PMR
komentáře u knih
Šifra mistra Leonarda - pravda a smyšlenky
Bart D. Ehrman
Velmi dobrá kniha sympatického učence.
Je výborné alespoň využít vlnu zájmu o okolnosti, které podstatně ovlivnili západní kulturu a které byly (bohužel tak nemístně) skandalizované mistrem všech ignorantů D.Brownem...
Ohnivá brána
Steven Pressfield
Sympatická kniha.
I když těžištěm autorova zájmu je spíš válka jako taková, než vlastní historie.
Tak se například nedozvíme skoro nic o příčinách jednotlivých líčených válečných konfliktů nebo jak jim autor rozumí, ...
Ale i tak je to docela zajímavé - protože válka je vlastně dost nehistorická záležitost...
Dialogy o matematice
Alfred Rényi
I když se na první pohled kniha netváří jako příliš závažná, některé postřehy jsou pozoruhodné a svědčí o ujasněné praktické zkušenosti s aplikací matematiky - což není v řadě publikací, které se dotýkají filosofie matematiky, bohužel, standard.
Deníky 1935-1939: Svazek 3
Joseph Paul Goebbels
Svět podivína a pokrytce je pro druhého člověka dost nepřístupný.
Ale zaujala mě myšlenka, že by historikové mohli používat podobných záznamů ...
Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii I
Edmund Husserl
Fenomenologie na vzestupu se proti všemu očekávání stává nelogickou.
Zpočátku jde spíše o absenci logických témat jako takových.
Dále jde hlavně o mnohostranné štěpení logu (viz. například protiklady: faktické vs. eidetické, tetické vs. netetické, noetické vs. noematické, regiony, ...), které je dále neodvolatelné.
Je pak logika jedna nebo jich je víc?
Nicméně pozoruhodná kniha...
Věda bez skrupulí aneb Obchod s fiktivními fakty
Johannes Jürgenson
Hodně zajímavá kniha. Něco je určitě přehnané a spíš pro efekt.
Že je ale v současné vědě něco špatně, je, myslím, oprávněná výtka...
Tractatus logico-philosophicus
Ludwig Wittgenstein
Kniha si určitě zaslouží 100%, ale číslování jednotlivých paragrafů de facto vytváří zvláštní 'metaknihu' uvnitř knihy, která není úplně jasná.
Možná proto LW později už přesné číslování nepoužíval...
Alice's Adventures in Wonderland / Alenka v kraji divů
Lewis Carroll (p)
V zrcadlovém vydání člověk hodně ocení kvalitu překladu a užije si obě strany zrcadla:
Na jedné straně anglická, více strohá, logičtější, ale i zábavnější forma, na druhé česká poetičtější.
Jinak pozor na Houseňáka - ten to má promyšlené :-)
Barva z kosmu a jiné horrory
Howard Phillips Lovecraft
Iranonovo hledání, spolu s Kadathem a Bílou lodí jsou moje nejoblíbenější fantastické povídky.
Čas v nich běží tak zvláštně nepravidelně, jako by byl jednou z postav.
Nechat takovou postavu umělecky věrohodně jednat, nutně vyvolává tragické nálady.
Je zvláštní, že HPL bývá často považován za brak ...
K zvládnutí těchto poloh by člověk v literatuře asi nalezl nemálo vzorů, ale nebyla by to zas tak malá jména.
Proměny fenomenologie
Ivan Blecha
Nejde o systematický výklad, ale přehled témat pojednávaných v rámci fenomenologické filosofie.
Podle mého názoru velmi zdařilý: Dobře se mu daří zdůraznit zajímavé motivy a především příliš nerozmělňovat jednotlivá témata (v podobných pojednáních bohužel dost obvyklý jev)
Vesmír a lidstvo
Pierre Teilhard de Chardin
Zajímavá vizionářská kniha.
Doporučuji, i když je to trochu nejasné ... asi jako sama evoluce, která je ustředním tématem knihy.
Cesta do Tibetu
Ippolito Desideri
Cesta z Říma do Janova za dva měsíce člověka zarazí ... zvlášť, když se cestuje až do Tibetu :-) .
Aristotelés - O paměti
Richard Sorabji
Jak už to u Aristotela bývá: Originální text a jeho překlad je zajímavější než doprovodná studie a poznámky.
Jde tedy spíš o: "Základní pojednání filosofie času s překladem a podrobným komentářem".
Výjimkou je komentář k hlavnímu schématu času, který je bezvadný.
Pro mě zajímavá je také paralela s Fyzikou - používání poměrů v argumentech.
Království bolestné
Stanisław Przybyszewski
Hezká umělecká kniha. Kultovní ... řekl bych.
Těžko říct, kdo je víc posedlý: jestli postavy, autor, nebo čtenář :-)
Náhlost. Myšlení bytí z času
Ladislav Benyovszky
Působivý hermeneutický "úvod" do myšlení Martina Heideggera a jím iniciovaných výkladů času.
Vyžaduje buď velkou dávku tolerance k osobitému způsobu myšlení a vyjadřování, nebo velkou lásku k samotnému ustavování a rezonování pojmů v myšlení a řeči.
Obojí si autor zaslouží.
A odpusť nám naše viny
Romain Sardou
Zajímavý odkaz na Aristotela, ale jinak si myslím, že církev v 13. století měla jiné cíle a jiné prostředky, jak jich dosahovat, než likvidovat své biskupy a obsazovat fary v heretických vesnicích ...
S Jménem růže má tento román společné snad jenom nějaké slabiny v důrazu na jednotlivé události v ději (hodně by se toho dalo klidně vynechat).
Ale těžko to jde srovnávat vzhledem k rozsahu kulturního přehledu, kterým disponuje U. Eco ...
