BeyondHorizon komentáře u knih

Abych byla upřímná, tohle bylo pro mě docela zklamání. Obecně si zachovávám odstup od populárních knih, protože vím, jak to končí, ale tentokrát jsem tomu dala šanci. Název samotný mě zaujal.
Řekla bych, že je kniha populární hlavně proto, že je napsána pro ty z nás, kteří se k Charliemu dokáží přirovnat. I když se kousek po kousku měním, pořád jsem z větší části velmi pasivní a nekonfliktní člověk, který je radši sám a myslím, že jím taky zůstanu. Tato kniha má být pozitivním vlivem a ukázat, že přece jen je lepší se do toho života trochu zapojovat. To je hezké a já naprosto chápu o co se autor snaží, ale to provedení a styl psaní je otřesný.
Za prvé, ten cringe, jakým jsou dialogy i monology, je téměř nesnesitelný. Já vím, že to má být melancholické a někdy i naschvál klišé, ale jak je to podané... to mi prostě fakt nevyhovuje. Působí to na mě moc jednoduše.
Za druhé, tahle kniha je neuvěřitelně nudná. I scény, které by mohly být poměrně zajímavé, ve mně nic nevyvolaly. Žádné emoce.
Přiznávám se, že mi možná některé věci unikly, jelikož jsem poslouchala anglický audiobook a to ještě s velkými pauzami, ale myslím, že moje zvýšená pozornost by hodnocení knihy nezvýšila. Spíš naopak.
Chtěla jsem dát nižší hodnocení, ale konec knihy, který byl rozhodně nečekaný a zpráva, kterou nese a některé myšlenky si zaslouží alespoň tohle.

5 02.01.2019

První, co mě překvapilo, je jak moc se Tolkienův styl psaní oproti Hobitovi změnil. Hobita jsem přečetla skoro hned, byl psán takovým lehčím a pohádkovým způsobem a neměl moc detailů, které bych uvítala. Oproti němu Pán Prstenů vás svými detaily převálcuje. Nestěžuji si, jen mi trvalo nepřirozeně dlouho knihu přečíst, protože Tolkien popisoval snad každý lísteček na stromě. Toť ke stylu psaní, který asi nebude vyhovovat všem.
K příběhu samotnému můžu jen říct, že mě naprosto pohltil. Je neuvěřitelné, jak živý svět dokázal Tolkien vytvořit. Doporučuji všem číst jeho knihy tak, jak to dělám já. Najděte si klidný kout, udělejte si pohodlí a pusťte si soundtrack z filmů. Úžasný zážitek.

9 04.12.2018

Kniha je psaná velmi čtivě, ale obsahově mě velmi nudila. Vůbec jsem se příběhu nechytla a nezajímalo mě, co se postavám děje. Kromě Nicka, vypravěče, mi nikdo sympatický nebyl. Ke konci už to bylo lepší a samotný konec mi přišel příhodný, ale celkově mě to nenadchlo a vracet se nejspíš nebudu. Jen mi vrtá hlavou, co je na této knize tak skvělého, že jde o jednu z těch knih, kterou by každý za svůj život měl alespoň jednou přečíst.

5 04.12.2018

Nechápu, proč tohle existuje. A proč jsem si to okamžitě jako fanatik koupila. Věděla jsem, že tohle bude jen takový bonusek mezi třetím a čtvrtým dílem, ale že to bude naprosto o ničem, když to má přes 200 stránek, to jsem opravdu nečekala.
Jediné, co jsem z příběhu vymáčkla je, že se něco opravdu hodně pokazilo s Nestou. Za přečtení stojí opravdu jen ukázka (opakuji ukázka!) ze čtvrtého dílu, který si nekoupím a nejspíš ani nepřečtu. Tímhle u mě Sarah J. Maas končí.
Nedoporučuji kupovat ani číst, je to zbytečná ztráta peněz a času.

