Lucie51 komentáře u knih

Mé první knižní setkání s Adamem Nevillem hodnotím velmi pozitivně. Bylo to velmi napínavé a drsné čtení, o krev, pot a slzy zde opravdu nebyla nouze. Přesto mě příběh o otci, který hledá svou dceru (a je ochoten pro to udělat naprosto cokoliv), velmi zaujal a všem jej můžu s čistým svědomím doporučit :)

3 21.11.2016

Životní příběh herečky Marie mě natolik zaujal, že se mi s knihou nechtělo vůbec loučit, možná proto jsem ji nepřečetla na jeden zátah, ale "šetřila jsem si ji" a četla jsem ji nakonec několik dní. Čtení svižně ubíhalo, čemuž napomáhaly též krátké kapitoly. Líbilo se mi filmové prostředí, stejně jako náhled do terapeutické komuny, ve které se Marie snažila zbavit své alkoholové závislosti. Do budoucna bych si klidně dokázala představit podobný samostatný příběh, který by se celý odehrával právě za zdmi protialkoholní léčebny. Hodnotím plným počtem a těším se na další knihy :)

Chcete-li se o mém názoru na tuto knihu dozvědět více, navštivte můj blog, kde naleznete podrobnou recenzi http://zatoka-papirovych-lodicek.blog.cz/1611/hlavni-role

5 08.11.2016

Mé první knižní setkání s autorkou Gayle Forman. Musím říct, že dopadlo na jedničku, hlavní hrdinové mi byli sympatičtí, i když tedy asi tak do poloviny příběhu jsem netušila, co čekat od hlavní mužské postavy. Lehce zklamaná jsem byla pouze z rozuzlení hlavní zápletky, týkající se muže z diskuzního fóra s tajemnou přezdívkou. Čekala jsem, že autorka po jeho odhalení přijde s nějakým velkým zvratem v příběhu a celé to ke konci ještě dostane grády. Nicméně i tak hodnotím plným počtem za vydařený konec příběhu :) celkem mě mrazilo ze závěrečného epilogu, když jsem zjistila, že autorka se u postavy Meg inspirovala skutečnou osobou...

08.11.2016

Pro začátek bych chtěla zmínit, že mi ke knize moc nesedí její zařazení do žánru "pro děti a mládež", svému dítěti bych ji rozhodně nedala přečíst před 16. rokem života... námět to byl velmi zajímavý, autorka dala čtenáři možnost nahlédnout do uzavřené komunity, do které běžný člověk (pokud není jejím členem) nevidí. Kniha se mi líbila přibližně do 150. stránky, poté přišel zlom v ději a já byla tak znechucená, že se mi knihu ani nechtělo dočíst. Nebylo to změnou stylu psaní autorky, prostě mi nesedl děj, z vůdce komunity mi bylo neuvěřitelně zle a na zvracení, že mi to zkrátka převážnou většinu knihy znechutilo. Co bych chtěla zmínit je zajímavost, že mi hlavní hrdinové - Pearl a Ellis - připomínali Hazel a Guse z knihy Hvězdy nám nepřály od autora Johna Greena. Svým vzhledem (Pearl i Hazel mají krátké vlasy, Ellis přišel o ruku a Gus o nohu), povahou i vystupováním. Netuším proč, ale hned od jejich prvního setkání jsem si jejich postavy spojila s obličeji herců ze stejnojmenného filmu. A on i ten hořkosladký konec osudů hlavních postav v knize "Zahrada spáčů" vlastně koresponduje s koncem hlavních postav z "Hvězdy nám nepřály" :) bohužel nemůžu hodnotit lépe než průměrem, konec mě hodně zklamal...

1 21.10.2016

Za sebe můžu s klidným svědomím napsat, že druhý díl u mě ten první nepřekonal :) Les mě zkrátka bavil mnohem víc než Sekvoj. Nejen co se týče filozofie vůdce, ale i postav, které tato útočiště obývaly. V Sekvoji mi prostě nepřirostl k srdci absolutně nikdo... byla jsem nadšená z nečekaného návratu postavy s nejasným osudem z prvního dílu, bohužel, jak se říká - oko za oko, zub za zub... autorka si pro konec knihy vybrala špatného obětního beránka, u kohokoliv jiného by mě to bolelo méně :-( ...co mě moc nebralo, bylo až moc akce v tomto díle. V prvním díle jsem hltala podrobný popis Kapsule i Divočiny, a to mi sedělo více. Celkem zajímavý byl však epilog, klidně bych snesla třetí pokračování :)

