Kudlanka03 komentáře u knih

Máte rádi sýkorky? Nebo pávi? Husy? Sojky? Drozdy nebo Datli?
Fascinují vás krkavcovití? Je to největší čeleď a patří sem třeba sojky, straky, vrány šedé i černé, havrani, krkavci...Mě vždycky hrozně lákalo je pozorovat. A tak si v těchto dnech seím na chodbě a dalekohledem pozoruji tu naši borovici. Na to, že jsme ve měste, jsem tu už viděla - sýkorka modřinka, sýkorka koňadra, dlask tlustozobý, žluna šedá, stehlík obecný, zvonek zelený, brhlík lesní, lejsek šedý, strakapoud velký, sojka obecná, hrdlička, vrabec domácí, rehek domácí, pěnkava, červenka obecná, kos černý, drozd kvíčala...Asi tedy bude jasné, jak mě fascinují a jak mě zajímají informace, které by mi prozradili víc o tom, jak přemýšlí a jak se chovají.
Tato kniha proto nemohla minout takovýho zapálenýho amatérskýho ornitologa, jako jsem já.
Kniha mě vzala doslova do centra dění a hned se jdeme s autorkou podívat na vránu novozélandskou, jdeme po jejjích stopách. Sice mi místy přišlo nepříjemné, jak si autorka povzdechává, že netušila, jak jsou ptáci inteligentní a co víc, disponují emocemi a dokáží se učit.
Nic, co bych já sama nevěděla. Ale dobře. Taky jsem si třeba všimla, že ač se uvádí, že brhlík je jediný, kdo dokáže lézt i hlavou dolů, u nás na borovici se takhle chovají i sýkorky, ty jejich kousky jsou fakt pecka.
Ale zpět ke knize. třeba jsem se dozvěděla, co je to kakofonní agregace nebo že samičky pipulek zlatokrkých jsou pro změnu lepší, než naše oči a při namlouvacích tancích si všimnou nepatrných změn v rychlosti a vyberou si proto toho nejrychlejšího a nejlepšího tanečníka.
Třeba to, co nás všechny štve - holub. Mě teda vysírají na maximum. Noa pak jsem si přečetla, že tito měšťáci jsou potomci uprchlých ochočených poštovních holubů, které s sebou přivezlki na lodích evropští osadníci začátkem 17. století. Byli to tedy první nepůvodní ptáci na jedné straně Atlantiku.
Těch informací, zajímavostí je tam doslova milion. Není to na přečtení za jeden den, jak bývá u mě zvykem. Je to zkrátka kniha, kterou máte mít po ruce třeba u sedačky nebo na nočním stolku a když vás popadne touha zase po nových informacích a zajímavostech, navážete tam, kde jste skončili. Doporučuji lepíky nebo si to v knize podtrhat.
268 odstavců, které jsou také na konci knihy rozděleny čísly, takže ke každé jakoby kapitole si můžete dohledat původní publikaci. Taky je přítomen rejstřík slov, takže všechny zmíněné ptáky si můžete podtrhat a rovnou skrz označení, na jaké stránce se zmínka nachází rovnou zalistovat a máte před sebou například to, jak se měnila a vyvíjela evoluce od dinosaurů až k dnešnímu zpěváčkovi.

Zkrátka pokud jste jako já nadšenci do dinosaurů, ptáků, a všeho mezi tím, pak si tuhle knihu napište na seznam nebo si ji hned objednejte.

Nesouhlasím s komentáři, že kniha je nezáživná, chybí jí obrázky...Je to zase jiný pohled a mě se právě líbí, že co chci, to si najdu. Je to kniha od odbornice pro běžného čtenáře.