Potenciál to mělo. Bohužel ale zůstal nevyužitý a kniha se stočila do směru, který je pro YA novely bohužel tak typický.
Autorka se snažila o nějakou napínavou mystery zápletku, která se jí ovšem vůbec nezdařila. Byla dost nereálná a taková puberťácky naivní. Nezajímala mě, nudila mě a přišlo mi, že tam byla jen tak aby se neřeklo. Bylo to celé hrozně předvídatelné a primitivní.
Postavy, kromě hlavních dvou, byly nezajímavé, nedůležité a pouze zaplňovaly prostor v knize. Miles byl na můj vkus až moc typický drsňáček typu "všichni ve škole, včetně učitelů, se ho báli". Samozřejmě má ale zlaté srdce, stačí jen přihodit nějakou tu smutnou minulost a všechno mu omluvíme.
Ohledně Alexiny mentální poruchy, schizofrenie, která je důležitým článkem příběhu... Čekala jsem naprostou pohromu, protože mnoho autorů si o tom nevyhledá dost informací a přidají to jen aby svoji knihu trochu okořenili a aby se lépe prodávala (protože tohle téma je přece pokrokové). V tomto případě, ač si nemyslím, že autorka odvedla dobrou práci, to nebylo tak hrozné. Autorka to až tak nehrotila. Uznávám, že to mohlo být mnohem, mnohem horší.
Celkově, i když jsem knihu jen zkritizovala, bavila mě dost na to, abych ji dočetla. Nebo spíše doposlouchala. Pustila jsem si anglický audiobook, který doporučuji. Dávám velké plusko za obálku, ta se fakt povedla a zaujme na první pohled.

4 04.11.2018

Kafka má velice zajímavý a, troufám si říct, originální styl psaní. Ačkoliv povětšinou naprosto nechápu, co se mi svými texty snaží sdělit, z nějakého nepochopitelného důvodu jsem naprosto očarována tím, co se mi děje před očima. V hlavě mi vyvstanou obrazy toho, co se právě v povídce děje a že je to pěkně surrealistické podivno. Hlavně Proměna.
Nejvíce se mi líbily náhodné výjevy (hádám) ze života, jež jsou nazvány Rozjímání. Líbí se mi, že můžeme vidět jak Kafka vnímá svět. Moje bezkonkurenčně nejoblíbenější povídka je Ti, kdo běží kolem. Poprvé jsem ji četla velmi brzo ráno v tramvaji na cestě do školy, měla jsem pochopitelně velmi špatnou náladu, ale tato povídka mi ji tak zvedla, že jsem se i nahlas zasmála. Je to zvláštní, působí to na mě komicky i smutně zároveň a přitom na mě ztěžka dosedá jakási melancholie. Těžko se to vysvětluje, stejně jako Kafkovy povídky. Pokud to sami necítíte, tak to tam nenajdete.

7 24.10.2018

Velmi krásně napsaná kniha, která se neomezuje na věk čtenáře. Já bych ji mohla číst v kterémkoliv věku. A taky že budu.
Sledujeme jedno velké dobrodružství malého hobita a jeho nesourodých společníků - Gandalfa a trpaslíků. Na cestě Bilbo objevuje schopnosti, o kterých nikdy nevěděl, že je má. Zažívá jak šťastné, tak i hrůzné okamžiky. Jak už jsem zmiňovala, moc se mi líbí, jak je kniha napsaná. Trudoš (v komentech pode mnou) přesně popsal, co chci popsat i já - stylistika je lehká a hravá (například jména trpaslíků a i strastiplné situace jsou vyprávěny spíše komicky), což mi vyhovuje a je to takové zlaté.
Každý si z toho může vzít, co chce. Může to být pouze krásná pohádka nebo Bilbova cesta může reprezentovat životní cestu, která nás vede přes překážky a na jejím konci jsme někým naprosto jiným, než na začátku.
Svět je do nejmenšího detailu vyvedený, že ani nepotřebuji krásné ilustrace Alana Lee, abych si ho představila a to ho Tolkien dokázal popsat v několika větách. Vlastně je kniha na můj vkus příliš krátká a potřebovala bych více detailů. Nerada se loučím s takto vyvedeným světem. Ale pořád ještě na mě čeká Pán Prstenů.

11 24.10.2018

Poslední a definitivně můj nejoblíbenější díl. Neustále se něco dělo, byl to jeden zvrat za druhým a proto tu nemůžu Rowlingové vyčítat, že vše nacpala do několika posledních kapitol. Je toho hodně, co dá o této knize (a sérii celkově) dá říct, ale nemám sílu vše vypisovat. Nejsilnějším aspektem jsou samozřejmě postavy a jejich neustálý vývoj a mistrné podávání informací. Severus Snape je jednou z nejlépe promyšlených postav, které znám.
Konečně jsem si po dlouhé době tuto sérii poprvé přečetla a budu se moc ráda vracet. Vůbec bych se nebránila více dílům, které by ani nemuseli být o Harrry Potterovi, jen by se odehrávali v HP světě.
J. K. Rowling, děkuju za stvoření něčeho, na co budu vzpomínat s láskou jako součást (nejen) mého dětství :)

