Kudlanka03 komentáře u knih

Peťa mě oslovila, jestli bych si její knihu chtěla přečíst. Byla jsem v procesu vaření a tahle zpráva byla tím, co mi doslova změnilo den. To jsem ale ještě nečekala, co se stane, až knihu otevřu. Respektive, co se stalo.
Kniha mi ležela v polici s dalšími knihami k přečtení. No a jeden den byl ten den, kdy ty tenčí knihy přečtu všechny.
A přišla řada na posedlost.
Asi nebudu ani psát, o čem kniha je. Řeknu vám, co jsem cítila, když jsem knihu dočetla a zavřela.
Nevnímala jsem teplotu, zvuky kolem, zkrátka jsem jen seděla, slzy mi tekly proudem. Proč? Protože celé čtení jsem byla jak napnutá struna. Občas trošičku povolit, když jsem se radovala, že se hrdince (je to hrdinka i doopravdy) podařilo o krůček být blíž svým snům a cílům. A o stranu dál už je opět na dně a ještě hloubš, než předtím.
Pád střídá pád, já však pořád čekala na světlo, kterého bych se chtěla chytit i pro ni samotnou jsem si to přála.
Kniha vám zlomí srdce, rozerve duši a vypláčete si oči. Pak se ale zase zastavíte a řeknete si, no počkat, tohle už se neděje. Má se dobře (ptala jsem se jí), takže jeden velkej opravdickej hezkej konec (začátek?) to má :)
Co se stylu týče, jak je to vyprávění v ich formě, zkrátka si necháváme vyprávět příběh v přítomném čase. Kapitoly nám rozdělují text na dvě části a dohromady je na 177 stranách 14 kapitol. Můžeme to tedy přečíst na jednou nebo si to dávkovat postupně. Musím říct, že téma je na mě opravdu těžké, ale je to realita a to je potřeba umět otevřít. A nedělat z toho tabu. To, že o něčem nemluvíme neznamená, že se to neděje. I když bychom rádi.
Hrozně moc děkuji za nádherné věnování psané ručně, věnováno mě osobně, a za to, že se autorka (ano, jsi autorka, Peti) odhodlala tohle všechno sepsat. Psaní určitě nebylo lehké. Opět se k tomu vracet
Tuto knihu doporučuji všem maminkám dcer, všem holkám, co jsou dcery svých maminek, doporučuji jí všem otcům dcer i synů a hlavně ji doporučuji Tobě!!! :)

30.07.2023

Jemná fialová obálka mě pohladila po duši. Napřed vnímám knihu vizuálně. Někdy, pokud jde o román ani nečtu anotaci. V této už je i tak více, než bych potřebovala vědět.
Shay pracuje v rozhlase. To se mi líbilo, jen škoda první desítky stran. Přišla mi ufňukaná, osamocená, prostě...No já moc nemám ráda slabé ženy, co nezvládají samotu, že jejich samota je určující i pro jejich vlastní hodnotu, jako člověka.
Ale to jsem odbočila. Zápletka byla milá a já jsem sama sobě vděčná, že jsem vydržela a přečetla jsem to celé.
Líbilo se mi, že na Shay vidíme nějaký progres. Že i když má morální kompas nastavený tím správným směrem, ale lehce se bije s její možná až příliš velkou loajalitou.
A tak se stane, co se stane a my se jen můžeme dívat na to, jak některé své domněnky přehodnocuje a jak se situace zkrátka vyvine jinak.
Zároveň ale celou dobu cítím její rozpolcení z toho, jak by tak hrozně chtěla popustit uzdu tomu, co by doopravdy chtěla, ale zároveň si právě uvědomuje, co tím způsobuje.
A tak jsme až do konce svědky neustálé co by kdyby a tohle ne a tohle taky ne. Ale zároveň jí přejeme, aby se rozhodla a dovolila si být šťastná.
Roztomilý kousek, který určitě nesmí chybět v knihovně romantické duše.
Dovolily jste si vždycky dát průchod emocím? Nebo zvítězil rozum a morální otázky?