1 24.02.2024

Protože se mi do rukou díky spolupráci s @kazdaknihy dostal tento, pro mě překvapivě, druhý díl, tak jsem si řekla, že to ani tak nevadí. Autorka nám stejně v začátcích popíše děj předešlé knihy, za což jsem byla ráda a mohla jsem si alespoň letem světem udělat o tom, o čem byl první díl. Mě tyto skoky nevadí, nejsem malé dítě, tak si přečtu první díl potom. Žádný stres.
V tomto druhém díle se opět setkáváme s Raynor a Mothem, kteří si přejí vrátit se k dřívějšímu životu. Zase budou mít domov. Zatímco Raynor bojuje se strachem z toho, co bude a také z lidí, protože lidi soudí. Nepřijde si zajímavá nebo že by někoho mohlo zajímat, čím si prošli. A tak se ani nikde nepochlubí, že píše knihu. A Moth se potýká s nemocí. Navzdory jí se tedy pouší do svého vlastního dobrodružstí.
Ale jak to tak bývá, přijde nabídka na to, aby se ujaly statku v cornwallských kopcích. Majitel se statku nechce vzdát, ale je to otec od rodiny a tak jde právě za Raynor.
Jak tohle celé dopadne? Dokáží se věční poutníci usadit na jednom místě a čelit svým vlastním strachům, obavám a příležitostem?
Příběh o naději, která tu je neustále, o lásce na celý život a o síle ducha se četl tak jemně a plynul krásným tempem. Část, kdy Raynor poopisuje, jak se s Mothem poznala, jsou to takové útržky vzpomínek a byly moc krásné. Objeví se tu i jejich děti a to by nebyli oni, kdyby se přece jen nevydali na nějaké putování. A my to všechno sledujeme s nimi. Prožíváme to. Určitě knihu doporučuji, hned si musím pořídit zbývající dva díly.

2 24.02.2024

Ideální kniha na podzimní a zimní čas, kdy se nám v lese nebo na polích objevují stopy a my bychom rádi dětem řekli, kdo to tu cupital nebo dupal, ale nemůžeme, protože to třeba sami nevíme, nebo je nechceme mást a tak jsem nám domů vzala knihu, která nám s tím pomůže. Je krásně a jemně ilustrovaná a najdete tu - pozor spoiler - stopy lišky, zajíce, veverky, člověka nebo divočáka. Kniha je cca od 4 let ale mlaší děti zase ocení, když jim k tomu povíte nějaký zajímavý příběh, proč tam zrovna ta veverka utíkala, co si s sebou nesla a že jde třeba za miminkama do hnízda. Nebo že zajíc utíká před psem, který je právě na procházce se svým pánem.
Kniha je formátem velmi příjemná a my jsme si třeba ty stopy obkreslili na papír a dál s tím pracovali.

Autorka: Andrea Köhrsenová
Počet stran: 40
Vydalo nakladatelství: KAZDA

Co já na to:
Zábavný název a kniha přesně tohle nabízí. Zábavu a barvy. V této knize najdete opravdu nepřeberné množství zvířat rozdělených podle barvy. Na každé dvojstraně se objeví zástupci různých skupin v té stejné barvě. Skvělé pro i menší děti, které se seznamují s barvami a už mají nakoukáno nejedno zvířátko. Mě osobně se hrozně líbí fialová stránka, i přesto, že se tam objeví Sklípkan královský. Ano, je fialový. Nejoblíbenější barva a nejneoblíbenější tvor na celé širé planetě.
Další část a to první tvoří zase dvojstrany rozdělné přímo na jednotlivá zajímavá stvoření, na kterých se krásně ukazují barevné kombinace. Co vás třeba napadá?
Jsou tam motýli, papoušci, žáby a brouci.
Zkrátka kniha, kterou opět můžou číst rodiče i děti, text u obrázků je akorát velký, ale nepřekáží.

Moje hodnocení je 100%, to ani nejde jinak.