9 08.09.2018

Dokážu si představit ten šok, jaký fanoušci museli na konci knihy dostat, když ještě nevyšel sedmý díl a nevěděli, co se stane dopředu. Opět mě ohromuje jak si Rowlingová hraje se Snapeovým charakterem. Hraje na nejistotu a vždy se snaží, aby nebylo zcela jisté, na čí straně stojí. A tímto dílem to vytáhla na vrchol. Kdybych nevěděla příběh dopředu, tak bych byla přesvědčená...
Mimo jiné mi tento díl přišel také hodně zaměřený na vztahy. To mi vyloženě nevadí, jen mě trochu otravovalo odloučení Rona a Hermiony. Jestli chcete být spolu, tak už se dejte dohromadyyy. Vždyť je to tak jasné, že nakonec skončí spolu. Jediné, co mi přišlo nepochopitelné, bylo jak si Harry zničehonic uvědomil, že se mu líbí Ginny. A ten způsob, jakým to bylo napsáno... "Jenže to už se mu do mysli vloudila představa, jak v té opuštěné chodbě stojí a líbá Ginny on sám... zlotvor v jeho hrudi spokojeně zapředl..." já z toho nemůžu :'D
Jediné, co opět musím zmínit, je, že vyvrcholení a akce je opět stěsnaná do posledních několika kapitol. Samotná akce trvala snad jen dvě kapitoly. Zbytek ale byl vyprávěn až po tom, nebyli jsme "přímo u toho", postavy si to jen navzájem řekli. To je asi jediné, co mi vadí na stylu psaní Rowlingové (už od 4. dílu). Ale dá se to přejít, všechno ostatní bylo skvělé.

8 24.08.2018

No. V této knize se toho hodně událo. Ohromuje mě, jak moc se liší od filmu, který byl jednoznačně nejhorší ze série (i proto si ho snad pamatuji nejméně). Je tu mnoho věcí, které se mi líbily a nelíbily.
Plusko dostává množství informací a délka knihy. Oproti tomu, jak už jsem psala u předchozího dílu, i tady hlavní děj trval moc krátce, asi jen 3 kapitoly. Kniha má 38 kapitol. U jiné série než HP by mi to vadilo mnohem víc.
+ za Lunu, testrály a kritiku manipulativnosti médií.
- za puberťáckého Harryho a Umbitchovou, ze které se mi dělalo fyzicky zle.
Na mém žebříčku je zatím tento díl na druhém místě, hned po Vězni z Azkabanu.

5 11.08.2018

Tento díl mi přišel slabší než předchozí. Na samotný turnaj jsem se hodně těšila, ale jak píší ostatní, Rowlingová měla hodně "řečí" okolo úkolů, ale když na ně došlo, všechno se stalo moc rychle a jednoduše. Chtělo by to více rozepsat samotnou akci, než ji jen v krátkosti shrnout.
Líbilo se mi ale, že kniha má celkově mnohem více popisu. Puberťácké chování tria, ač trochu otravné, aspoň připomíná, že jsou pořád ještě děti, navzdory všemu, co prožili.
Přítomnost dvou jiných škol mě také potěšila. Přála bych si, aby Rowlingová všechno rozvedla mnohem více, ale to by se určitě nevešlo do 7 knížek, což by mi ale vůbec nevadilo.
Celkově byl turnaj jaksi slabý, což mě zklamalo, ale plusko dostává zápletka s Moodym, na kterou jsem úplně zapomněla, takže mě to nakonec i překvapilo. Příběh dostává temnější spád a už mi nepřijde tak moc dětský, objevuje se politika a umírá student, jakoby nic. Těším se na další díly, protože odteď už jde do tuhého.

7 25.07.2018

(SPOILER) Pro mě je 3. díl jaksi přelomový. Už je více komplexnější a detailnější, objevují se nové postavy a zároveň se dozvídáme to nejdůležitější o jejich minulosti. Od tohoto dílu je série čím dál lepší.
Z filmů je Vězeň z Azkabanu asi můj nejoblíbenější. Jednak jsem ho viděla nejvíckrát a taky má tolik ikonických momentů. Nafouklá tetička, let na hipogryfovi, Hermionina facka a samozřejmě samotné cestovaní časem.. už jsem si ale všimla, že se tu víc liší film od knihy. Některé části byly vyloženě změněné. Například z filmu mi asi nejvíc utkvělo v paměti, jak se Harry a Hermiona schovávali v lese před vlkodlakem, ta scéna mě vždycky děsila. Proto mě překvapilo a trochu zklamalo, že to v knize vůbec nebylo. Naopak nejméně mi v paměti utkvěly famfrpálové zápasy (až na ten s mozkomorem), ale v knize mě velmi bavily. Není ale pochyb, že kniha je prostě vždycky lepší.
Po přečtení celé série tento díl u mě nakonec zůstává na svém zaslouženém prvním místě.

