Attia komentáře u knih

Čtivé, fascinující, znepokojivé.
Perfektní!

20 20.04.2018

Pokud jste skeptičtí k razítku Světový bestseller, v případě Temné hmoty je to oprávněné označení. Bezpochyby význačné dílo má dobře našlápnuto k získání titulu Kniha roku, i když je teprve červen a kdo ví, co nám svět literatury letos ještě přinese. Ode mě si však bez debat zaslouží nejvyšší hodnocení, protože už dlouho jsem nečetla nic tak úžasného, dechberoucího, promyšleného ani napínavého. Temná hmota je zkrátka nej v mnoha ohledech.

11 03.06.2017

Vrním blahem!
Pan Howey mi připravil velice kvalitní čtenářský zážitek. Konečně postapokalyptická kniha vysoké úrovně. Uchvátilo mě všechno od sila, fungování společnosti, odhalování tajemství až po chování postav a jejich myšlení.

Akorát varuji, že autor píše opravdu realisticky a někomu může Silo připadat i velice ponuré. To vás ovšem nesmí odradit ;)

9 02.10.2015

Nesmírně si vážím každého autora, který prostřednictvím uměleckého díla (v tomto případě knihy) dokáže obrazně a poutavě poukázat na problémy své současnosti a varovat.
Čapek v tom absolutně exceluje.
Jeho talent a um je nezpochybnitelný.

8 12.12.2018

Od začátku se mi líbil hlavně kontrast svatba x vražda a byla jsem zvědavá na celkové zpracování tématu. Autorce se povedlo svůj nápad rozvést do velmi zdařilé podoby! Zvolila si vhodné prostředí a úžasně vykreslila tísnivou a strašidelnou atmosféru temného lesa, z něhož není úniku. Kromě pocitů strachu a nervozity jsem pociťovala i dychtivost... číst stále dál a dál.
Všude kolem černý les se bohužel nevyhnul některým klišé prvkům, které jsou v thrillerech často k vidění, nicméně jejich počet byl redukovaný a navíc vždy zdárně posloužily svému účelu a udělaly knihu lepší. Knize nemám vlastně co vytknout, protože byla čtivá, děsivá a šokující.

8 10.06.2016

K Turnusu říkám hlavně to, že se jedná o postapo na úrovni, dílo jedinečné ve svém žánru, vhodné především pro starší nebo náročnější čtenáře, kteří se nezaleknou ani většího počtu stran a složitějšího konceptu. Pro Turnus je typická především reálnost a dokonale propracované postavy, jejich povahy a duševní složka, taktéž uvěřitelné mezilidské vztahy i samotný systém. Autor i na dvojce odvedl ohromný kus práce, a i když ji musím ohodnotit o trochu hůře než první díl, na závěr této jedinečné trilogie se neskutečně těším.

8 15.04.2016

V nakladatelství CooBoo se vyznačují jednou konkrétní věcí. Umí dělat překrásné obálky. Asi vědí, jakou moc mají a jak na čtenáře dokážou zapůsobit.

Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru je zvláštní kniha. Zvláštní, ale současně i překrásná. Stejně jako její obálka. Hlavní hrdinové mi neodlučitelně přirostli k srdci. Pokud hledáte jednodušší knihu, která přesto obsahuje mnoho zajímavých slov a frází a dotýká se opravdových problémů, sáhněte po této. Domnívám se však, že ačkoliv na mě působila kladně, na každého dalšího může zapůsobit velice subjektivně. Proto stojí za to dát jít šanci a udělat si svůj názor.

7 28.02.2016

Jen jeden jediný komentář? Ke knize mám tolik věcí, co bych ráda napsala, takže se obávám, že jeden komentář mi stačit nemůže. Ve zkratce, to že Osm světů - seznámení spáchala třináctiletá autorka, je poznat. Už na začátku se objevuje první děs - nekonečně dlouhé odstavce bez přímé řeči, kdy se sice dozvíte vše o Lee a její rodině, ale zároveň budete nudou kroutit očima. Pak už se to zlepšovalo, děj byl svižnější (někdy až moc a autorka se rozhodně s vysvětlováním některých důležitých faktů moc nepárala, a tudíž jsem si po většinu času hrála na Sherlocka a pátrala..) Navíc přeskakovala od jednoho tématu k druhému, nejdřív šlo o fantasy, osmisvěťan sem, osmisvěťan tam, jenže pak se to zvrtlo a já nabila dojmu, že si čtu o ženském Jamesi Bondovi, načež jsem si začala pohrávat s myšlenkou, že to možná budou spíš X - meni. Na závěr se náhle vrátili osmisvěťané.
A právě ta nesoudržnost mi hodně vadila, styl vypravování nebyl zvolen úplně moudře, působil jen další zmatky a pokud chci vyprávět příběh v New Yorku, možná bych o něm mohla i něco vědět...
Za mě jedině jako oddechovka, zajímavé rozšíření obzorů. 50%
Jsem zvědavá na další díl.

7 03.02.2015

Obdivuhodné dílo. Pod dramatickým a strhujícím příběhem se skrývá mnoho zásadních myšlenek o smyslu života, významu a roli krásy i vlastního svědomí.
Téma je možná mnohem aktuálnější v dnešní době.