9 nádherných opravdových příběhů cesty za vlastním rozhodnutím. Za volbou, která se stane naší součástí. Ani nevím, co se mi líbilo víc, jestli rozhovory, ilustrace formát knihy nebo každá jednotlivá žena. Mám sama kolem sebe kamarádky které měly s početím problém a taky jednu co děti mít nemůže někdy a přesto je to ten nejsrdečnější člověk a místy si říkám co bere. Je to zkrátka o povaze A pohledu na svět sebe i to co na tomto světě naši existence má za smysl.
Jsme dávno v situaci kdy se může každý rozhodnout čím se bude živit, čím bude naplňovat život a s kým se bude stýkat A koho bude milovat. Přesto u každé ženy, tedy skoro u každé ženy, občas cítíme pocit nebo máme z ní takový pocit, že je zatlačená do kouta společností, okolím, rodinou, partnerem nebo nějakým vlastním přesvědčením že dítě mít musí. Když má přece dělohu tak musí mít děti.
Příběhy těchto žen jsou úžasné, smutné, veselé, inspirativní, oči otevírající, naději mající a hlavně jsou tu opravdové osudy. Jsou to sondy do duší, žádná senzace, žádná vymyšlená kniha o vymyšlených ženách o výmyšlených věcech. Jsou to syrové příběhy veselé i smutné a popisují nám jaký je to život. Bez dětí.
Sama za sebe, která děti má vám ale můžu říct, že i já samam občas cítím, že až teď ve svých 31 letech dokážu mluvit sama za sebe. Dokážu příjmout svoje rozhodnutí a pak si za ním stát. Takže kdybych se rozhodovala teď, jestli dítě ano nebo ne, tak bych do toho už nešla. Ono v těch 24 letech to všechno vidíte jinak, tak nějak romanticky, idealisticky...jsem dojatá a šťastná, že si tyhle dvě duše vybraly za matku mě, ale pokud bych do toho měla jít znovu, tak nejdu.
Navíc děti jsou zrcadlo. A já jsem se potkala s ne moc pěknými věcmi, kdy jsem si myslela, jak jsem veselá a štastná a vlastně to byla jen póza, jen maska. ve skutečnosti jsem velmi introvertní, tichá a přemýšlivá a potřebuji být hodně času sama, abych pak mohla být s kýmkoliv.
Knihu doporučuji už kvůli tomu, že nám tu líčí ženy svůj život a my si díky tomu občas můžeme rozmyslet, jakou hloupost v přítomnosti bezdětné ženy plácneme :)

11 19.02.2024

Za knihu v rámci spolupráce děkuji Albatrosmedia.

Příběh nás přivádí do Texasu kde máme Hannu, která právě prožívá těžké období. Houston žije ale dál a firma ve které pracuje a nějaký Glen, který nařídí volno, ale nařiďte volno workoholičce. Celkově jsou všechny takové podobné knihy milé, nenáročné. Filmová hvězda, stalkerka. Ale něco bylo trošku jinak. Bylo to dospělé, Klidné.
Pro milovníky Caplin, bude tohle trefa do černého, Milý příběh, je vám jasné o čem bude ale i tak si ho chcete přečíst, protože chcete poznat novou postavu jiný styl vyprávění nové prostředí a tohle je opravdu velmi zajímavé prostředí a autorka ho pojala velmi kvalitně. Je to vcelku uvěřitelné.
Podle popisu Jacka Stapletona jsem si ho i googlila, samozřejmě nic. Až tak dobrý popis autorka vybrala.
Nejvíc mě samozřejmě zajímalo, co se odehrává v jeho rodině, protože nemysleme si, že hvězdy nemají žádné kostlivce ve skříni.
Jak to nakonec dopadne s Jackovou rodinou, stalkerkou i s Taylor? To už si musíte přečís sami.
Pokud tedy hledáte jemnou odpočinkovou četbu z prostředí které není úplně běžné pak je tohle kniha přesně pro vás navíc to obálka je nádherná a myslím si, že udělá radost každé romantické duši.

18.02.2024

Tak jiné, nové, syrové, až poetické.
Prostě pecka.
Děkuji za tuto knihu.