7 09.07.2018

Jediné, co mě zatím u této série mrzí je, že knihy jsou tak krátké. Mnoho věcí nebylo rozvedených a děj byl napsán úsporně, zůstalo jen to nejdůležitější. Děsí mě, jak rychle se knihy přečtou. Klidně bych přečetla 500 stránek navíc o nějakých nedůležitých událostech každodenního školního života HP, jen abych v jeho světě mohla zůstat o něco déle.
Film prakticky vystihl téměř všechno. Ne všechno mi ale bylo úplně jasné a po přečtení knihy do sebe všechno konečně krásně zapadá. Jen, jak už jsem psala předtím, mě zklamal popis. Boj s baziliškem byl popsán téměř v jediném odstavci a to je na mě moc rychlé. Chci víc detailů!

5 01.07.2018

(SPOILER) Skvělé pokračování. Kira se potřebuje zbavit pronásledovatelů, aby se neprozradil a tak se sníží k vraždě nevinných lidí. Teď, když se odklonil od své původní ideologie, už nemá zábrany a zabije každého, kdo se mu postaví do cesty. Jak daleko až zajde? A jak daleko zajde L a policie, aby Kiru dopadli?
Na této sérii mě nejvíce baví, jaké neskutečné věci autor dokázal vymyslet. Dát agentovi vystříhanou obálku, aby sám napsal jména svých kolegů a tak je nevědomky zabil? Lightův bezpečnostní systém na dveře do pokoje a deník? Nevím jak vy, ale já se královsky bavím.
Kresba samozřejmě zůstává stále úchvatná. Combo spisovatele a ilustrátora se opravdu vyplatilo.

3 29.06.2018

Nemůžu uvěřit, že jsem se k přečtení tohoto pokladu dostala až teď. Vždy jsem koukala jen na filmy a nějak mě ani nenapadlo přečíst si knihy. Ale teď jsem tady a teď je všechny přečtu!
A hned první díl mě zavalil tsunami nostalgie, láskou k postavám a starodávným dětským přáním dostat dopis od Bradavic :')
První díl je asi nejvíce jednoduchý, plochý a "dětský" ze série, ale nemůžu říct, že by mě nudil. Pamatuji si ho vůbec nejlépe a je to nádherný úvod do série.

Kniha, která mě donutila zamyslet se nad svojí morálkou. Protagonista je snad ten nejodpornější ze všech knih, které jsem četla, a co dělá je čistě zlo pro zlo. Musí být potrestán, ale jak daleko s trestem zajít? Je lepší, když člověk koná dobro, ale je k tomu nucen a nemůže si vybrat, nebo když člověk koná zlo, ale je svobodný a dělá tak dobrovolně? Jsou takové manipulační experimenty, ač prováděny na lidských monstrech, správné? Kde jsou hranice? Je lehké tuto knihu přehlédnout jako brutální zbytečnost, minimálně ze začátku, když nevíte, co se chystá. Ve skutečnosti ale dává něco k zamyšlení.
Jazyková stránka knihy byla také velmi originální. Díky jazyku týnů jsem se neskutečně bavila, jakmile jsem si na něj zvykla (díky za slovník) a málem jsem některé výrazy převedla i do své mluvy. Nevím, co to o mě vypovídá. Je to prostě chorošný.

9 21.06.2018

Příběh o dítěti, o které nikdo nestál. Nikdo to nevysloví, ale všichni se ho chtějí zbavit. Postupně je naprosto vyčleněn z kolektivu. Chlapec se ale nebrání, nebojuje. Paralelně pozorujeme vývoj kuřat, z nichž je jedno slabší a ošklivější než ostatní a nedrží tempo. Nakonec je také vyčleněno z kolektivu. Je srovnáváno s chlapcem, oba mají stejný osud a nakonec se stanou smutnými společníky a jsou tu jeden pro druhého. Nakonec to skončilo tak, jak muselo.
Novela je to krátká, ale na rozsahu 60 stránek se autorovi podařilo vystihnout vše důležité. Nebyl důvod to natahovat.
Je to četba smutná, ale pravdivá. Podobná je naše společnost, ať v mírnější, či radikálnější formě. Silnější prosperují, slabší budou vytlačováni na okraj.

