Osmý život (pro Brilku) zajímavosti

Osmý život (pro Brilku) https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/440299/bmid_osmy-zivot-pro-brilku-1Yu-440299.jpg 5 524 162
Koupit
Antikvariát

Strhující rodinná sága provázená vůní čokolády se odehrává na pozadí celého dvacátého století, za gruzínskoruské války a v neklidném revolučním období. Gruzie, 1900: Vše začíná jako v pohádce. Prapradědeček si z cesty do Vídně přiváží recept na nejlepší horkou čokoládu na světě. Je hustá, „černá jako noc před bouří“ a naprosto neodolatelná. Její konzumace má ovšem tragické, nezřídka i smrtelné následky… Zděšený chocolatier, který stejně jako všichni Gruzínci věří na pohádky, záhy dospěje k přesvědčení, že na jeho lahodném nápoji spočívá kletba. Přesto však recept předá jako rodinné tajemství své nejstarší dceři Anastasii, která se bude k vaření čokolády během svého stoletého života opakovaně vracet. Německo, 2006: Anastasiina pravnučka Nica přerušila kontakt s rodinou a odstěhovala se do Berlína. V Gruzii právě probíhá občanská válka a její neteř Brilka, která se vydala na cestu na Západ, se odmítá vrátit do Tbilisi. Nica ji vyhledá a celý rodinný příběh jí vypráví. Horká čokoláda připravovaná podle staré rodinné receptury přináší po šest generací spásu i neštěstí…... celý text

Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: ekniha , Host
Originální název:

Das achte Leben (Für Brilka) , 2014


více info...

Zajímavosti (2)

Tvůrčí ocenění za rok 2020 udělené porotou CJJ Michaele Škultéty za překlad románu (ilona8570)

Rozhovor s autorkou o knize Osmý život (pro Brilku) je možné nalézt zde: http://kavarna.hostbrno.cz/clanky/ve-viru-dejin (LucieT.)

Ocenění knihy (0)

Zatím zde není žádné ocenění.

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.

Citáty z knihy (2)

„Můžeš mě navštěvovat ve snech, uděláš to, viď? Budu ti zpívat, zazpívám ti všechny písničky na světě, to bude naše znamení, pak budeš vědět, že tě volám. Ať půjdu kamkoli, vezmu tě s sebou. Budeš vědět, že tam jsem, a já budu vědět, že tam jsi ty. To bude stačit, na jeden celý život to musí stačit. - Kitty Džašiová“

„Tvořily se ostrovy bezmoci. Stahovala se mračna, obloha pohasla a nabyla barvy chameleona. Vrba na břehu řeky se sklonila níž a hladila zemi, aby ji utěšila: mělo být ještě hůř a příroda se musela vyzbrojit. Ve výmolech ve městě a v dešťové vodě se tvořily malé vrásky, zelené a temné. V hrdlech se tvořily výkřiky, jež bylo třeba spolknout jako hořkou medicínu. Na stěnách se tvořily šedé stíny, přízraky chraplavě šepotaly, nikdo nic neslyšel. Slova se měla ještě po mnoho let rozplývat v ústech. Ještě po mnoho let měly být ulice cítit směšným zoufalstvím, nedůstojným a zrádným. V okapech a prašných koutech domů se formovaly armády neklidhného hmyzu. Syčely a trhaly si křídla na kusy, aby se jim dostalo sluchu, a nikdo si jich nevšímal. Lidem v obličejích naskakovaly skvrny ze vší té potlačované vůle, ze všech zaplašených snů.“