Tato prvotina byla velmi hustá. Já už tvorbu pana Březiny znám, sice od posledního dílu, ale ten um tam je hned od začátku, takže jsem ani nepostřehla rozdíl.
Na kopci nám vypráví skoro mysteriózní setkání s andělem, kdy malá dívenka má zjevení na kopci. Hned následuje střih a jsme v současnosti a zase se mi líbí, že tu máme více osob a jejich linii příběhu.
Nečekala jsem tedy takový spád asi od půlky, ale byla to jízda. Měla jsem to za den přečtené a všechno bylo velmi velmi....No já ho prostě žeru, takže knihu si rozhodně kupte, přečtěte a i další, které už mají všechny nový kabátek a vypadají skvěle, stejně skvěle, jak jsou napsané.
Já moc neumím držet emoce na uzdě, když se mi nějaká kniha líbí, takže chápete, co tím chci říct. Cokoliv bych řekla navíc mi přijde jako spoiler, takže vám řeknu jen to, že oblast vesnice, poutníci, ochotnické divadlo, další dívky, odchod ze zaměstnání, snaha o nový život, změna prostředí, začátek nové kariéry, diplomka, výlety na venkov....Všechno tam je a ještě daleko víc. Hned teď vstaňte a běžte si ji koupit.

6 29.01.2024

Třetí díl s detektivem Fordem a mojí milou Hannah.
V tomto díle se dozvíme některé důležité detaily Fordova soukromého života. Mimo ale svůj osobní život začíná vyšetřování pod jeho vedením v případu mladé ženy, ktrou najdou na pláni a nezkušené oko by to vyhodnotilo, jako sebevraždu. Vždyť měla nástroj zkázy v ruce.
Proč by to někdo vůbec dělal?
Já si nemůžu pomoct, ale moc nesdílím obecné nadšení a oblibu v Maslenově tvorbě. Tento díl je třetí a stále mi příjde, že se nic moc neděje, nikam se osobně neposouvá a je to takové jako když másla ukrajuje. Forma tohoto vyprávění a vedení příběhu mi přijde, jako by to vyprávěl dětem nebo nějakým extra citlivým uším a vše vysvětluje až moc polopatě a zkrátka mu to tentokrát nevěřím. Přišlo mi, že autor si dal práci s dialogy, ale se samotným příběhem to bylo dost slabé, plitké, nemastné neslané.
Co se mi naopak líbilo, že Hannnah dostala konečně více prostoru a můžeme jí nahlédnout do hlavy. Nechybí ani jeho syn Sam, který by se k policii měl taky přidat, fakt mu to jde, opět se jen tak zmiňuje k nějakým věcem, které Ford řeší.
Podtrženo sečteno, tento díl nebyl dle mého gusta, což ale neznamená, že nebude podle vašeho.
Jsem opět zvědavá na další díl, u série vydržím, protože pořád mě láká zjišťovat, který díl bude nejlepší.

2 29.01.2024

To byla taková krása!!!
Je to rodinné, je to milé, je to na Krétě a je to pořádně napínavé.
Angie přijíždí na Krétu, aby se dozvěděla, proč její matka je tak šileně proti, aby pozvala tuto část rodiny na svatbu.
Tajemství? Jasně. Celá tahle kniha je protkána tajemstvími a příběhem, který nám Maria vypráví od roku 1943, kdy na Krétu přišli nacisti.
Politické? Ano, trošku taky. Milostné? Samozřejmě. Dramatické? Až běda.
Příbšh mou zvědavost šponoval jak gumu na tangáčích do té míry, že jsem knihu přečetla téměř v kuse. Jako fakt. Napřed před večeří 108 stran. Při uspávání četl manžel pohádku dětem a já využila světla a četla dál. A pak jsem se vyplížila do obýváku a těch 150 stran jsem prostě musela dočíst!!! Přece nemůžu nechat Poppy, Marii ani Angie zaseklé v ději a jít spát.
A tak jsem před půlnocí zavírala knihu, která vám zničí den a zároveň vás přinutí se na konci usmát.
Zvratů tam není málo, jen ten konec mi přišel jako z Harlequine edice no a světe div se - autorka opravdu pár napsala. Krásná náhoda. Ale jinak bych příběhu nic nevytkla. Nebudete přeskakovat, nebudete pít, spát, budete jen otáčet stránky a držet vlastně Marii palce a určitě se nenechte zpočátku odradit prvními smutnými událostmi. Popsala to tak živě, že se mi dělalo opravdu zle, ale být to tam muselo.
Je to mnohovrstevný rodinný portrét z prostředí, kde teče olivový olej proudem, kde jsou všichni hluční a srdeční.