2 30.07.2023

Zcela jistě každý bookstagramer i neknižní maniak zaznamenal tuto novinku, která hýbala a stále hýbe českou společností.
Moje první reakce po první kapitole byla zcela poplatní tomu, jak byla vulgární, šílená, osobní, realistická. No ale pak jsem četla dál. Žádný 1, 2,. Tak, jak si s tím autorka dala práci jsem to zkonzumovala.
Fakt to není čtení pro každýho, i když každýho zajímá, co je tam to vulgární, co ta flaška, co ten kolík a další. Ale tak jako jsme dospělí, ne? Nevíte, co je flaška, co je kolík? Při padesáti odstínech tu byli všichni nadržení a při realitě z českého prostředí jsou z toho všichni v mdlobách.
Radka Třeštíková říká, že flaška není skutečná. Tak už to pojďme vzít tak, jak to je.
Je to příběh Dagmar, která tak nějak neví. Už dlouho zažívá asi všechno, jen ne to, po čem touží. Svým dětem chce být to čím každá máma. Prostě máma. Se vším, co k tomu patří. Zakázat jim sladké po 100 za den nebo je převlíct z mokrých plavek. Ale to taky nemusí znamenat ztratit samu sebe.
Která z nás v roli mámy to nezná? Každý den se topit v moři nejistoty, pochybností, kritiky, odsouzení a otázkách o vlastní hodnotě a vlastní důležitosti. A my si z celého tohoto poselství chceme odnést láhev? Jako fakt?
Ne každý čte mezi řádky. Já v tom cítím touhu vypsat se z náročné situace, životní situace, která může potkat kohokoliv a klidně ještě dnes. A tak si posteskněme nad Dagmar, pošleme Marka do prdele bez možnosti vylézt a pak se jděme projít. Vždyť papír snese všechno.
I když je moje top kniha od autorky Osm, tato se pohybuje tak nějak uprostřed. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla a že mám možnost a prostor se o ní vyjádřit podle sebe.
Tuto knihu jsem si koupila za své vydělané peníze a tímto si děkuji, že jsem si udělala radost mě, radost knihkupectví, radost nakladatelství a radost snad i Radce Třeštíkové.

7 30.07.2023

Kniha mě zaujala obálkou a anotací. Slibovala román o podstatě přátelství, ale dostalo se mi jen zdlouhavých telefonních hovorů, odbíhání od tématu a vlastně jedné velké deprese.
Celkově je téma těhotenství velmi citlivá záležitost, dost intimní, dost soukromá. Nějak jsem nebyla schopna se dostat ani k jedné z protagonistek. Unikalo mi i vyprávění o manželích, ostatních dětech a celkově jsem z toho byla opravdu hodně rozčarovaná.
Dvě sestry si volají, do toho se připlete nějaká kamarádka a už se ztrácím. Právě, že jsem cítila, že nejde o niterné pocity, hlavně Anna měla dost zajímavý myšlenky...
Po dlouhé době docela zklamání.

30.07.2023

Velmi milá, skoro až roztomilá detektivka z prostředí jarmarků, bleších trhů a aukčních síní. Jde o veteš nebo tu můžete narazit na opravdové poklady? Asi cítíme, že obojí. Hlavní ale je, vyznat se v umění a taky umět prohlédnout lež, padělek a falešné stopy. Tohle všechno čeká našeho milého detektiva, který si chtěl jen udělat volno, ale zkrátka zločin se neptá na dovolenou, ten se děje napříč životem.
Tuto detektivku jsem si hrozně užila. Nejvíc mě bavily mužské postavy a asi tušíte, která nejvíc, miluju teatrálnost a okázalost, především v knihách. Takže tady jsem dostala pořádnou dávku. Taky touha po slávě, celé to pozlátko a přepych...Všechno tu bylo. Když jsem navíc zjistila, že autor už má za sebou 4 knihy (inspirované ročními obdobími), bylo jasné, že si pořídím i první díl.
Kdo tedy hledáte roztomilost a něco na cesty, na dovolenou nebo jako dárek pro milovníky jemných příběhů, pak je tohle jasná volba stejně, jako první díl.

26.07.2023

Anatomie rodu mě opět uvedla v příjemné překvapení.
Simon Mawer a jeho um udělat z jedné rodinné události takto rozvětvený příběh.
Hrozně se mi líbila Annie, něčím mě zkrátka oslovila, asi že jsem tohle jméno chtěla dát své holčičce, nakonec mám dva syny, nebo možná pro její osud? Těžko říct.
Musím taky souhlasit s ostatními, že začátek mi dal trošku zabrat, ale pak už to jelo a nešlo přestat, člověk se chtěl dozvědět ten závěr.
Doporučuji knihu všem, kdo mají rádi 19. století, rodinné osudy a jejich popletení a taky dávná rodinná tajemství.
Za knihu děkuji albatrosmedia v rámci spolupráce.

