Ursula K. Le Guin

americká, 1929 - 2018

Nová kniha

Křídločky (lesní obálka)

Křídločky (lesní obálka) - Ursula K. Le Guin

Co kdyby kočky dovedly létat? První české vydání klasické dětské knížky legendární autorky. Všechny čtyři díly v jednom svazku. Ursula K. Le Guinová znala ko... detail knihy

Související novinky

Žebříček 10 nejčtenějších knih (leden)

Žebříček 10 nejčtenějších knih (leden)
10 nejčtenějších a zároveň letos vydaných knih v novém lednovém žebříčku na Databázi knih. A které knihy z přehledu níže čtete nebo se teprve chystáte číst? ... celý text

Populární knihy

/ všech 23 knih

Nové komentáře u autorových knih

Tehanu Tehanu

Těšila jsem se, že jsi opět přečtu další díl ze Zeměmoří. Bohužel tento díl byl podle mě zatím ze všech nejhorší díl, který jsem četla. Nic moc se tam nedělo. Dost věcí se opakovalo a akce přišla, až na poslední tři stránky. Zajímalo mě jak na tom bude Ged potom co přišel o svou moc z předešlého dílu. A překvapilo mě, že jsem si rychle oblíbila Theru. Podtrženo sečteno: Nebylo to špatné, ale mohlo to být o dost lepší. 3/5*... celý text
Denča__02


Křídločky (lesní obálka) Křídločky (lesní obálka)

Já věděla, proč si Křídločky šetřit pro vhodný okamžik, kdy budu potřebovat nějaké miloučké čtení. Ta správná chvíle nastala o posledním víkendu, a ačkoli jsem si souborné vydání původně chtěla šetřit a dávkovat si tu krásu postupně po jednotlivých knihách, nakonec jsem zhltla všechny čtyři najednou, respektive dvě v sobotu večer a dvě hned v neděli po ránu. Nelituji, to určitě ne, ale i když rereadingu dvakrát neholduji, už teď vím, že ke Křídločkám se ještě vrátím – a nejspíš ne jen jednou. První knihu Křídloček vydala Ursula K. Le Guin v roce 1988 a do konce století ji následovaly tři další knihy do série. Až letos (6 let po autorčině smrti) byly vydány v češtině, a to hned souborně a s původními ilustracemi Stevena D. Schindlera, které jsou prostě a jednoduše dokonalé! Příběhy křídloček jsou sice pohádkové, ale zároveň poučné a taky napínavé – je tu hned několik momentů, v nichž se kočky nacházejí v jasném ohrožení. Celou dobu jsem těm miláčkům fandila a tak trochu jsem záviděla Hynkovi a Zuzance, že se s nimi mohli mazlit – i já bych si je nejradši poňuchňala. Kdo mě trochu zná, ví, že kočičky naprosto miluju. Představa, že by mohly být okřídlené, mi nejprve přišla lákavá, ale pak mi došly dvě věci: 1) naše Sága občas neví, co s nohama, natož aby zvládla ovládat křídla; 2) znamenalo by to, že by se kočkám před mým mazlením utíkalo ještě snáz (což logicky nechci, že?). Takže jsem nakonec ráda, že schopnost létat zůstává vyhrazena jen kočičkám na poli fiktivních příběhů – a i v nich jen pár vyvoleným. Jestli chcete nějaké milé čtení pro děti, přečtěte si s nimi Křídločky. A jestli chcete milé čtení pro sebe, přečtěte si je taky – packu na to!... celý text
SlamLenka


Atuánské hrobky Atuánské hrobky

Jak píši již u prvního dílu, hodně jsem se na tuto "legendární autorku" těšila. Ani v tomto dílu mě však autorka nedokázala plně zaujmout a knihu jsem dočetla jen proto, abych ji, jako chronický dočítač, dočetla. Začátek knihy byl ještě větším zklamáním, než první díl. Trochu více mě začala bavit ve chvíli, kdy byl Gad zavřen v podzemí, ale s odchodem z podzemí to zase kleslo k šedivé průměrnosti prvního dílu. K dalším dílům série se již vracet nehodlám, je plno knih, které mi sednou mnohem více.... celý text
Sitting-Bull



Čaroděj Zeměmoří Čaroděj Zeměmoří

Hodně jsem se na tuto "legendární autorku" těšila. Možná až moc. Pak jsem otevřela tuto knihu a přišla mi taková... Naivní? Nenápaditá? Nudně šedivá? Nevím, nedokáži to zcela pojmenovat, ale rozhodně mě neuchvátila. Téma knihy bylo zpracováno mnohokrát a já četla řadu lepších zpracování, než je toto. Tím pádem za mě horší průměr. Dalším dílům série ještě šanci dám...... celý text
Sitting-Bull


Nejvzdálenější pobřeží Nejvzdálenější pobřeží

Tento díl byl naprosto kouzelný, co se týče filozofických otázek o smrti a jak si ji vlastně představujeme. Arren byl sympatický už od začátku. Hrozně mě bavil, tím jak přemýšlel o sobě a měnil na sebe názor. Ged, už jako starý arcimág byl pořád ohromující, co se týče jeho vlastností. Líbil se mi opět vývoj postav a odkazy na předchozí díly. A konec... ten byl perfektní. 4,5* „Arrene, nejenom ve snech se setkáváme s něčím, co trvá, přestože to dávno upadlo v zapomnění, a říkáme věci které nám připadají nesmyslné, protože ještě neznáme jejich pravý význam.“ „Myslím že vím, proč jsi řekl že jenom lidé konají zlo. Dokonce i žralok je nevinný -zabíjí, protože musí.“ „Bylo to tím, že srdcem poznal, jak je realita prázdná: bez života, bez tepla, bez barvy či zvuku, beze smyslu. Žádné výšiny, žádné hlubiny. Celá ta krásná hra tvarů, světel a barev na moři a v očích lidí nebylo nic víc než hra iluzí v mělké prázdnotě.“... celý text
Denča__02