4 15.01.2024

Druhý díl a opět tu máme naše oblíbené protaghonisty, Marii a Augusta. V tomto dílese navíc objeví další velmi zajímavé postavičky. Například Gunar nebo Axel nebo Maria nebo dalších asi 10 postav. je to opět velmi pomalu se vyvíjející, ale není to zdlouhavé, za mě je tento díl ještě o chlup lepší, než Bouře. Je tam už jaká si dynamičnost alespoň ve vyšetřování, více to je o lidech a ne o místech. Požár, který to vše odstartuje přináší velmi ničivý kontrast k lednové severské zimě. Máme leden, a tento rok Augustovi i jeho okolí znepříjemňuje život nepěkná událost a její následky.
Druhý díl málokdy bývá lepší. Ale já se na Ledoborce pustila s opravdovou chutí, protože nejen že má ještě více stran, než Bouře, ale protože se mi to prostředí moc líbí. Dobře napsáno. Na konci vám bude krásně. POhladí vás to a i na to, že je to detektivka, je tam i plno dobrého. Ikdyž jedna rodina má tolik tajemství, že jsem nechápala, fakt jsem to nebyla až do konce schopná celé rozklíčovat. Osobní život Marie a Augusta je nám tut aky krásně rozvíjen a jsem za to moc ráda. Mám pocit, že jim vidím do kuchyně, kde se pečou máslové sušenky a mandlové koláčky. Bomba.
Moje hodnocení je 85%

5 10.01.2024

Moje první setkání s autorkou a hned taková pecka. Vím ,že píše i pro dětí, ale že umí napsat něco takového. Paráda.
Plně souhlasím s tím, že je to atmosferické, plíživé, místy je pravda, že trošku natahovala děj, myslím, že mohla některé opravdu zbytečné pasáže vynechat.
Ale August Strindberg (v knize je zmiňováno toto jméno a místy se mu někdo diví, jako fakt ten Strindberg? Je to proto, že tento muž opravdu existoval, byl to v mnoha směrech tvůrce nových směrů, byl to básník, psisovatel, později i badate. Na pokraji šílenství se rozhodl léčit chemií a stal se z něho věřící člověk. Nejvýznamnější dílo je bezesporu Červený pokoj, Hra snů nebo tanec smrti, pozn. bloggerky) mi přirostl k srdci právě svojí srdečností, tím, že chtěl klid, usadit se na malém ostrůvku a v klidu si péct, něco číst, procházet se....No jenže to by nesměl přiejt tam kam přijel.
Děj nás vede od všemožných verzí, kdo mohl spáchat to, co spáchal, vede nás to i do osobních rovin nejen Augusta, kdy se dozvídáme i skrz hovory s jeho přítelem, který zůstal ve Stockholmu proč odjel, ale taky o Marii a jejím manželovi. Těch rovin, těch vrstev je mnoho a mě to bavilo, jen ten začátek je možná odrazující, protože je na desítky stran vměstnáno mnoho postav a mnoho informací.
Jak se na to budete tvářit vy, to nevím, já osobně vám dávám rozhodně tip na to, aby tato drobnost nebyla překážka, protože jak dočtete bouři, budete chtít hned druhý díl.
Za mě krásná práce s postupně, velmi jemně a nenásilně postupovat v ději tak, abychom byli správně nažhavení na konečné objasnění. A na konci to bude i trošku akční
Moje hodnocení je 80%

