Erazim Kohák životopis

česká, 1933 - 2020

Životopis

Prof. Erazim Kohák, PhD. je český filosof a publicista, zabývající se často ekologickými tématy. V letech 1948–1989 žil v exilu.

Byl členem Ústředního výkonného výboru Československé sociální demokracie v exilu a dodnes je členem ČSSD; patřil mezi neformální poradce Vladimíra Špidly, byl členem Rady České televize a v říjnu 2004 neúspěšně kandidoval v doplňovacích volbách do Senátu ve volebním obvodu Praha 4 (postoupil do 2. kola, kde proti zástupci ODS Františku Příhodovi získal 39,87 % hlasů).

Rodiče za války patřili k nekomunistickému odboji a byli vězněni gestapem; otec spolupracoval s Ferdinandem Peroutkou, a tak rodina po únoru 1948 emigrovala. Strávili půldruhého roku po uprchlických táborech, než mohli vstoupit do USA, kde zastávali dělnické profese.

Kohák při zaměstnání absolvoval první cyklus vysokoškolského studia filozofie a religionistiky na Colgate University ve státu New York (1950–1954). Díky Danforthovu stipendiu mohl pokračovat ve studiu na filozofické a teologické fakultě Yale University v New Haven, kde dosáhl titulů magistra (MA.) v roce 1957 a doktora (PhD.) v roce 1958, a to v oborech filozofie a religionistiky. Téhož roku nastoupil na akademickou dráhu jako asistent a o rok později jako odborný asistent na Gustavus Adolphus College ve státě Minnesota. Mezitím působil rovněž jako evangelický farář v Kasotě. Za rok nastoupil na katedru filozofie FF Boston University ve státě Massachusetts, kde byl roku 1970 habilitován jako docent a roku 1977 získal titul profesora.

Oženil se s Američankou a měli tři dcery; po rozpadu manželství v roce 1976 odešel do lesů státu New Hampshire, kde si postavil srub. Dne 31. ledna roku 1999 se v Křižlicích podruhé oženil, jeho současná manželka se jmenuje Dorothy.
Erazim Kohák a Ivan Dejmal (2003)

Do Československa mohl na krátkou dobu zavítat až v roce 1969. Ihned po „sametové revoluci“ přicestoval do vlasti, učil střídavě na Karlově univerzitě (v letním semestru) a na Boston University (v zimním semestru). V roce 1995 se vrátil natrvalo do České republiky, aby zde působil jako profesor filozofie na FF UK v Praze a jako publicista.

Je bývalý aktivní člen anglikánské církve a angažuje se v Klimentském sboru Českobratrské církve evangelické. Je členem čestné rady Hnutí Duha, čestného předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život na Zemi a čestné rady Dětí Země. Je rovněž členem Koalice za záchranu železnice a sympatizuje s hnutím Ne základnám. V roce 1996 obdržel Cenu Josefa Vavrouška.
Zemřel 8. 2. 2020. (zdroj životopisu: http://cs.wikipedia.org/)

Ocenění (1)

2014 - Cena Unie českých spisovatelů (za přínos českému humanistickému myšlení)