Kuře melancholik
Josef Karel Šlejhar
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/1531/mid_kure-melancholik-lNh-1531.jpg
4
1093
177
Novela z vesnického prostředí o utrpení malého dítěte je pozoruhodnou ukázkou z tvorby vůdčího představitele českého naturalismu 2. poloviny 19. století. Jako všichni naturalisté i Šlejhar vychází z pojetí člověka jako tvora, pro něhož zlo, sobectví a násilí jsou přirozené sklony, vítězící nad city, obětavostí a pocitem soucitem. Na malém prostoru v příběhu osiřelého nemocného chlapce sadisticky týraného svým okolím, shrnul myšlenku, že člověk postrádající běžné lidské vztahy a lidskou účast, postrádá to nejdůležitější, co činí člověka člověkem.... celý text
Přidat komentář
Příběh určitě je silný a má svou hodnotu, to nezpochybňuji. Mně to však nesedlo. Přečíst ten archaický jazyk pro mě bylo utrpení. Navíc mi to celé přišlo hrozně plytké, jako ten nespecifikovaný věk chlapce a předvídatelný děj.
Neuvěřitelně silné čtení. Nevěděla jsem, že mě kniha zasáhne tolik. Jazyk a poetičnost jen dodala třešničku.
Neuvěřitelně silné, smutné, ale zároveň velmi poetické. Tahle kniha ve čtenáři vyvolá opravdu hodně širokou škálu emocí od smutku, bezradnosti až po bezbřehý vztek a nenávist k lidem, kteří byli schopni pošlapat nevinný dětský život.
Tahle novela mi v hlavě zůstane ještě zatraceně dlouho.
Ze školy jsem věděla, že tohle nebude lehké čtení, ale že to bude AŽ TAK drsné, to jsem fakt nečekala. Příběh dítěte, kterému zemře matka a pak ho v životě čeká jen šikana, posměch, splín a opravdu ošklivé zacházení od ostatních "členů rodiny". Na těch pár desítek stranách jsem prožila velmi hluboké a velmi negativní emoce, ale to jen svědčí o tom, že na dobré dílo nepotřebujete stovky stran. Líbilo se mi, jak o skoro žádné postavě nevíme, jak se jmenuje, dodávalo to na odosobnění, které celý příběh posouvalo ještě více do depresivní roviny. Pokud vám nevadí číst o nehezkých věcech, zvlášť v souvislosti s malým dítětem, tak do knížky rozhodně jděte. Není teda napsána vůbec čtivě, je tam spousta starých pojmů, kterým jsem nerozuměla. Stejně to ve mně ale něco zanechalo a pokud takové knížky máte rádi, tak s chutí do čtení. Jen se připravte, že vás to poznamená a to rozhodně ne v žádném pozitivním slova smyslu.
Kolik obrazů, scén a hudby takový filmař potřebuje k vyjádření komplikované emoce? A teď si vezměte, že k tomu máte jen inkoust a papír. A jak silně to lze svést? Silně! Pane spisovateli, nebylo to lehké čtení.
Důležité téma šikany a domácího násilí. Ke knížkám se často ráda vracím, ale tady to myslím jednou stačilo.
(SPOILER) Učitelka českého jazyka nám vyprávěla o původním (o hodně drsnějším) konci této knihy, který Šlejhar musel pro pohoršení společnosti změnit. Původní verzi jsem bohužel zatím neobjevil, jedná se ale i tak o nádhernou knihu.
Kuře melancholik je první kniha od J. K. Šlejhara, kterou jsem přečetla. Od začátku do konce velmi smutný příběh, až přímo depresivní. Je to tragický příběh o lidské krutosti, která nebere ohledy ani na malé dítě, jež se teprve učí o tom, co život vůbec je a pozná ho právě z té smutné a kruté stránky.
Četla jsem úplně omylem, dcera si vybírala povinnou četbu k maturitě.
