babiočka komentáře u knih
Uff, konečně dočteno. Příběh se táhl jako med a nebýt posledních zhruba sto stránek s trochou svižnějšího děje, asi bych knížku odložila mezi nedočtené.
Kniha se čte celkem dobře, jen druhá polovina mi tak nějak připomínala TV seriál Dallas.
Přestože mám paní Halinu ráda pro její životní nadhled a svérázný humor, celá tato knížka byla, bohužel, jedna velká nuda.
Knihu jsem v první polovině třikrát odložila a už se mi nechtělo ve čtení vůbec pokračovat. Nakonec však zvítězila zvědavost a celým dost rozvleklým dějem jsem se přece jen "propracovala" až k poslední stránce.
Námět knihy je docela zajímavý, ale podle jejího názvu jsem očekávala úplně něco jiného.
Jako oddychovka po knize "Dívky beze jména" se tato pohádka pro ženy ;-) četla velmi dobře.
Další svědectví o tom, co dokáže napáchat jeden mocichtivý lidský zmetek a jeho přisluhovači.
Hvězdičku ubírám za neskutečné množství gramatických chyb - vynechaná písmena, záměny ženského a mužského rodu, nesprávné skloňování...
A jak už zde bylo několikrát zmiňováno, tato kniha by měla být zařazena mezi povinnou četbu na školách.
U téhle knížky už není moc co komentovat, nejlepší bude si ji přečíst :o)
V současné koronavirové době docela pochmurné, ale zajímavé čtení.
Dostala jsem se až na 12. kapitolu, ale něco tak nudného jsem už dlouho nečetla. Děj veškerý žádný, jen nekonečné nezáživné popisy dámských "sedánků"...
Knihu odkládám nedočtenou, protože o historickém románu mám úplně jiné představy.
Tak nevím... Knihy autora sice patří mezi moje oblíbené, ale tohle mi nějak nesedlo.
Své životní zážitky tu autor líčí v jednotlivých kratších epizodách, které na sebe časově nenavazují a mnohde se historky i opakují.
Ze zdejších nadšených komentářů jsem se totiž mylně domnívala, že se jedná o ucelený příběh autorova života.
Zpočátku jsem měla v postavách docela zmatek - kdo je co čí - a musela jsem listovat stránkami zpět. Nicméně kniha se pak četla velmi dobře a moc se mi líbilo skvěle načasované střídání současnosti a minulosti, což přispělo k napínavosti vypravování.
Hezky vymyšlený příběh, jehož inspirací se stal skutečný dům Rauru v Hamburku.
Reálný obraz společnosti, kde nad morálkou a lidstvím vítězí mamon, hamižnost a přetvářka. Velmi poučné, i když trochu náročnější čtení.
Dávám hvězdičku jen za námět. Velice mne totiž rozladil text celého románu, který se jeví spíš jako špatný překlad z cizího jazyka. Nechtělo se mi ani věřit, že nesmyslné větné pasáže psala česká! autorka.
Četla jsem už více podobných příběhů, ale toto zpracování mi nějak nesedlo. Některé dějové momenty mi připadaly nedotažené a jiné zase zbytečně protahované. V popisu hlavní postavy se prolíná realita s jejími snovými představami, což se leckdy těžko rozlišovalo.
Trochu pozměněná pohádka o Popelce s nekonečným počtem textových chyb mě dost zklamala.
V knize hraje Lucio na housle a ne na violu, jak je mylně uvedeno ve zdejší anotaci.
Moje první a asi i poslední "setkání" s touto autorkou. Příběh mě vůbec ničím nezaujal. Jednotvárné pasáže mě tak otravovaly, že jsem knihu ani nedočetla.
Tento díl se mi líbil nejvíc. Cestování je zde líčeno velmi sugestivně a zároveň i s vtipným nadhledem.
V jedné kapitole autorka také velice poučně vystihuje letoru mužské populace z Afriky a Středního východu, obzvlášť jejich skutečný přístup k práci, ale i k životu.
V současné době téma dost aktuální...
Vyprávění o tom, jak může jeden okamžik změnit běh života mnoha lidem.
V knize se prolíná sled událostí, které prožívá těžce zraněný, ale jinak iniciativní přátelský Josef a samolibý zpovykaný Roman, který si zahrává nejen se svým životem.
V příběhu vystupuje plno sympatických postav, zejména vstřícný a erudovaný lékař Tůma (u nás je takových už velmi málo) nebo třeba bodrý majitel pensionu Hovorka.
Pěkné čtení se spoustou moudrých názorů i myšlenek.
Knihu jsem četla už před lety. Teď jsem si dala opáčko:-) a byl to prima strávený čas.
Stále aktuální téma o mezilidských vztazích, líčené s mírným nadhledem, nám ukazuje rozdíly mezi mužským a ženským uvažováním, ale také upozorňuje na význam vzájemné slovní komunikace.
Obě autorčiny knihy jsou vynikající. Škoda, že jejích románů u nás nevyšlo víc.