16.10.2016

Literární prvotina autorky Sarah Crossan na mě udělala obrovský dojem. Strašně se mi líbil dystopický postapokalyptický svět, který ve své knize vytvořila. Nemůžu se dočkat, až začnu číst druhý díl, který je zároveň i závěrem této malé série. Co mě na knize nejvíce zaujalo, byl rozhodně její námět a ústřední téma světu po katastrofě, při níž z atmosféry zmizí kyslík a lidé jsou odkázáni na život ve skleněné kapsuli, která by mohla mnohým připomínat vězení. Kapsule mají vlastní atmosféru s uměle vytvořeným kyslíkem. Dech je kniha o cestě dvou mladých lidí za poznáním, za odhalením pravdy. Na jejich cestě mimo kapsuli je doprovází někdo, kdo tu pravdu zná. Postupem času se k nim přidá ještě další člen, do kterého byste to nejspíše na začátku neřekli... mrzel mě pouze smutný závěr, doufám, že druhý díl bude již poněkud optimističtější.

1 11.10.2016

Bohužel mě to vůbec nebavilo, s knihou jsem se trápila asi týden, přičemž jsem se nedostala ani na 50. stranu. Bylo to pro mě vyloženě utrpení a naprosto mě to znechutilo mé obvyklé večery s knihou.. neustále jsem jen chodila kolem své knihovny a přemýšlela nad tím, že bych se měla pustit do něčeho jiného, a tak se také nakonec i stalo. Kniha se četla velmi obtížně, neuvěřitelně mě nudilo autorčino neustálé filozifování, vracení se do depresivní minulosti a její náboženské rozpravy o Ježíšovi. Čekala jsem knihu o cestování a zábavných zážitcích, otevřela jsem však spíše duchovní literaturu... možná jí dám ještě jednu šanci, ale nejméně tak za 10 let, zatím na tento typ literatury asi nejsem připravená. A to nejsem žádný teenager, co nevidět mi bude 30.. Přitom by to mohlo být tak skvělé, geniální nápad, muž v červených kalhotech, žena v zelených šatech, žádná zavazadla, tři týdny cestování po světě... dokonce i několik vtipných scén jsem tam objevila, například Jeff v obklopení smečky divokých psů nebo Jeff snažící se zbavit dotěrného prodavače suvenýrů... bohužel, Jeff to celé nezachrání... kdyby někdo vzal tu knihu, vyrval z ní Clařino filozofování a nechal tam jen střípky o cestování a Jeffův pohled na věc, hodnotila bych bez problému pěti hvězdičkami. Takto bohužel nemůžu, nebylo by to spravedlivé k ostatním knihám, které mám přečtené.

4 04.10.2016

Tenká knížečka, spíše mi připomínala povídku než román, měla jsem dočteno celkem asi za 3 hodiny :-) přesto se mi Deklarace líbila. Je to kniha o přátelství, lásce, obětování se, ale i o nenávisti, povýšenosti a krutosti. Rozuzlení zápletky týkající se hlavní mužské postavy se samo nabízelo hodně brzy, tudíž mě to vlastně ani moc nepřekvapilo. Stejně tak jako záhada kolem hlavní vychovatelky. Vystupovala jako ta největší mrcha, na konci vám jí bude možná i líto... škoda, že u nás nevyjdou další dva díly. Už mě to vážně štve, za poslední dva měsíce snad třetí přečtená kniha s podobným tématem a nakladatelství prostě vydá pouze první díl, a tím to pro něj končí... :-(