A doporučuji všem. Krátké, drsné a smutné. Stále mě nepřestává udivovat ( a rozčilovat) čeho jsme schopni páchat mezi sebou prostě jen tak.
Naturalismus, ok. Forma, ok. Fabule, ok. Ale mě to nezaujalo a ani to se mnou nehlo. Rád bych, kdyby příběh ještě krátkou chvíli pokračoval. Ale dalšího Šlejhara si už asi nedám.
Na jednu stranu si říkám, jak tohle někdo mohl vůbec napsat a jestli byl normální... Na druhou stranu ale lze vzít novelu jako varování před tím, co dokáže zlo, když se mu nechá volný průchod, a ano, to je potřeba si stále připomínat - v 19. st. stejně jako dnes. Dále oceňuji, jak je ukázáno, že týrání mívá svůj postupný vývoj: začíná drobnými ústrky, postupně graduje, a když nikdo nezasáhne (a oběť si to nechá líbit), může dospět až k děsivé tragédii. Zajímavá je i postava otce. To je přesně ten typ člověka, který sice sám netýrá, ale ke zlu přispívá svou lhostejností. Vlastně je až děsivé, jak je ten příběh realistický.
Jazykově archaické (leč výstižné), dějově nadčasové (obzvlášť pro pediatry), literárně pomíjivé (kapku oživené filmem). 33/22
Četla jsem kdysi a nezapomenu na to, jak to mnou otřáslo. Z hlediska popisu psychické krutosti a naturalistickeho hnusu je to nejvystiznejsi popis tyrani, jaký jsem kdy četla. Dokonce bych autora místy skoro podezirala z nějaké poruchy. Něčím ten příběh pro mne už překračuje hranici toho, co je ještě nezbytné písemně sdělovat.
Geniální kniha. Rozhodně bych ji doporučil k maturitní četbě, pokud tam ta možnost je. Děj je velice poutavý a rozhodně dokáže zaujmout, když se do domu nastěhuje nové služebnictvo, tak se přeci jen nedá přestat číst. Rozhodně nemám rád, když od začátku knihy vím, jak dopadne konec, ale tady to bylo přímo naopak. Upřímně doufám, že se povídka stane českou klasikou a přiláká mnohem více čtenářů.
Jak v lidské tak ve zvířecí říši dokážeme být krutí a nemilosrdní. Jen u zvířat se takové chování dá přičíst k tomu, že tak nějak vycítí slabšího jedince a zprovodí ho ze světa kvůli tomu. Ale u lidí jsou důvody většinou zištné, sobecké a vypočítávé…velmi smutný příběh….
Kniha je napsaná srozumitelným stylem, který se dobře čte i přesto, jaký děj v sobě povídka skrývá. Myslím, že je to jedna z knih české klasiky, která by neměla být problémem pro čtení a zároveň by se na ni pro své důležité postavení ve vývoji naší literatury nemělo zapomínat. Tento smutný příběh nám ukazuje, čeho všeho jsou lidé schopni udělat pro své vlastní dobro a jak krutý život může být.
Štítky knihy
zfilmováno venkov naturalismus domácí násilí týrání sirotci
Část díla
- Kuře melancholik 1889
Autorovy další knížky
| 2008 |  Kuře melancholik |
| 1989 | Vteřiny duše |
| 1980 | Příběhy o lidech a zvířatech |
| 1972 | Zátoka smrti |
| 2017 | Cvrček mého krbu |
Kniha Kuře melancholik je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 1 762x |
| Čtenářské výzvě | 236x |
| Doporučených | 70x |
| Knihotéce | 117x |
| Chystám se číst | 422x |
| Chci si koupit | 53x |
| dalších seznamech | 11x |
Chmurné čtení, ale nádherný jazyk, kterým je novela psaná. Bohužel takové případy se stávaly, ani dnes není týrání jakéhokoli druhu vyloučeno, jen by to snad nedopadlo až takovýmto způsobem.