dzejbi komentáře u knih

Nenechte se ošálit - tato kniha vás nenaučí, jak si zorganizovat život, abyste všechno stihli. Namísto praktických rad filozofuje o našem nevhodném přístupu k času. Autor má pravdu v tom, že život je konečný a všechno zaručeně nestihneme, ale stačí to na celou knihu? Opakování ústřední teze se stává poněkud iritující. Dvě stě stran však není tolik a pokud jste posedlí "time managementem", možná oceníte trochu jiný náhled na život.

1 16.05.2022

Velice čtivá kniha, která na příkladech z minulosti ukazuje neblahé tendence v politickém a společenském vývoji v USA. Popisuje celou řadu příznaků, které v Evropě a Latinské Americe vedly k pádu demokracií, případně směřování k autoritářství.

Postupné rozvolňování tolerance politických oponentů a institucionální zdrženlivosti vedlo až ke zvolení demagoga do nejvyššího úřadu. Ústava sama o sobě demokracii neochrání - jakmile přestane být vůle dodržovat nepsaná pravidla a precedenty z minulosti, stane se z ní cár papíru.

Samozřejmě se to týká i Česka. Stačí se podívat na naše čelní představitele - prezidenta Zemana a premiéra Babiše. Zdrženlivost a zvyklosti jsou rozbourávány. Co bylo včera nepředstavitelné, dnes je běžné. Kam to povede?

4 08.12.2018

Jak se z civilizovaných hochů žijících ve světě pravidel a zákonů stane nekontrolovatelné stádo v zajetí barbarství a diktatury. Člověk se může dušovat, že to přeci není možné, ale pod rouškou jsme dost možná stále divoši. Stačí nás vysadit daleko civilizace a naše pravé já vystrčí své ostré drápky.

Kniha je dobře vystavěná, nicméně s popisnými částmi jsem měl potíž - nedaly se číst plynule.

2 02.03.2017

“Ten, kdo je dostatečně odvážný a vytrvalý, aby celý život hleděl do temnoty, spatří v ní jako první záblesk světla.”

Postapokalyptická sci-fi není zrovna mým srdečním žánrem. Herní adaptace díla Dmitrije Gluchovského mi ovšem natolik uhranula, že předloha okamžitě putovala na seznam četby. Po přečtení však nemůžu tvrdit, že by převládalo nadšení.

Namlsán adaptací jsem očekával spád a akčnost a dostal knihu, jež obsahovala především snové představy, halucinace, politiku, souboj ideologií, sekty a neustálé filozofování o osudu a smyslu života. Jistě, dokresluje to mimořádně temnou a ponurou atmosféru (což je velké plus), ale ocenil bych víc přímočarosti.

V podstatě kniha nabízí poznávací výlet do moskevského metra. Hrdina putuje ze stanice do stanice, prozkoumává podzemní svět, dostává se do problémů a jeho neustále se měnící doprovod se ztrácí nebo umírá.

Metro 2033 je mnohdy napínavé, ale skutečný strach se u mě nikdy nedostavil.

Jelikož se mapu metra hodí mít po ruce, doporučuji vytisknout si ji (goo.gl/OWIC51).

5 23.02.2017

Dvě věže jsou ještě lepší než Společenstvo Prstenu. První polovina, jež sleduje osudy Aragorna, Legolase, Gimliho, Gandalfa, Pipina a Smíška mi přišla o stupínek lepší než polovina druhá o Frodovi, Samovi a Glumovi. Zatímco první nabízela spoustu akce a dlouhých konverzací, druhá mnohem více popisů přírody a pomalého putování s narůstajícím napětím. Výrazně zredukované množství poezie jde rovněž k plusům.

3 13.02.2017

Zpočátku mou pozornost udržovaly hlavně “flashbacky”, které dávkovaly Oveho minulost přesně tak, aby nebylo vše řečeno rychle a ani příliš pomalu.

Příběh “současnosti” byl lehce nudný a věty se často opakovaly. Kniha se však záhy rozběhla na všech frontách a zhruba druhou polovinu jsem přečetl velmi rychle.

Byť je kniha zařazena do sekce humor, neočekávejte, že se u ní příliš zasmějete. Nejednou u mě čtení spustilo spíš protichůdné emoce. Především konec je silný.

3 03.02.2017

Kniha čtenáři přibližuje zodpovědný život v pilotní kabině dopravního letadla. Úkony, které piloti musí provést v různých fázích - před letem, při pojíždění, při vzletu, ve vzduchu a při přiblížení a dosednutím.

Poskytuje tak ucelený pohled, jež laika seznámí se vším, co potřebuje vědět o ovládání dopravního letadla, jeho konstrukci a vlivech, které na něj působí (např. počasí).

Oceňuji zejména logické rozčlenění na kapitoly, což usnadňuje rychlé dohledávání specifických informací. Velkým plusem je rovněž množství schémat a obrázků, které dobře doprovází text.

1 28.01.2017

Společenstvo Prstenu (a i obě pokračování) je tak význačné dílo, že se na něm velmi těžko hledají nějaké chyby. Pokud mě však na knize něco malinko iritovalo, bylo to velké množství poezie. Některé pasáže mě také nudily, to však mohlo být dáno spíš mým aktuálním rozpoložením než čímkoliv jiným.

