Kudlanka03
přečtené 327
Genialita ptáků
2018,
Jennifer Ackerman
Máte rádi sýkorky? Nebo pávi? Husy? Sojky? Drozdy nebo Datli? Fascinují vás krkavcovití? Je to největší čeleď a patří sem třeba sojky, straky, vrány šedé i černé, havrani, krkavci...Mě vždycky hrozně lákalo je pozorovat. A tak si v těchto dnech seím na chodbě a dalekohledem pozoruji tu naši borovici. Na to, že jsme ve měste, jsem tu už viděla - sýkorka modřinka, sýkorka koňadra, dlask tlustozobý, žluna šedá, stehlík obecný, zvonek zelený, brhlík lesní, lejsek šedý, strakapoud velký, sojka obecná, hrdlička, vrabec domácí, rehek domácí, pěnkava, červenka obecná, kos černý, drozd kvíčala...Asi tedy bude jasné, jak mě fascinují a jak mě zajímají informace, které by mi prozradili víc o tom, jak přemýšlí a jak se chovají. Tato kniha proto nemohla minout takovýho zapálenýho amatérskýho ornitologa, jako jsem já. Kniha mě vzala doslova do centra dění a hned se jdeme s autorkou podívat na vránu novozélandskou, jdeme po jejjích stopách. Sice mi místy přišlo nepříjemné, jak si autorka povzdechává, že netušila, jak jsou ptáci inteligentní a co víc, disponují emocemi a dokáží se učit. Nic, co bych já sama nevěděla. Ale dobře. Taky jsem si třeba všimla, že ač se uvádí, že brhlík je jediný, kdo dokáže lézt i hlavou dolů, u nás na borovici se takhle chovají i sýkorky, ty jejich kousky jsou fakt pecka. Ale zpět ke knize. třeba jsem se dozvěděla, co je to kakofonní agregace nebo že samičky pipulek zlatokrkých jsou pro změnu lepší, než naše oči a při namlouvacích tancích si všimnou nepatrných změn v rychlosti a vyberou si proto toho nejrychlejšího a nejlepšího tanečníka. Třeba to, co nás všechny štve - holub. Mě teda vysírají na maximum. Noa pak jsem si přečetla, že tito měšťáci jsou potomci uprchlých ochočených poštovních holubů, které s sebou přivezlki na lodích evropští osadníci začátkem 17. století. Byli to tedy první nepůvodní ptáci na jedné straně Atlantiku. Těch informací, zajímavostí je tam doslova milion. Není to na přečtení za jeden den, jak bývá u mě zvykem. Je to zkrátka kniha, kterou máte mít po ruce třeba u sedačky nebo na nočním stolku a když vás popadne touha zase po nových informacích a zajímavostech, navážete tam, kde jste skončili. Doporučuji lepíky nebo si to v knize podtrhat. 268 odstavců, které jsou také na konci knihy rozděleny čísly, takže ke každé jakoby kapitole si můžete dohledat původní publikaci. Taky je přítomen rejstřík slov, takže všechny zmíněné ptáky si můžete podtrhat a rovnou skrz označení, na jaké stránce se zmínka nachází rovnou zalistovat a máte před sebou například to, jak se měnila a vyvíjela evoluce od dinosaurů až k dnešnímu zpěváčkovi. Zkrátka pokud jste jako já nadšenci do dinosaurů, ptáků, a všeho mezi tím, pak si tuhle knihu napište na seznam nebo si ji hned objednejte. Nesouhlasím s komentáři, že kniha je nezáživná, chybí jí obrázky...Je to zase jiný pohled a mě se právě líbí, že co chci, to si najdu. Je to kniha od odbornice pro běžného čtenáře.... celý text
Kdopak to tu běžel?
2019,
Christine Henkel
Ideální kniha na podzimní a zimní čas, kdy se nám v lese nebo na polích objevují stopy a my bychom rádi dětem řekli, kdo to tu cupital nebo dupal, ale nemůžeme, protože to třeba sami nevíme, nebo je nechceme mást a tak jsem nám domů vzala knihu, která nám s tím pomůže. Je krásně a jemně ilustrovaná a najdete tu - pozor spoiler - stopy lišky, zajíce, veverky, člověka nebo divočáka. Kniha je cca od 4 let ale mlaší děti zase ocení, když jim k tomu povíte nějaký zajímavý příběh, proč tam zrovna ta veverka utíkala, co si s sebou nesla a že jde třeba za miminkama do hnízda. Nebo že zajíc utíká před psem, který je právě na procházce se svým pánem. Kniha je formátem velmi příjemná a my jsme si třeba ty stopy obkreslili na papír a dál s tím pracovali.... celý text
Tenhle pokoj se nedá sníst
2023,
Nicol Hochholczerová
Tak jiné, nové, syrové, až poetické. Prostě pecka. Děkuji za tuto knihu.