7 12.06.2018

Jsem zdrcená, že tohle je poslední díl série. Potřebuji víc! Na rovinu, autorka knihu skončila tak, že by mohla v klidu dál pokračovat. Je toho tolik, co by se ještě dalo vyprávět...
Skoro si myslím, že je to tím, že tady se L. Bardugo překonala a sérii ukončila, protože je příliš náročná. Ono to asi není moc snadné psát pohledy 7 postav a do toho ještě vymýšlet Kazovy šílené intriky, které se vrší jedna na druhou, jako vrstvy slupek, až je z toho jedna velká tlustá cibule.
Sem už romance taky zasahovala trochu víc (trochu bych ubrala, pro dobro příběhu.. skoro jsem se na něj nesoustředila) a potřebovala bych více Kanej momentů. Ostatní mě ani tak nezajímali. Kaz a Inej je zastiňovali, což mě mrzí, ale za to může autorka. Nemá mě tak trápit. Jejich vztah mě vážně frustruje.
No nic, budu doufat, že se od Bardugo ještě dočkáme něčeho podobného. Nebránila bych se tomu. Mezitím si půjdu přečíst Grišu, i když mě trochu odrazuje, že je údajně znatelně horší kvality.

4 12.06.2018

Skvělá fantasy kniha. Ze začátku musím říct, že obálka je naprosto úchvatná a už jen pro ni bych si knihu koupila (jako výtvarně zaměřený člověk mi na obálkách záleží :').
Knihu jsem četla v originále. Takže nevím, jestli se to zachovalo v překladu, ale Leigh Bardugo má neskutečně čtivý styl psaní. Vždycky mě nadchne, když je příběh pojat z pohledu několika různých postav, což je tento případ. Na druhou stranu když si oblíbím jen některé postavy, tak si musím počkat, než na ně zase dojde řada. V tomto případě jsem si ale oblíbila většinu postav, což je skvělé.
Upřímně, postavy jsou asi ta nejlepší věc na téhle knize. Všechny jsou úplně jiné, mají zajímavou minulost a hrozně mě baví jejich interakce.
Je tu vyvážená akce, drama i komedie. Do přítomnosti zasahují retrospektivní části, kdy se dozvídáme o postavách víc a dostávají větší hloubku. Nevím, jak to autorka dělá, ale do flashbacku zabruslí vždy tak ladně, že si nejdřív ani neuvědomím, že začal...
Postavy jsou všechny úplně jiné a přesto jsou všechny sympatické. Mají trochu stereotypizované povahy, co si budeme říkat. Kaz, typický chladnokrevný mastermind, všechno jde vždycky podle plánu, skrývá všechny své emoce. Inej, která má neporazitelné bojové schopnosti, i když se vše naučila na ulici. Matthias, svalnatý bručoun, atd. Nejvíc mě ale překvapil jejich věk. Vůbec se nechovají jako teenageři, což mě (vzhledem k tomu, že jde o YA žánr) potěšilo, ale jejich věku to prostě neodpovídá (dělám, jako že jim je přes 20)..
Co se příběhu týče, geniální byly Kazovy plány a úskoky. Akorát tu nebylo skoro žádné napětí, protože po nějaké době vám dojde, že jeho plány vždy vyjdou a vždy z akce vyváznou živí.
Doporučuji všem, co rádi trochu temnější fantasy a záleží jim na sympatických postavách (a párech, co si budeme..).

4 03.06.2018

Poe je jedinečný. Jeho povídky nejsou vyloženě strašidelné, ale mírně znepokojující minimálně. Nejvíce obdivuji, že i když má povídka jen 10 stránek, naprosto to stačí. V tak krátkém rozsahu Poe dokáže vykreslit to nejdůležitější - děsivé okolí, znepokojivé postavy i stupňování děje a následný spád. Některé povídky končí i docela nečekaně. A to, že jsou tak krátké, jim i prospívá. Kdyby byly moc dlouhé a detailní, ztratil by se závoj mystičnosti a znepokojivosti.
Ráda se k Poeovi budu vracet. Doporučuji spíše lidem, kteří mají rádi knížky temné a lehce šílené.

6 25.05.2018