4 10.01.2024

Zdlouhavější začátek mě nutíl pustit se do jiné knihy. Jakmile jsem ale i tu přečetla, vrátila jsem se zpátky k Sadie. Protože prostě už jen to jméno mě nutí ji mít ráda. Představuji si ji roztomilou, sympatickou...
Dala jsem tomu tedy jedno odpoledne a bylo hotovo.
Rodina, hledající na ostrově Mull (další ostrov, asi už jsem na ně konečně dozrála) nový začátek. Kdo by si taky pomyslel, že tu bude nějak rušno nebo že by tu nebělo být bezpečno?
A tak k nám připlouvá soukromá vyšetřovatelka, aby tu pátrala, protože evidentně místí policie to tak nějak nedává. Alespoň podle rodičů.
Podle ostatních komentářů na tuto knihu i já přidávám, že k sérii Dokonalá to má fakt daleko, hlavně tomu chybělo to temné cosi. Jako by psychologicky to nebylo tak šťavnaté. Konec už byl na mě moc přehnaný, jasně, asi by jsme to všichni napsali líp, jen ten závěr podle mého shodil celou práci před tím. Protože jinak jsem byla docela dost napnutá a přeskakovala jsem jen minimálně.
Není to tedy to, co bychom od autorky takové třídy hledaly, nicméně mimo sérii bych řekla, že je to stále dobré čtení :)

08.01.2024

Dárek, který obsahoval právě tuto reading copy mě opravdu dostal. No a protože už bylo dost dní bez čtení, touto knihou jsem to rozsekla.
Hlavní hrdinka Jana Kippová, která se vydává za svým bratrem. Do svého rodiště a má tu čelit nejen jeho démonům, ale hlavně těm svým.
Moje pocity z této nenápadné knihy jsou přesně takové, jak se píše v anotaci. Syrové, vášnivé, na dřeň. Ocitáme se totiž v oblasti Švédska, prakticky na konci světa, kde se život s nikým nemazlí.
Stránky jsem otáčela vysloveně zoufale, urputně,abych se ani nemusela nadechnout a neuniklo mi ani písmenko. Přesto, že tam byly četné chyby, jména psaná dohromady, časem jsem to opustila a nadechla jsem se az s posledním slovem na poslední stránce.
A ačkoliv jsou prostředí i charaktery zpočátku velmi studené, odtažité a jakoby nepřátelské, bez emocí, zkrátka spíše dovnitř než ven, tak si na konci řeknete, že se vám to líbilo a že máte rádi Janu, že držíte palce bráchovi, že jste mimo z osudů ostatních z vesnice a že chcete druhý a třetí díl. Tento Můj bratr je totiž první díl trilogie. Na slovensku už vyšel i dil druhý, jmenuje se Moja matka, pro někoho, komu nevadí slovenština a potřebuje vědět, jak to bude dál. Já si ráda počkám na českou verzi:)
Střípky osudů lidí z této vesnice, kde jsou mnohdy velmi propletené, nepochopitelné a těžké, kde každý zná každého a kde máte na konci konečně celý obrázek o tom, jak to mohlo vypadat.
A pak příjde poslední slovo, poslední tečka a konečně to na sebe můžete plně nechat působit. Syrovost je to slovo, které to krásně vystihuje. Není to vřelé a přece ano. Není to romantické čtení a nebo ano? Složité, náročné, skvělé, severské...
Až po tom, co jsem si přečetla o Karin mi došlo, proč zařadila do děje okolí dřevařské pily. Ona totiž ukončila kariéru a koupila si dřevařskou firmu.

Moje hodnocení je 100%
Moje doporučení: Komu se líbily Samotářky od Barbory Šťastné nebo Mezi nimi od Verunky Gonzáles, pak tato rodinná severská prezentace nesmí vaší pozornosti uniknout.
Kniha vyjde 12.2.2024.

Jak na vás působí, když delší čas trávíte tam, kde jste trávili dětství? Tam, kde jste vyrostli. Kde vás formovali děti i dospělí? A kde potkáváte lidi z té doby?

3 04.01.2024

Na tento díl jsem se těšila moc. Úderná dvojice Mia a Holger.
Už od první knihy, což u mě byla V lese visí anděl jsem věděla, že jsem našla tu správnou míru akce, příběhu, osudů hlavních hrdinů i napětí.
V tomto díle Ostrov se setkáváme se Sofií, která Miu, která je i na Hitře známá chce požádat o pomoc v pátrání po jejím kamarádovi.
A tak to začíná znovu.
Konec možná trošku rychle useknutý, ale já věřím, že i další díl bude skvělý.
V anotaci se pak dočteme, že Mia se vrátila na ostrov Hitra s úmyslem udělat za svojí policejní kariérou tlustou čáru. Jedenáctiletá Sofie ji však přemluví, aby se pokusila vyřešit záhadné zmizení jejího kamaráda. Místnímu policistovi Eriksenovi zase dělá starost znesvěcený oltářní obraz v kostele. Pátrání po pachateli ho zavede až do vyřazeného člunu, v jehož podpalubí čeká hrůzná podívaná. Na místo je povolán vyšetřovatel Munch. Ustojí malé společenství nejkrásnějšího norského ostrova otřes vyvolaný bestiálními zločiny?