6 29.09.2016

Za mě celkem slabší dílko mého jinak velmi oblíbeného autora. Neustále je zde zmiňována matematika a jakýsi složitý vzorec vývoje milostného vztahu, který hlavní hrdina vymyslel a snaží se jej dovést k dokonalosti... přišlo mi, jako když to snad ani nenapsal John Green (nebo to psal v depresi či jej odmítla políbit jeho obvykle věrná múza), protože právě John má ten talent, že dokáže perfektně vyšvihnout charakteristiku postav a stvořit hlavní hrdiny, které musí opravdu každý milovat. Před tímto jeho dílem jsem četla "Aljašku", "Hvězdy" i "Papírová města" a v každé z těchto knih byl hlavním hrdinou neskutečný sympaťák, kamarád do deště, parťák do života, kterému byste dali svůj poslední peníz a šli s ním na konec světa... Hlavní hrdina "Kateřin" - Colin - mě však bohužel absolutně neoslovil, spíš jsem vůči němu měla od saměho začátku averzi, jelikož jej autor celkem nešťastně vystihl jako věčného chudáčka, uplakánka utápějícího se v slzách sebelítosti .. jedinou sympatickou postavou byl snad jen Colinův nejlepší kamarád, Hassan, který však celý příběh nezachrání... škoda :-(

1 25.09.2016

Moje nejmilovanější kniha, v mých očích už nikdy nikdo nejspíš nedokáže napsat nic dokonalejšího a svým způsobem dojemnějšího. Naprosto mě uchvátil náhled do japonské kultury (je vidět, že knihu napsal japanolog) a do prostředí čajoven, v němž se pohybovaly všestranně nadané umělkyně - gejši - a jejich mecenáši. Autor čtenáře provází Japonskem se všemi jeho krásami od vznešených sakur přes monumentální stavby, až po podrobný popis vybavení příbytků gejš, ale nevynechává ani realistický náhled do života chudobných rybářů žijících ve velmi prostých podmínkách. Od prvních stránek jsem obdivovala Sajuri a do jejího vyvoleného jsem byla od jejich prvního setkání neskutečně zamilovaná :-) autor jej popisuje jako galantního gentlemana, který čest, laskavé vystupování a především vděčnost a význam přátelství staví na velmi vysokou příčku. Kniha je z mého pohledu zejména o přátelství (ale i zradě), touze, pokoře a vytrvalosti. Z knihy jsem si odnesla naději, že když je člověk na naprostém dně, může jej i naprosto nepatrná jiskřička naděje ze dna pomalu zdvihat a nakonec jej přivést až ke splnění jeho životního snu :-) opravdu dokonalá kniha a též velmi vydařené filmové zpracování. Nikdy z mé knihovny nezmizí, plánuji ji číst ještě mnohokrát a každému čtenáři ji vřele doporučuji :-) ★★★★★

11 24.09.2016

Terapie láskou je první knihou, kterou napsal Matthew Quick, která se mi dostala do rukou. Knihu jsem četla před shlédnutím filmu, ve kterém si zahráli hlavní role Bradley Cooper (Pat Peoples) a Jennifer Lawrence (Tiffany). Musím říct, že snad i díky filmové obálce, se kterou jsem si tuto knihu zakoupila, jsem si hlavní hrdiny hned od samého počátku spojila s tvářemi těchto herců a vůbec to tedy nebylo na škodu, postavy mi s jejich obličeji pasovaly perfektně, Pata bych si nedokázala ve své fantazii vykreslit lépe :-) . Pat i Tiffany mi byli velmi sympatičtí, což však nemohu říci o vedlejší postavě, Nikki, Patově "manželce". Na Nikki jsem začala být přibližně v 1/3 příběhu neskutečně alergická, stejně jako na slovíčko "odluka". Zamilovala jsem si autorovu myšlenku, že "každý mrak má stříbrné lemování" :-) . Knize dávám plný počet hvězdiček, filmu bych dala o jednu hvězdu méně, jelikož je v něm oproti knize spousta nepřesností, spousta věcí tam chybí, spousta věcí je tam pomotaných nebo nahrazených. Zejména změna finálové písničky na taneční soutěži se mi nezamlouvala :-) . Příběh mě neuvěřitelně bavil, líbilo se mi Patovo líčení pobytu v psychiatrické léčebně, následné rozhovory s psychiatrem, jeho pocity při posilování a běhání nebo návrat do společnosti a léčení vztahů s rodiči, bratrem a kamarády. Hodně zajímavé bylo také autorovo líčení z prostředí amerického fotbalu, to jsem doslova hltala. Pata mi bylo v určitých chvílích upřímně líto, autor mu do cesty přichystal spousty překážek a nepříjemností. Chtěla bych mít takového kamaráda :-) Konec knihy byl úžasný, opravdu moc se mi líbil a knihu všem vřele doporučuji. ★★★★★

