Giuseppe Tomasi di Lampedusa

italská, 1896 - 1957 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Giuseppe Tomasi di Lampedusa (23.12.1896 v Palermu – 23.7.1957 v Římě), vévoda z Palmy, kníže z Lampedusy a držitel dalších italských a španělských šlechtických titulů byl italský spisovatel, kterému stačil k proslavení a zařazení se k italským spisovatelům jeden jediný román.
Jeho osobnost byla velmi komplexní, většinu svého času již od dětství trávil čtením a rozjímáním, jak sám o sobě říkal :“Jako kluk jsem byl raději s věcmi, než s lidmi“. Velký vliv na něj měla jeho matka, silná a nezávislá osobnost, kterou zbožňoval, na rozdíl od svého otce, který byl spíše od přírody chladný a nepřístupný. Vzdělával se nejdříve doma pod vedením domácího učitele, své matky a babičky. V r.1911 navštěvuje střední školu – lyceum – nejdříve v Římě a později v Palermu. 1915 začíná studovat právnickou fakultu v Římě, nedokončuje ji ale, je povolán do armády, účastní se válečných operací a je zajat, převezen do Maďarska, odkud se mu podaří uprchnou a dostat se zpět do Itálie. Je vyřazen z armády jako poručík a vrací se na Sicílii. Střídá odpočinek s cestováním a studiem zahraniční literatury ve společnosti své matky. V roce 1925 krátce pracuje se svým bratrancem, básníkem Luciem Piccolo v janovském literárním časopise. V roce 1932 se oženil s šlechtičnou německého původu a žili společně s matkou v Palermu, po rozporech mezi těmito dvěma ženami se jeho žena vrací domů. V roce 1934 umírá jeho otec a tak se stává hlavou rodiny a dědí majetek i titul. Po vypuknutí války je opětovně povolán v roce 1940 do armády, ale jako správce rodinných statků je brzy propuštěn. Zbytek války tráví s matkou a manželkou v ústraní v Capo d´Orlando, po smrti matky se vrací se ženou k životu v Palermu, kde se jejich dům stává sídlem setkávání řady mladých intelektuálů.
Na přelomu let 1955 a 1956 píše svůj román Il Gattopardo (Gepard), krátce nato v roce 1957 umírá na nádor plic v římském domě přes veškerou lékařskou péči a je pohřben v rodinné hrobce. Román byl nalezen dědici v pozůstalosti a zásluhou přítelkyně rodiny Eleonory Croseové, byl nabídnut k vydání. Vzbudil řadu rozporuplných reakcí, jak nadšení a bouřlivý ohlas jak mezi čtenáři i kritikou , tak odmítávé postoje, nicméně se dočkal několika vydání a byl přeložen do řady jazyků. V roce 1959 získal Striga Price – literární cenu za knihu roku. Zahraniční úspěch byl dovršen velmi citlivou filmovou adaptací knihy, zachovávající di Lampedusův rukopis, natočenou Viscontim, která získala Zlatou medaili v Cannes.

Populární autoři:

Gianni Rodari

1920 - 1980
Giorgio Vasari

1511 - 1574
Marco Polo

1254 - 1324