4 03.01.2024

Moje hodnocení není tak vysoké, protože začínáme novou sérii a u detektivek zvláště zahraničních jsem více přísná, protože trh je velký a moje očekávání také.
Plitkost a nezáživnost vraždy už málo co překonalo. Žádné drama, žádné napětí. Necítíla jsem nic, natož si představit, co cítila Anna, když našla tělo muže u sebe doma. Taky nic?
Já jsem fakt optimistka, takže jsem to slupla za jedno odpoledne, ale když člověk nemá takovou možnost číst v kuse, aby se něčeho dobral, tak cítím, že by mohl být odrazen.
Helen Laveryová vede toto vyšetřování. je k ní přidělen jistý vším možný opředený inspektor Townsend, který se tam dvakrát mihne a nic. Že by si autorka připravovala půdu na další díly? A o co, že za tři, čtyři díly se berou :D
Žerty stranou ale. Anna se nepěkně zamotává, protože opravdu jsou její otisky všude, mrtvola v jejím bytě a všechno se jeví tak, že zkrátka to byla ona. My víme, že ne, ale Helen si na to musí přijít sama. Zbytečné vypravovací klišé kolem, dva synové, babička a taky Anna a její rodina s nosánkem navrch.
Nejlepší mi přišla asi druhá třetina. Kdy si Anna konečně má čas promluvit s otcem a dozvědět se, proč se asi teda tohle všechno děje a nějak se i zmíní o tom, proč a co a jak se dělo, když byla malá. Na scéně se objevuje i ve výslechové místnosti strýc, se kterým ale není v kontaku. A to zase maminka ví, proč.
Závěrem? Tato kniha je vhodná pro ty, kteří si libují v procesech vyšetřování více, než v psychologii vraha, restrospekci, krvavých do detailu vykreslených scénách a většího množství postav. Případ je veden opravdu podrobně a velmi velmi uvěřitelně. Což bylo možná pro mě to, co mě na tom neupoutalo.
Za reading copy děkuji albatrosmedia, knihu jsem si vybrala v rámci #spoluprace

2 01.01.2024

Ve spolupráci s @albatrosmedia
Co já na to:
Komisař Sharko a díl číslo 6.
Další díl, který naši mysl našponuje až k prasknutí. Lucie s Franczkem řeší případ ženy, která je vězněná v pozdemí a div z toho neoslepne. Jiná žena na severu Francie začne mít noční můry. Je to policistka a tyto noční můry ji začnou provázet od té doby, co prodělala transplantaci srdce.
Dokáží naše orgány nést nějakou zkušenost a promítnout ji novému příjemci?
Mám mnoho otázek, a mám je i po přečtení.
Myslím, že tohle téma nemusí být pro každého, točí se to kolem dětí, kolem orgánů. Je to už na vás, jak se s knihou popasujete.
Kdo četl celou tuto sérii? Jak se vám líbí práce tohoto spisovatele?
Já teda nevím proč, ale tento typ si vybírám právě s příchodem podzimu.