2 15.09.2016

Na Strážkyni pramene jsem se po spoustě doporučení a kladných recenzích doslova klepala. Musím říct, že kniha si tyto kladné ohlasy bezesporu zaslouží, je velmi čtivá a zajímavá. Dávám však 4 hvězdy, protože na mě kniha, i přes všechny své klady, působila lehce depresivně, autorka se poměrně často opakuje a některé pasáže popisující pocity hlavní hrdinky jsou maličko nudné a zdlouhavé. Mrzel mě, z mého pohledu, otevřený konec, netuším však, zda se nechystá pokračování. Přijde mi, že bylo docela dost věcí otevřených nebo nedotažených, což se dá taktéž říci o osudech některých postav. Závěrečný epilog byl možná trochu zbytečný (možná bych ho tam raději neměla), po jeho přečtení jsem se cítila v rozpacích, s koncem příběhu jsem spokojená nebyla... Co však na druhou stranu musím vychválit, je úchvatný popis prostředí, zahrady, jeskyně, čajové chýše, a také perfektní charakteristika postav, to se autorce velmi vydařilo, paní spisovatelka čtenáři nádherně osvětlila čajový obřad a jeho zákonitosti. Ke knize se v budoucnu pravděpodobně ještě minimálně jednou vratím, velice ráda ji nyní doporučuji ostatním čtenářům, každý si z ní jistě vezme ponaučení, bude se po jejím přečtení k přírodě a naší planetě chovat ohleduplněji a bude si vážit i běžných věcí (zejména tedy z pohledu jejich dostupnosti), které nám příroda dnes ještě automaticky nabízí, jako například vody nebo sněhových vloček... ★★★★✰

4 15.09.2016

Kniha "Modrá" je prvním dílem autorky Lucy Clarke, které bylo přeloženo do českého jazyka. Zaujala mě hned na první pohled svou překrásnou exotickou obálkou. Na obálce spatříte průzračně modré vody oceánu a na něm bílou jachtu. Za jachtou je připnutý nafukovací člun. Už jen ta obálka vás přenese do tropického ráje a provede vás jím se všemi jeho krásami :) knihu jsem si pořídila také kvůli tomu, že jsem letos propásla dovolenou u moře, tak jsem si chtěla léto zpestřit alespoň knihou s tropickou tématikou a musím říct, že jsem se s jejím výběrem trefila do černého a knihou jsem byla nadšena. Jak je již z názvu patrné, "Modrá" je o plavbě (sedmi) přátel po oceánu, kapitán vás při čtení vezme na Filipíny, Nový Zéland a také na ostrov Palau. Zastavíte se také na pár neznámých malých ostrůvcích a vychutnáte si popis tamní krajiny. Kapitánem na vaší jachtě je Aaron, dále se seznámíte s Dannym, Heinrichem, Josephem, Shell, Lanou a Kitty. Hlavní zápletkou našeho příběhu je situace, kdy jeden z členů posádky zničehonic zmizí. Byla to nehoda? Nebo o jeho zmizení některý z členů posádky něco ví? Či v něm má dokonce prsty? Nechte se překvapit :) prozradím jen to, že ne vždy se vyplatí soudit lidi na základě prvního dojmu. Čeká vás nezapomenutelný zážitek, při němž budete na vlastní kůži cítit mořský vánek, slanou příchuť moře a sluneční paprsky. Autorce se kniha neskutečně vydařila, v nejbližší době se chystám pořídit si druhou její knihu. Tleskám a smekám :) Lepší knihu jsem letos nečetla. ★★★★★