6 28.02.2019

Velice dobrá volba četby k maturitě, strhující vyprávění.

6 17.11.2018

Taky se vám občas stává, že kniha, která je celosvětovým fenoménem, vám vůbec nesedne? Přesně to se mi stalo u Divergence. Kniha mě přijde podivně rozdělená na dvě části, přičemž část první - výcvik je mnohem obsáhlejší a vlastně nudnější a druhá část - boje o frakce, která se mi zdá důležitější, je strašně krátká a uspěchaná. Jako bychom se dvě třetiny knihy pomalu připravovali na něco, co se najednou odehraje strašně rychle a pak je konec. Autorka nejspíš usoudila, že toho za celou knížku příliš nenapsala a měla potřebu to dohnat v posledních pár stranách. Jistě, kniha měla i své světlé stránky, četla se dobře, ale jinak mě nijak více nezaujala navzdory všeobecnému šílenství. Tris na mě taky příliš nezapůsobila, Čtyřka byl fajn, ale celý ten jejich vztah se mi zdál trochu divný a vyumělkovaný. Taky jsem si nedokázala pořádně představit místa, která autorka v knize popisovala. A těch pět frakcí mi taky moc velký smysl nedává. K dalším dílům jsem se zatím nedostala a nijak po tom ani neprahnu.

Proto dávám Divergenci slabých 70%

Nelze tvrdit, že byste se při čtení nudili, kniha však rozhodně sedne víc těm, kteří si užívají pozvolné plynutí děje a mnoho bohatých popisových pasáží. Bílou růži, černý les bych také doporučila těm, kteří se zajímají o druhou světovou válku. Já jsem si knihu vybrala zejména pro tento fakt a jsem spokojená, autorce se povedlo perfektně vystihnout atmosféru války, beznaděje a strachu s ní spojené, ale také snahy se vzepřít a neztratit pravé hodnoty. Spisovatelka se šikovně opírala o historická fakta a skutečné osoby, na nichž položila základy děje. Příběh a jeho zápletka jsou extrémně jednoduché a poměrně předvídatelné, některé situace se trochu příčí reálnosti, nicméně kniha stále dokáže nabídnout momenty překvapení a napětí.

5 19.12.2019

Překvapivě dobré, překvapivě znepokojivé.

5 20.03.2019

Naprosto klasika, příběh, který je vlastně velmi smutný, ačkoliv tragičnost se schovává za pompézní opony, lahve šampaňského, divoké večírky a afektované, leč naprosto falešné chování vyšší společnosti. Ale realita se stejně nakonec prodere navrch a zanechá hořkou pachuť v ústech.

+ Nové vydání Ledy nabízí nádherné doplňující ilustrace.

5 28.02.2019

Prostě milé.

5 28.02.2019

Z Prvního konce jsem si odnesla hlavně rozpačitost. Neskutečně se mi líbil samotný nápad i to, že v knize mohu narazit na nejrůznější časová období z minulosti či i z budoucnosti. Chválím také obálku a nápadité zpracování v podobě nejrůznějších grafických vložek. Avšak nemohu knize upřít naivitu a zmatečnost, povrchnost postav a místy odbitý text s příliš jednoduchými vyústěními. Autorka si vybrala poměrně složité téma, cestování v čase je vždy dost ošemetné, ale poprala se s ním ze všech sil. Navzdory drobným chybičkám se mi knížka četla docela dobře.

5 28.08.2017

Ze začátku to vypadalo jako jedna z mnoha ohraných lovestory dvou dospívajících hrdinů, z nichž jeden vypadá jako nerd a druhý kulhá, lehce zapáchá a obléká se téměř jako bezdomovec.
Ale pak Láska v prachu hvězd příjemně překvapila! Už dlouho se mi nestalo, že jsem se nemohla odtrhnout od čtení.

5 08.04.2017

Přijde mi nemožné dát knize jiné hodnocení než celých 5 hvězdiček.
Film je sice povedený, ale oproti psané podobě značně vykuchaný.
Královsky jsem se bavila a čtení si užívala.

5 23.02.2016

A když jsem pochopila, rozbrečela jsem se.
Neuvěřitelně úžasná kniha, to hraní si se slovy, variace.
Jedinečná atmosféra, názvy a pojmenování, citáty. A krutá pravda.

Četla jsem jedním dechem.

5 26.08.2015

Ten, kdo stojí v koutě je něco, na co už nezapomenete, vryje se vám to hluboko do paměti a zůstane to tam.
Z přečtení této knihy si odnesete tak hluboký, neopakovatelný a nezapomenutelný zážitek. Kniha vás rozesmutní a nadchne zároveň. Vyvolá ve vás vír emocí. Můžu si být jistá akorát tím, že jsem se do tohohle díla naprosto zamilovala. Miluju Charlieho. Jeho způsob uvažování. To, jak se dokáže pozastavit i nad naprostými maličkostmi a nezajímavými věcmi, které jsou kolem nás každý den. Když byl Charlie veselý, já byla s ním, když smutnil, také jsem truchlila s ním.
Já prostě někdy nechápu, jak může někdo stvořit něco tak nepředstavitelně úžasného.

5 23.12.2014