BeyondHorizon komentáře u knih
Velmi brutální, morbidní a depresivní. Je hrůzné pomyšlení, že by toto měla být autobiografie a těžko se mi tomu věří. V knize nebyla snad jediná světlá chvilka a to mě opravdu obírá o víru v lidskost. Chtěla jsem si přečíst něco bezvýchodně deprimujícího a tohle ze mě opravdu vysálo všechno světlo. Dočetla jsem díky své morbidní zvědavosti. Rozhodně to není čtení pro slabší povahy.
Neuvědomila jsem si, že tato kniha na něco navazuje, a proto si ji asi někdy budu muset přečíst znova. Ze začátku jsem byla zmatená, ale pak jsem se chytila a bylo to zajímavé počtení.
Upřímně, na knize mě zaujala asi jen obálka. Nevím, co jsem čekala, ale kniha mě hrozně zklamala. Těžkopádně jsem dočítala a smířila se s tím, že tuhle trilogii bude lepší vynechat.
Díky za Orwella. Je to génius, kterého potřebujeme, ale kterého si nezasloužíme. Farma zvířat je úžasná politická alegorie a doporučuji všem si ji přečíst.
Nemám slov. Oněměla jsem. A ta poslední věta. Ve hlavě mám nyní hlubokou rýhu a po tomhle jsem dlouho chladla... Já vím, já vím. Orwell je prostě génius a napsal velmi nadčasovou knihu, která se hodí snad pro každou dobu. Doporučuji všem přečíst.
Moje první kniha od tohoto autora a určitě ne poslední. Už jen námět mě zaujal a samotný příběh pak byl čtivý a dobře zpracovaný. Nevím, jestli je pro mě dobrý nápad čist něco podobného, protože i bez tohoto mám hrůzu z nemocnic a doktorů :).
Krásný a jednoduchý příběh o přátelích na celý život. Takové si ve svém životě snad neumím ani představit a moc jim závidím.
Průměrné pokračování průměrné série. Horší než první díl. Opět je obálka lepší, než knížka samotná. Ráda bych si ale přečetla poslední díl a zjistila, jak to končí, když už jsem si oba díly koupila v Levných knihách.
Znovu sérii už ale nepřečtu.
Recyklovaný nápad, který se dnes vidí všude. Průměrná četba, nic otřesného, ale ani nic úžasného. Kniha mě bavila tak, že jsem ji dočetla. Plusko má obálka, která je lepší než samotná knížka.
Kniha, kterou jsem četla spolu s mými spolužáky asi ve 14 letech (mimo povinnou četbu). Je to síla, ta závislost. Těžko se tomu věří, že s námi tak manipuluje, až je pak najednou pozdě. Po tomto se bojím propadnout jakékoliv závislosti a přesto je to všude kolem mě.
Četla jsem, když mi bylo 14. Drsné, upřímné. Velmi smutný a zbytečný případ závislosti na drogách pouze dvanáctileté dívky. A to je pouze jeden z mnoha. Toto by měla být povinná četba na občanku nebo zsv. Myslím, že toho poví mnohem víc, než všechny antidrogové přednášky dohromady.
Nikdy se nepřestávám divit, jak šílený a naprosto ujetý věci dokáže Junji Ito na ten papír dostat. Bála bych se podívat, co všechno za hrůzy se mu honí hlavou. Vezme tu nejobyčejnější věc, jako je třeba spirála a vytvoří z toho pekelný monstrum. Klaním se.
Naprostá ujetost. Kresby poloshnilých, smradlavých ryb jsou tak detailní, že je doslova cítíte a slyšíte cvakat na podlaze. Junji Ito je mistr pokud jde o vykreslení nočních můr na papír.
Co mi nesedlo je styl kresby u postav, je opravdu zvláštní a musela jsem si zvyknout. Jinak to ale bylo fajn. Manga je nabitá akcí, střílením, zbraněmi (se kterými si v kresbě Sonoda neskutečně vyhrál, za to má plus) a zbytečným násilím. Do dalších dílů se ale nehrnu, jednou mi to v tomto podání stačilo.
Příběh, kresba... nádhera. Tento autor nesedne všem, je to buď trefa, nebo rána vedle. Má svůj zvláštní, osobitý styl, který mi přijde naprosto fantastický. Příběh nemusí mít vyloženě nějaký určitý smysl a je jen na vás, co si z něho vezmete a jak si ho interpretujete.
Pro jednou můžu povinné četbě ze srdce poděkovat, že mě přivedla k tomuto pokladu. Nevím, co k tomu napsat, protože vše už o této knize bylo řečeno. Jedním slovem geniální. Antiutopie, která se silně otírá o dnešní společnost, ve svém nejlepším. Doporučuji každému přečíst.
Příběhy stejně zvláštní, depresivní a nemocné jako jejich autor se nevidí často a Poe je svoje vlastní třída. Jako člověka mi ho je líto, jako k autorovi k němu vzhlížím. Vím, ke komu jít, když potřebuji uspokojit svoji morbidní a temnou náladu.
Tahle kniha byla obrovské BOOM a to mě donutilo si ji přečíst, abych zjistila, co je na ni tak skvělého. Doteď si nejsem jistá. Byla velmi čtivá a příběh samotný mi přišel docela originální. Další plus je nesympatická hlavní hrdinka, kterou jsem politovala. Čekala jsem ale mnohem víc, nepřišlo mi, že by to bylo něco extra.
Úžasná kniha. Fowles nabízí pohledy obou postav kolem kterých se točí celý příběh, který je.. zvláštní. Působila na mě jeho psychologie a z knihy jsem měla nepříjemný pocit, což byl autorův záměr (alespoň doufám). Nedokázala jsem ale skutečně nesnášet Clegga za to, co udělal, protože on sám si ani neuvědomil, co vlastně dělá. Bylo mi ale opravdu nepříjemné, jak se ospravedlňoval.
Poezie mě nijak nepřitahuje a většinou ji nedocením, protože ji nerozumím. Shakespearovy sonety mě ale zaujaly, už jen protože nebyly jen o lásce a byly opravdu krásně napsané. Podchytila jsem i jejich význam, což je co říct.