4 11.09.2016

Kráva nebeská (pohádka pro dospělé) filmového Foxe Muldera se mi zalíbila na první pohled, má zajímavou obálku, která, i když je černobílá, jistě na vašich tvářích vykouzlí úsměv a zlepší vám náladu v nejednom deštivém podzimním dni :) líbí se mi námět knihy a i když Davida mnozí za knihu kritizují, já jsem byla při čtení spokojená. Když budete pozorně číst, z knihy si mnohé odnesete.. Líbilo se mi, že David Duchovny do knihy šikovně zakomponoval vtípky o krávách, určitě si zde najdete svůj oblíbený, a když si na něj po čase vzpomenete, zasmějete se :-) kniha se četla sama, je to tenoučký svazek o necelých 200 stranách, z nichž jsou některé vyšperkované krásnými roztomilými ilustracemi, které vytvořila Natalya Balnova. Dále kniha obsahuje také zajímavé dialogy, zejména mezi hlavní hrdinou, krávou Elsie, a její nejlepší kamarádkou, taktéž krávou - Mallory. Kráva, krocan a vepř, jakožto hlavní zvířecí hrdinové, spolu na stránkách této milé knihy zažívají jedinečný příběh, z nějž se dostávají z nudného, avšak poklidného, prostředí amerického venkova do světa. Každý z těchto zvířátek vyznává jiné náboženství a má jiný důvod ke zvolení si cílové destinace své cesty. Nejvíc mě bavila část, kdy zvířata nasedla do letadla a vyrazila na cestu. Čtení to bylo opravdu velmi příjemné, jsem zvědavá, zda autor přijde v budoucnu s novým nápadem na další knihu. ★★★★★

09.09.2016

Před vydáním Farmy jsem o autorovi samozřejmě slyšela v souvislosti s jeho předchozími knihami "Dítě číslo 44" atd. Knihy o Sovětském svazu a tamnějších režimech ovšem nevyhledávám, tudíž jsem jí nečetla a ani to nemám v plánu. Farma je však opravdu excelentním dílem. Úžasný psychologický román, který na vás dýchne svou jedinečnou a neopakovatelnou mystickou severskou atmosférou, která je mimochodem znatelná již z tématické obálky knihy. Na počátku vám autor dá obrazně na výběr, zda se rozhodnete věřit matce nebo otci hlavního hrdiny, jelikož každý z nich do příběhu přichází se svým vlastním tvrzením, které je v naprostém rozporu s tvrzením toho druhého. Přiznám se, že jsem zpočátku věřila matce, po polovině knihy jsem tak nějak váhala, ale k otci jsem se nepřiklonila. Možná to byl autorův záměr, vyvolat ve svých čtenářích rozpoluplné reakce, chvíli je přivádět spíše na stranu matky, poté zase na stranu otce. Netajím se tím, že jsem se moc neztotožnila s hlavním hrdinou, přišel mi jako slaboch, mamánek, který se ještě sám neosamostatnil, nemá kuráž si o svém životě a své sexuální orientaci promluvit ani se svými vlastními rodiči. V průběhu knihy se však začne zocelovat a na konci knihy v něm již vidím téměř dospělého muže :) Závěr knihy mě překvapil, stejně tak jako rozpletení záhadného zmizení jedné z vedlejších hrdinek. Pokud autor napíše další knihu podobného zaměření, ráda po ní v budoucnu sáhnu. ★★★★★

8 09.09.2016

V tuto chvíli bezkonkurenčně nejlepší dystopie/sci-fi, které jsem doposud četla. Knihu i autorův styl jsem si rychle oblíbila, kniha vás při čtení vtáhne a nepustí. Co mě neskutečně zaujalo, byla ústřední myšlenka knihy: "Každé dítě má právo na život od chvíle početí až do věku třinácti let. Mezi třinácti a osmnácti je ale na rodičích, jestli ho vychovají až do dospělosti, anebo ho pošlou rozpojit. Problémové děti, sirotci, anebo prostě ty, které v sobě mají příliš vzdoru, jsou odeslány do sběrných táborů, kde jsou jejich těla rozebrána a orgány předány těm, co je potřebují. Takže technicky žijí dál – alespoň to dětem říkají." Nechápu, jak někdo může něco tak geniálního, ale zároveň zvráceného vymyslet, v tomto se pan Shusterman ukázal jako opravdový mistr :-) Líbí se mi také to, že autor v knize dává slovo více postavám, tudíž se můžeme na spoustu věcí podívat z různých pohledů. Dalo by se říci, že mě svým způsobem zaujala každá z hlavních postav, ať už Connor, Risa nebo Lev. Vedlejší příběh Lva byl asi nejzajímavější :) autor dokáže příběhy hlavních hrdinů podat tak, že dokonce i toho největšího záporáka mi bylo v jeho posledních chvilkách upřímně líto a přála jsem si odvrátit jeho konec... z knihy jsem i několik měsíců po jejím přečtení stále neskutečně nadšená, moc bych si přála překlad dalšího dílu. V originálu by v této sérii měly být (???) snad již 4 knihy a k nim 2 další novely, pokud mám správné informace. Dávám pět hvězdiček a dala bych i 10 kdyby to šlo. Opravdu neskutečný zážitek :) ★★★★★

