Jan Křen životopis

česká, 1930 - 2020

Životopis

Český historik. Narozen 22. 8. 1930 v Praze, zemřel 7. 4. 2020 v Praze. Prof., PhDr., DrSc., historik, věnoval se českým a středoevropským dějinám 19. a 20. století a česko-německým vztahům.
Křen po druhé světové válce vstoupil do KSČ, na přelomu 40. a 50. let vystudoval historii.
Do roku 1970 pak působil jako vedoucí katedry historie na Vysoké škole politické a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnoval se studiu dějin první republiky, KSČ a československého odboje za druhé světové války.
V době uvolnění v 60. letech se jako jeden z prvních českých historiků začal věnovat tématu odsunu Němců z Československa po druhé světové válce.
Kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl Křen vyloučen z komunistické strany. Poté pracoval jako dělník, patřil k zakladatelům samizdatových Historických
studií.
Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity.
V 80. letech Křenovi v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers poprvé vyšla jedna z jeho stěžejních prací Konfliktní společenství: Češi a Němci 1780 - 1918. Později byla vydána také v Německu. Za svoji knihu Dvě století střední Evropy byl Křen v roce 2006 oceněn cenou Magnesia Litera v kategorii naučné literatury a získal také Cenu Josefa Hlávky 2006.
Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy. (zdroj životopisu: https://ct24.ceskatelevize.cz/)

Ocenění (1)

2006 - Magnesia Litera (Litera za naučnou literaturu) - kniha Dvě století střední Evropy