26.07.2023

Tato kniha je velkým překvapením. Setkáváme se tu s Marií a její matkou. Putují po krásách přírody a u toho řeší pro mě zajímavé téma a to sílu myšlenek, jak funguje mozek a jak můžeme ovlivnit to, co cítíme a co si myslíme. Taky nám vysvětlí autorka tu opici v názvu knihy. Je to krásné propojení přírody, pouta matka dcera a taky vědy. Doporučuji všem, kdo chtějí o mozku vědět více. Za knihu děkuji nakladatelství Kazda.
7. Les, čtyři otázky, život a já
Jen co jsem knížku otevřela, jsem začala cítit, že tato je přesně pro mě. Je to o matce dvou dětí, manželce, která se cítí tak nějak vyhořelá nejen z práce, ale i doma. Osud ji zavede na oblíbenou mýtinu, kde se seznamuje se starou paní. Tady si předávají důležité informace nejen o způsobu nahlížení na život, ale taky na to, že když se správně zeptáš, odpověď ucítíš sama v sobě.
Dál mě samozřejmě dostala obálka, ilustrace a styl psaní. Jemné, krásné, povznášející.
Text je rozdělen jakoby na kapitoly, ale myslím, že informace a podání a fakt, že jde o 120 stran, vám nedovolí přestat. Prostě si to přečtete u kávy nebo v delší frontě. A na konci se budete usmívat.

Nový grafický román nás přivádí sledovat osud jednoho FOTOGRAFA. Píše se rok 1941 a náš Francisco Boix se ocitá v táboře Mauthausen. My víme, co to znamená, oni tenkrát ne.
Díky své profesi se dostane k práci, kdy má fotit mrtvoly. V tomto bodě už spřádá plány, jak toto nenechat jen tak. Že se o tom musí dozvědět mimo tábor, tohle přece nemůže zůstat nepotrestáno.
Jak jsem se tomuto příběhu zpočátku bránila (jo, vybrala jsem si ji, ale další verze, další zpracování nacistického tématu už jsem neměla sílu číst), ale nakonec mi to nedalo. A jsem ráda. Ze všech tří grafických zpracování se mi tato líbila nejvíce. Navíc jde o příběh na motivy skutečných událostí.
Jak dopadne tento příběh si ale musíte přečíst sami. Odhodlání, sílu přesvědčení, ponižování, neustálý strach o svůj život i o životy lidí, kolem sebe.Tohle a mnohem víc pociťuje Francisco v tomto příběhu a vy budete cítit strach, bezmoc, opravdu hrozně moc bezmoci a konec příběhu vás uvrhne do stavu, kdy si třeba jako ja řeknete Sakraaaaa proooooooooooč???????????
Knihu jsem si vybrala v rámci spolupráce s Albatrosmedia. Tímto za výtisk děkuji.

2 14.06.2023

Kniha je sledem jedné absurdity za druhou. Odcházení, návraty, zvraty a převraty jsou součástí života.
Anna,naše bojovnice na to, jak moc chtěla nežít, chudák dostala úplný opak. ta krásná ironie, že se stane zrovna bojovnicí, co nemůže nic a přesto vidí a může si o tom přemýšlet.
Hrozně mě bavila Olívie, fakt moc.
A taky ta stará paní. Zkrátka nečekala jsem nic, než oddechovou, přesto zajímavou knihu a dostala jsem ji. Ikdyž Josefína, kterou četlo více lidí jako první a k Anně se vraceli mohlo přijít, že Josefína je lepší, protože je propracovanější a není tam žádná ryba ani sny o lvech.
Ale mě se líbí obě a jsem ráda, že mi holky dělají v knihovně radost.

1 13.06.2023

Tuto sérii knih miluju nejen já, ale i moji synové. Otevírá to nová témata, krásně se na to kouká a můžeme si díky tomu vymýšlet nové příběhy a knihy kombinovat. Většinou máme otevřené všechny 3 a do toho i naše zvířátka a už to jede.
Za knihu děkuji Albatrosmedia, knihu jsem si vybrala v rámci spolupráce.

12.06.2023

Tuto sérii knih miluju nejen já, ale i moji synové. Otevírá to nová témata, krásně se na to kouká a můžeme si díky tomu vymýšlet nové příběhy a knihy kombinovat. Většinou máme otevřené všechny 3 a do toho i naše zvířátka a už to jede.
Za knihu děkuji Albatrosmedia, knihu jsem si vybrala v rámci spolupráce.