16 09.09.2016

Literární prvotina Andyho Weira si mě neskutečně získala, hlavní hrdina Mark Watney mi byl moc sympatický. Miluji sci-fi, miluju vesmír, miluji knihy, které se točí z 90 % jen kolem jedné postavy a do poslední nitky jí rozebírají. Kniha pro mě byla jako dělaná. Oceňovala jsem hlavně originální nápady Marka Watneyho a jeho nenapodobitelný smysl pro humor, který by člověku, který se ocitne v naprosto bezvýchodné situaci, rozhodně neměl chybět. Při epizodách s bramborami jsem se opravdu upřímně od srdce zasmála, to nemělo chybu :D ani filmová adaptace s Mattem Damonem v hlavní roli mě nezklamala. Jen mě mrzelo, že se do těch několika desítek minut nevešla celá kniha, spoustu mi tam toho chybělo :) Poznámku mám pouze ke konci příběhu, zdá se mi to takové hodně nereálné, ale budiž.. :) Nedávno jsem někde četla, že Andy Weir chystá další meziplanetární knihu, ve které bude vystupovat jako hlavní hrdina žena. Moc se těším, na knihu si dělám zálusk, i když zatím nemám tušení, o čem bude :) ★★★★★

4 09.09.2016

Ač Dívku ve vlaku mnoho lidí v mém okolí haní, já jsem s ní problém neměla. Mrzí mě jen, že jsem si jí zakoupila hned a nepočkala jsem si na tu s filmovou obálkou, ta je opravdu moc vydařená. Líbí se mi, že je část příběhu vyprávěná ve vlaku, hlavní hrdinka Rachel mi chvílemi sympatická byla, chvílemi (zejména ve svém alkoholovém opojení) nebyla. Naštvala mě také tím, s kým se přibližně v polovině knihy zapletla... Konec hodně neočekávaný, taky mě docela nepříjemně překvapil, postavě, ze které se nakonec vyklubal vrah, jsem zpočátku fandila... Megan mi byla spíše nesympatická, v minulosti si prožila svoje, proto to nejspíš následně byla taková mrcha :) investice do knihy nelituju, neplánuji se jí do budoucna ani náhodou zbavit :) ★★★★★

5 09.09.2016

Mé první setkání s Harlenem Cobenem se vyvedlo na jedničku. Kniha Šest let mě velmi zaujala, a ráda si pořídám i další knihy tohoto skvělého pana spisovatele. Jake Fisher si mě získal hned od počátku příběhu, jde si za svou láskou (Natalií), nechce se smířit s tím, že si vzala jiného muže (Todda). Jake je drsňák s velkým srdcem, typově mi na něj perfektně sedí Hugh Jackman, který by měl hrát hlavní roli ve filmovém zpracování. Musím říct, úžasná volba :) moc se mi líbilo, jak celý příběh dopadl, rozuzlení opravdu až na poslední straně, Harlan mě hodně napínal :) Dále si od něj plánuji přečíst knihy "Cizinec" a "Chybíš mi" :) ★★★★★

3 09.09.2016

Divergence se mi líbila moc, pokud budou i ostatní dva díly takto dobré, budu naprosto spokojená :) nejprve jsem viděla film, kde jsem si oblíbila hlavní hrdinku Beatrice (nebo Tris, chcete-li), a také hlavního mužského hrdinu - Tobiase (Čtyřku). Do Tobiase se snad nejde nezamilovat (chtěla bych se potkat s někým, koho nechal chladným :) ), autorka jej líčí velmi dopodrobna a přitažlivě, je to velký gentleman a ochránce. Myslím, že i do filmu byl do jeho role obsazen správný herec (Theo James), přesně takto bych si jej představovala, kdybych nejprve četla knihu a až později viděla film. Později jsem tedy četla knihu (která má mimochodem opravdu překrásnou a lákavou obálku a má příjemně laminované desky, na kterých po čtení nezůstávají otisky prstů), ve které je spousta doplňujících informací, přesně tak, jak to má být. Líbí se mi svět, který ve svých knihách Veronica Roth vytvořila, myšlenka je to opravdu brilantní. S naprosto čistým svědomím 5/5 ★★★★★

2 09.09.2016