srovnatelná s jinými epochami, je impozantnější než veškeré historické artefakty, ...
I když tyto myšlenky mají svoje opodstatnění, tak budou asi působit i docela bizarně (Já osobně budu zřejmě nějaký čas rozdýchávat zvlášť hlavní závěr části věnované filosofii - že filosofie je na rozdíl od vědy praktická. To by mě tedy nenapadlo skutečně ani ve snu !-)
Myslím, že hodně lidí kniha tak úplně neuspokojí: Je psaná hodně populárně, místy i docela povrchně, zato je ale docela tlustá :-)
Mě ale řada odstavců a stránek hodně potěšila.
Vzhledem k tomu, že i já sám chápu filosofii běžně jenom jako sekvenci více nebo méně šťastných nedorozumění (Sartre dezinterpretoval Heideggera, ten Husserla, ten Kanta, ten Aristotela ...), tak musím uznat, že autorčin příběh o existencialismu je mnohem lepší a především úplnější než ten můj.
Možná jenom Max Scheler tam nějak vypadl: Ten sice není bezprostřední součástí "existenciálního příběhu", ale aspoň malou zmínku by asi zasloužil - už jenom vzhledem k tomu, že Jan Patočka, který v knize je, taky nebyl přímo existencialista a MS patří k MH/EH dokonce významněji než JP/JPS...
Ovšem vzorné jsou hlavně odkazy na konci knihy - ty se budou určitě hodit všem :-)
Zajímavé názory na vybrané filosofické koncepce.
Občas opravdu zvláštní a kuriozní.
Bylo by to na 100%, ale opravdu nechápu, proč se dva filosofové, baví převážně jenom takovým žurnalistickým způsobem - bez výraznějšího oponování, bez kterého se člověk nedozví ty nejdůležitější věci.
Filosofický dialog je jako souboj v páce: nemá smysl s někým, kdo "dává ruce pryč"...
I tak jsem si to ale docela užil :-)
Výsledky strunových teoretiků jsou samozřejmě spíše pohádky.
Ale autor je velmi sympatický i přes to, že se zabývá takovými "zvěrstvy" :-)
Před desti lety, když jsem knihu četl poprvé, tak jsem ji těžce nedával.
Dnes už jsem schopný ocenit alespoň to, jak důsledně odděluje evoluční teorii od náboženství. Ono není nijak obtížné vytvořit náboženství, které by evoluční teorii obsahovalo, ale názory uveřejněné v knize to do značné míry znemožňují.
Ne tedy že by to bylo v současné době nezbytně zapotřebí, ale tato "Dawkinsova břitva" se může ještě hodit...
Jinak ale jsou samozřejmě mnohem zajímavější / komplikovanější aspekty evoluce než takové pitomosti jako spory s kreacionisty.
To už můžete rovnou vést spory například s českými monarchisty :-)
Geniální. Konečně se člověk něco užitečného naučil :-)
Hezká knížka o vazbách německé klasické filosofie na novoplatonismus.
Kniha by ale měla mít jiný název, protože ty kategorie jsou příliš hrubé.
To je, jako by akvarista popsal svojí "chloubu" v knize s názvem "Ryby a řasy" :-)
Nejsem si moc jistý, jestli někoho může opravdu zajímat otázka: "Co nemůžeme poznat?" :-)
Nicméně autor se dobře orientuje v řadě vědeckých oblastí a jeho výklady jsou velmi srozumitelné.
Teda, teda ... kdo by to řekl, že je Tomáš Halík takový démon zla, že ?-)
On je to sice spíš problém myšlenkového světa Jiřího Fuchse než Tomáše Halíka, ale je pravda, že by oba mohli své názory trochu korigovat, aby se v tom člověk lépe vyznal.
Řada úvah v knize směřuje sice správným směrem, nicméně je tam plno problematického, polemicky přeexponovaného zobecňování...