12.06.2023

Tuto sérii knih miluju nejen já, ale i moji synové. Otevírá to nová témata, krásně se na to kouká a můžeme si díky tomu vymýšlet nové příběhy a knihy kombinovat. Většinou máme otevřené všechny 3 a do toho i naše zvířátka a už to jede.
Za knihu děkuji Albatrosmedia, knihu jsem si vybrala v rámci spolupráce.

12.06.2023

Petra Soukupová přišla i ke mně co obýváku. Ne osobně, ale formou knihy, s velmi příznačným a lákavým názvem.
Jenže. Asi jsem čekala nějak inspirující příběh, nějak jsem čekala, co dalšího život ještě nabídne. No a on toho nějak moc vlastně nenabízí.
Jestli to bylo postavami? Alice a Richard. Je to vlastně příběh o komkoliv v mém nebo vašem okolí. Ještě se do toho namotají děti, i žena by pak chtěla svoji kariéru. Svoje pracovní prostředí.
A tak čteme příběh, kde vysloveně stříká nespokojenost a zároveň obavy říct tuto nespokojenost nahlas. Richard mi tu přijde jako pěkná bačkora a Alice zase, než aby si stála za tím, co chce, i když jsou třeba v Ikei, pak je to zkrátka cihla po cihle a najednou je mezi vámi zeď a vy nevíte, jak se přes ni dostat zase k sobě.

3 12.06.2023

První díl série z prostředí, které mi bylo dosud cizí. Ostrov St. Kilda je odříznutý od všeho a všech. Všeho dění v roce 1930. Ale i tak tu na ostrově bydlí 36 lidí. My si příběh necháváme vyprávět a žijeme ho společně s Effie (mimochodem, miluju to jméno!!!). Euphemia, jak zní celé jméno už mě bere trošku míň, ale pořád jo. Moc jsem se ze začátku neorientovala v tom, kdo je to faktor, proč a co a jak a kdo je laird. Ale příběh plyne jako voda, časem si to všechno sedne.

Mám samozřejmě svého (ano, muž, ale ne, kterého myslíte) oblíbence a taky někoho, koho fakt fakt nesnáším. Pokud si to přečtete, asi poznáte, koho mám na mysli.

Tento příběh mě velmi zaujal, je to o to lepší, že se tam řeší ptáci. Já jsem nadšený ornitolog amatér a proto mi tohle do příběhu hrozně sedlo.
Z tohoto příběhu dostanete vše, co se od historické ( tady bych dala uvozovky, protože 1930 není úplně dávná historie jako třeba 14. nebo 15. století, že).
Za mě dávám krásné 3/5 a těším se na druhý díl :)
Za knihu děkuji Albatrosmedia, vybrala jsem ji v rámci spolupráce.

12.06.2023

Graficky zpracovaný román podle Yasminy Khadry.
Tento příběh mi moc nesedl. Nešlo o grafické zpracovnání, ikdyž je pravda že to byla asi kombinace. O čem to ale je?
Pojednává se tu nečekaně o atentátu a o tom, co může způsobit tajemství a jak to nakonec může dopadnout, zvlášť, když jste palestinský chirurg. Ovšem ne všude je to výhoda. Ne všude najdeš pochopení a někdy ani když to chceš, nechápeš, proč se věcí dějí tímto způsobem. Otázek mnoho, nalezne Džaafari co hledá, nebo je to jen boj s větrnými mlýny?
Posuďte sami.
Za knihu děkuji @albatrosmedia v rámci spolupráce.

07.06.2023

Lina. Její rodina. Grafické zpracování zapříčinilo, že jsem už nemohla dál čekat a další knihu od Ruty si přečíst.
Příběh nás nese do nehostinných krajů, do časů, kdy jeden si myslel, že je víc, než druhý. Nadřazení a ti ostatní.
Doslova nelidské podmínky, týrání a další věci, ze kterých mi není dobře ani když o nich ,,jen,, čtu.
Doporučuji všem, kteří téma války už nechtějí číst. Konkrétně toto zpracování vás bude bavit, ikdyž to veselé čtení není.
Za knihu děkuji @albatrosmedia v rámci spolupráce.

