Samantha_Carter profil

☰ menu
Samantha_Carter

Hanka Ní Láska

1984 · žena · Pardubický kraj · statistiky

Aktivní: 21.04.2024 14:47 (poprvé 30.01.2013)
Body:110
Palce za komentáře: 8 · 11 ostatním
Hodnocení v bazaru: 6/1

Nové knihy v seznamech

Propast času
Propast času
Roman Bureš
Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih
Přátelé, lásky a ten ohromn...
Matthew Perry
Co vás v dějáku nenaučili
Co vás v dějáku nenaučili
Markéta Lukášková
Deník farářky
Deník farářky
Martina Viktorie Kopecká

Kdo jsem

Oblíbené citáty a výroky:"Jsou podle vás tedy indiáni šťastnější než my?

"Indiáni nic nemají, nic nechtějí a jsou pořád šťastní, což my nemůžeme

pochopit: Jak se může mít někdo dobře, když nic nemá? Indiáni prostě

žijí; v jejich kmenovém společenství nikdo nemá víc. Nemine chvilka, kdy

by se neusmívali, radost mají stále. Jejich cíle jsou nízké, a proto si

je snadno splní. Najedí se, napijí, pomilují se a hrají si s dětmi. Co

také chtít od života více? To my se pořád chceme mít lépe, chceme něčeho

dosáhnout. Mít větší auto a dům, mít jinou manželku... Nikdy nejsme

šťastní, protože když toho dosáhneme, už máme zase další cíl, takže nám

štěstí uniká. Pokrok nás žene dál, pořád žijeme v budoucnosti. To

indiáni neznají". Mnislav Zelený AtapanaCharles Bukowski „Doprčic, copak může být někdo odvázanej z toho, že

se každý den v půl sedmý probudí drnčením budíku, vyskočí z postele,

obleče se, násilím se nakrmí, vysere, vychčije, vyčistí si zuby a pak

bojuje se silničním provozem, aby se dostal na místo, kde v podstatě

vydělává hromadu prachů pro někoho jiného a ještě se po něm chce, aby

byl vděčný za to, že dostal šanci to dělat?“Věštba náčelníka Seattla z kmene Cree"Až když padne poslední strom, poslední řeka bude otrávena, poslední ryba chycena, zjistíte, že se peníze nedají jíst" O naší civilizaci: "Život v Evropě je jako tornádo. Velké davy

lidí, které mně denně oblopují a kterým nemohu utéci. Hluk z ulice či ze

staveniště, které je přímo pod mojím oknem. Hádky s rodinou kvůli

penězům, nevěře, bezcitnosti. Hádky se sousedy - kvůli maličkostem.

Pořád není čas, předevčím ho není nikdy dost. Lidé v našem západním

světě žijí v podstatě jen pro sebe, pro svoje vlastní blaho, kterého

stejně nemohou dosáhnout. Ráno jdu do práce, večer se unavená vracím

domů. Na konci měsíce sečtu všechny účty

a to málo, co zbude, vložím na spořitelní účet. Z uspořených peněz si

pak dopřeji nějakou dovlenou, abych nabrala nové síly na horečný shon

každodenního života, atak pořád dokola... Honíme se za luxusem,

abychom vybočili z jednotvárnosti. Vrháme se do dluhů, abychom si

koupili větší auto či nové značkové oblečení, které jsme viděli v

časopisech či výlohách luxusních obchodů. Pak možná máme nové auto,

možná i nějaké peníze na kontě, ale přesto v nás zůstává jakási

spokojenost, a my začínáme od začátku. Je to začarovaný kruh...

Nechci naší "společnost blahobytu" úplně zatracovat, ale mám podivný

pocit, že se mnou tu není něco v pořádku, že tu něco chybí. A když se

rozhlédnu po svojim okolí, vidím, že ostatní na tom nejsou o moc lépe.

Toužím po svojim pralese, po tichu i klidu. Toužím potom běhat bosky,

nemuset si pamatovat každé termíny, na které se musím včas dostavit." ...úryvek z knihy Díte džungle od Sabine KüglerKečuánský indián Felipe Guaman Poma z Peru v dopise španělskému králi Filipu III (16. století)Proč chcete řídit životy jiných, když nedokážete řídit ani svůj? Proč

chcete pomáhat chudákům, ale nezeptáte se jich, zda o to vůbec stojí?