Děj se nese na mnohem vážnější vlně než v případě Hobita, přesto nabízí klasický boj mezi dobrem a zlem. Odvaha, přátelství, naděje - to jsou základní motivy knihy.

Filmové zpracování jsem viděl nesčetněkrát. Potěšilo mě však, že kniha nabízí hodně přidané hodnoty (například postavu Toma Bombadila). I kvůli tomu stojí zato si ji přečíst.

„Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A někdo umírá a zasluhuje život. Můžeš mu ho dát? Potom nevynášej příliš horlivě rozsudky smrti. Protože ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců."

6 26.01.2017

"Zlo je zlo. Menší, větší, střední, všechno jedno, proporce jsou relativní, hranice nejasné. Nejsem zbožný poustevník, nečinil jsem v životě jen dobro. Mám-li však volit mezi dvěma zly, nevolím raději vůbec."

Sáhněte po této fantasy nirváně rovnou všemi dvaceti!

3 10.01.2015

Kvalitní životopis, který jsem si přečetl s chutí, byť jsem nikdy nebyl fanouškem Manchesteru United.

Vzhledem k tomu, že jej napsal samotný Ferguson, nemůžete po něm chtít, aby byl ve všem objektivní. I tak je zajímavé přečíst si o jeho působivé kariéře, díky níž se stal opravdovou legendou.

1 27.06.2014

Dlouho jsem přemýšlel, jak knihu okomentovat, nakonec se však zmůžu jen na pár slov a citát.

Krásná kniha, ke které se alespoň jednou za rok vždy vrátím a věnuji jí tu hodinku čtení. A pak nad ní musím přemýšlet celý zbytek dne.

"Člověk je sám i mezi lidmi."

6 13.03.2014

Byť první případ Harryho Holea, můj již druhý. Ještě před Netopýrem jsem přečetl Sněhuláka, kterého jsem ocenil pěti hvězdičkami. Netopýr je bezpochyby dobrou knihou, ale k dokonalosti ji mnohé chybí.

Chvíli jsem zvažoval i tři hvězdy, protože mi čtení zabralo neobvykle dlouhou dobu. Kniha mě tolik nevtáhla, abych se musel ke čtení vrátit hned, jak to bude možné a několikrát jsem se dal do čtení, abych po pár minutách knihu opět odložil. Což, uznávám, nemuselo být až tak úplně knihou jako spíš mým aktuálním rozpoložením.

Jde o kvalitní detektivku s promyšleným příběhem. Ale o nějakém skvostu prostě nelze mluvit. Od dalších dílů si slibuji mnohem více.

5 12.03.2014

Třetí a zatím poslední díl série Milénium (pokud další napíše nějaký najatý pisálek, tak radši ať ani nevyjde) jsem četl s obrovskou chutí, byť s vědomím, že jde o poslední Larssonovu knihu.

Jde o více než důstojné završení série. Předešlé knihy byly skvělé a ani trojka nevybočuje ze zajetých kolejí. Na to, že autor plánoval další pokračování, které měl dokonce rozepsané, je závěr více než uspokojivý a klíčové otázky jsou zodpovězeny a uzavřeny.

Milénium je zkrátka úžasná trilogie, kterou vřele doporučuji. Nepochybně to nebude trvat dlouho a po sérii sáhnu podruhé a někdy později i potřetí...

2 28.02.2014

Nezpochybnitelně skvělá kniha, byť jednička zůstala podle mého nepřekonána. I přesto nemůžu udělit méně než maximální počet hvězd.

Lisbeth je pozoruhodná osobnost, kterou si nelze než oblíbit a odkrývání její minulosti je proto velkým tahákem knihy.

Ač má kniha i své zápory a uznávám, že se v některých pasážích poněkud vleče, více než 600 stránek jsem se čtením bavil. Jelikož trojka na dvojku přímo navazuje, musel jsem okamžitě pokračovat ve čtení.

2 28.02.2014

Dvěma slovy: jedinečná kniha. Kdyby šlo o pokrm, řekl bych, že jsem ho s chutí pohltal a ani další a další sousto mě nedokázalo nabažit.

Kdykoliv jsem ji musel odložit, dělal jsem to nerad a už se těšil, až se do ní zase naplno ponořím (člověk musí taky občas pracovat, jíst, spát a podobně, že?).

Uznávám, že kniha má trochu pomalejší rozjezd, ale přesto je to kus výborného díla od první do poslední stránky. Určitě vřele doporučuji.

4 03.02.2014

Sněhulák je první kniha z pera Joa Nesbøho, kterou jsem četl. Musím přiznat, že mě naprosto pohltila a už teď mě mrzí, že jsem raději nezačal prvním případem svérázného vyšetřovatele Harryho Holea.

Děj je spletitý s velkým množství postav, jejichž charaktery jsou mimochodem precizně vykresleny. Doporučil bych dělat si při čtení poznámky, jelikož některé názvy a jména postav (alespoň mně osobně) ne a ne vlézt do hlavy.

Kniha má přes 500 stran, které ale uběhnou relativně rychle. Hlavně druhá půlka náramně odsýpá.

2 28.01.2014