2 07.06.2023

Wisting. Mě je ho vlastně trošku líto. Bere si dovolenou a chystá zkrátka vypnout. Ale události se zkrátka nevyhýbají zvláště jeho osobě a tak je zase namočen ve vyšetřování.
Jde to pozvolna. Je to velmi reálně zpracované vyšetřování a velmi se mi líbí výslech, ke kterému se dostáváme retrospektivně.
Je tu více dějovách linek, objevuje se tu i jeho dcera a vnučka. Ta zase řeší svoje záležitosti a tak se tu pořád něco děje. Jenže vyšetřování je mírně někonečné. Když už už něco objeví, hned to jednu teorii vyvrátí a vyvstanou nové otázky. A odpovědi nikde.
Mě osobně se tento díl moc nezamlouval. Příliš zdlouhavé, táhlé a místy nudné. Co se mi líbilo, tak retrospekce, že jsme se dostali do minulosti a poznali to i jinak.
Kdo vyhledává nekrvavé detektivky, má rád severské prostředí kvůli těm šíleným a pro nás krkolomným jménům a městům, kdo má rád spíše tu reálnější stránku věci, pak bych do této šla :)
Za reading copy děkuji @albatrosmedia v rámci spolupráce.

1 07.06.2023

Tato tlustá kniha budí pozornost sama o sobě. Tereza Brodská mi byla na rozdíl od své maminky vždycky sympatická.
Ale když jsem ji pak v 7 pádů HD slyšela mluvit i o této knize, bylo to jasné.
Líbí se mi na této částečné biografii to, že je jak o paní Tereze, tak o paní Janě.
Plno lidí z vyprávění neznám, ale pak se to přehoupne a přesně vím, o kom mluví. Jsem ráda, že jsem si knihu pořídila, dělala mi společnost v krásném slunném dni. Část s Brodským jsem ocenila, ale bála jsem se části s Hanzlíkem. Nebylo tam toho tolik, kolik jsem si říkala. Dotklo se vyprávění vždy jen kousek osobního života a pak šmitec. Ocenila bych u tak obsáhlé a propagované knihy větší informační hodnotu. Ale člověk se zkrátka svěří jen s tím, co chce, aby lidé věděli.

1 05.06.2023

První díl série, kde je to natřískané dějem. Detaily vražd nejsou popsány úplně do těch nejhlubších detailů, ale to neubírá. Líbí se mi ty skoky Amerika, Norsko, a historie. Dokonce jsem si rozšířila znalosti v oblasti mědirytu, palimpsestu a dalších termínů. Člověk se zkrátka pořád něco učí.
Zápletka vkusná a opravdu trošku nečekaná. I nějaká ta romantická linka se nám tu objeví. Knihu jsem ulovila v akci a jsem ráda, že jsem si ji přečetla.

03.06.2023

(SPOILER) Luc Callanach a Ava Turnerová. Tato dvojice nás provází již sedmá díl a stále nám mají co dát.
Tento díl je zároveň první, takže jako seznámení s autorkou je tohle skvělá volba.
V tomto díle se Ava potýká s mnoha smutnými životními událostmi. Jako první je to pohřeb její nejbližší přátelkyně. Nebyla to náhoda, ale byl to úmysl. Takže nejen, že by měla truchlit a dát si čas, měla by celkově zpomalit. No a co naše Ava udělá? No jde přece po stopách. Luc se mezi tím stará ve společné (přátelské) domácnosti o společnou kamarádku, která podstupuje chemoterapii a tudíž je žádoucí, aby u ní někdo byl.
Další dějová linka je o mladé dívce Quinn. Všechno je, jak má. Do toho dne, kdy potkává Liama. No a pak to už nikdy nebude jako dřív. Že jsem prozradila příliš? Ani náhodou.
Tato kniha je doslova nabombená akcí, brutálními událostmi (ne co do množství krve, ale do způsobu a míry ublížení) a taky se mi líbí, jak je přes toto všechno dostatek prostoru pro osobní záležitosti. Že známe i soukromí nejen Ave, Luca, ale i Boba, CoryV této knize se až do poslední stránky budete divit, budete smutní, budete si říkat no to snad, ale co to sakra, ježiš to ne, prosím nedělej to. Ale zároveň budete brečet (jako já) nejen na konci, ale v nitru i celou knihu, protože zkrátka státní složky jsou státní složky.
Pro více recenzí mě sleduj na IG Z_te_lepsi_stranky

7 03.05.2023