1 31.10.2023

Ahoj rodičové a budoucí rodičové,
pokud už jste se začali shánět po dárcích na Vánoce pro děti, pak tu mám krásnou kombinaci barev a obrázků pro děti, s legračními texty i pro dospělé.
Co si budeme - někdy jsou knihy pro děti prostě jen pro děti. Dospělý už u toho brm brm autíčko a ano, travička je zelená má pocit, že mu umírají mozkové buňky (pokud třeba u vás ne, u mě to tak bylo) a proto jsem ráda, že se mi dostala do rukou tato kniha.
Na 80 stranách na nás a naše děti čekají zvířata, která jsou fascinující a mnohdy jsme o ně ani nezavadili při dokumentech nebo v jiných dětských knihách.
Knihu jsem si vybrala v rámci spolupráce s Albatrosmedia.
A co mě ale úplně rozsekalo, tak to, jak jsou názvy vtipné, já se smála celých 80 stran. Doma teď používáme dost z nich, třeba Holočíčuš domestikus - což je kočka sfings
Vyfotila jsem vám taky první list, kde jsou všechna zmíněná zvířata a drobotina a také ukázku dvou stran, ať případně nekupujete zajíce v pytli.
Snad vás obrázky pobavily a mějte krásné pondělí u jakékoliv knihy, protože den s knihou je vždycky správná volba

Tato novela není tlustá, ale je hrozně silná tím, co v ní na nás čeká. Už jsem to psala mockrát. Rodinná tajemství ničí rodinu. Příběh proto zavádí Lukáše do letoviska Baška Voda, což je malé městečko, omývaného vodami Jaderského moře. Dostal se tam kvůli něčemu, co těsně před smrtí zmínila jeho matka. Člověk odjakživa touží vědět. A tak Lukáš bere svoji dceru Moniku, s jejíž matkou už Lukáš nežije.
Dostat se alespoň s touto knihou k moři bylo krásné, ale smutné. Tak to na mě působilo. Bylo mi taky jasné, že sama autorka toto prostředí zná.
Co bych za mě knize vytkla, tak překladový jazyk. Knihy totiž píše v chorvatštině a k nám se dostávají z překladu. A zkrátka vyprávění z tohoto pohledu pro mě bylo příliš chladné, strohé, bez jemných nebo květnatějších souvětí.
Pořád ale v ruce budete držet knihu o hledání pravdy a o tom, jaký život opravdu je. Složitý, klikatý a o náhody tu není nouze a taky skrývá pro mě jedno životní moudro a to že pravdu máš hledat pouze tehdy, pokud ji uneseš.
Knihu doporučuji pro: Pro milovníky rodinných zašmodrchanců a tajemství. Opět pro ty, kteří mají rádi vrstvení příběhu na součastnost, minulost a zahrnuje více postav, z pravidla rodinné příslušníky a vzájemnými vazbami.
Za knihu děkuji Albatrosmedia, knihu jsem si vybrala v rámci spolupráce a jsem moc ráda, bylo to totiž hodně jiné, protože jsem nečetla anotaci, jen nadpis, byla jsem o to více překvapena.

23.10.2023

Proč jsem o tomto nic neslyšela?Nečetla? Proč jsme se o tom nikdy ve škole nic neučili? Alespoň okrajově? Celý život zkrátka dostáváme nové a nové informace nejn o současnostech, ale také o minulosti, historii.
Samotný příběh nás bere do osudů Ferdy, Charlotty, Heleny, Jirky a Tomáše. Je to až zarážející, že jsou zde použity i skutečné postavy a díky tomu příběh nabírá na síle, autenticitě a samozřejmě uvěřitelnosti. Kniha mi dala nové informace a hlavně se mi líbily vysvětlivky na konci knihy, kdy si termín, který třeba neznáte nebo si nejste jisti, tak ho zkrátka vyhledáte a tak můžete pokračovat ve čtení už informovaní.
Jediné, co mě místy mátlo, tak to mělo docela tempo, ale pak z ničeho nic pár stránek bylo hrozně těžko uchopitelných a kdyby tam nebyly, asi bych nepoznala rozdíl.
Kniha vás ale zasáhne tak nějak jinakJjednak několika liniemi, ve kterých se děj odehrává. A taky více postavami, díky kterým to do sebe nakonec krásně zapadne.
Doporučuji pro: Milovníky více časových linií, milovníky období druhé světové války a židovské otázky, pro fanoušky práce Barbory Šťastné a taky pro ty, kteří se rádi nechají informovat o skutečných událostech z historie.
Hotel Atlantic je kniha, kterou jsem si vybrala v rámci spolupráce s Albatrosmedia. Za knihu moc děkuji.