Vyděděnec

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jedna z autorčiných nejlepších knih, volně patřící do cyklu Hain, oceněná cenami Hugo, Nebula a Jupiter. Děj se odehrává na dvou obydlených světech, z nichž ten menší je oběžnicí druhého. Společenské systémy jsou výrazně odlišné, a proto i izolované. Hlavní hrdina se snaží tento stav změnit. Obyvatel planety Anarres, fyzik jménem Shevek, nedokáže nikdy rezignovat na právo na osobitost a svobodu a proto se cítí nešťastný jako člen společnosti ideálně rovných. Jediným východiskem z této situace se mu zdá být emigrace na sousední, nepřátelskou planetu Urras. Shevek obdrží pozvání a opouští vlast, ale už na palubě kosmické lodi získává první znepokojivé informace o planetě Urras. A loď přistává… -- zdroj: legie.info --...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/42515/hain-vydedenec-42515.jpg 3.833
Série

Hain 6.

Žánr
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno, Laser-books (Laser)
Orig. název

The Dispossessed, 1974

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Kniha Vyděděnec

Přidat komentář
Ziriath
30.10.2019

Potvrzuje se mi, že autorka vládla suchopáru. Zatímco cizí planety např. Tisíce světů od GRRM nebo Hyperionu jsou světy přírodních divů a zajímavostí, Le Guinové světy tu scéničnost postrádají a smrdí pomaloběžnými nafťáky a práší se z nich, přijdou mi asi tak atraktivní jako nádraží někde ve stepi bývalého SSSR. Možná je to realističtější přístup, který dává vyniknout tomu sociologickému aspektu knihy, ale v kombinaci se zrovna tak suchopárným dějem z toho mám akorát sucho v puse i hlavě.
Zaujal mě ale popis té pouštní společnosti - že by bylo možné až tolik potlačit v lidech potřebu vlastnit věci, namísto regulace populace?
Když o tom tak přemýšlím, můj problém s autorkou je asi taky ten, že probírá do hloubky některé věci, co mě ani moc nezajímají (politika), ale u jiných, které by mě nadchly a chtěla bych o nich vědět víc, klouže jen po povrchu.

WugWugs
31.01.2018

Nekončiace prašné vetry, úbohé nápodoby stromov a zelene im už dávno nie sú bariérou. Šedá obloha a šedá voda ukazujú odraz storočiami zaprášeného zrkadla - matičku Zem, dávno zdevastovanú. Húževnatý zlomok z pôvodných obyvateľov stále prežíva v tvrdých a presne stanovených podmienkach. Starobylá civilizácia Hainov (od nich názov voľnej série, časti netreba čítať v poradí) nezištne umožnila ďalším preživším uniknúť na vzdialené planéty. Jedna z nich je Urras, svojim nadbytkom pripomína raj, nadspotrebou je zas podobná časom pred devastáciou Zeme. Objavujú sa hlasy za iné spoločenské zriadenie. Skupina ľudí odchádza osídliť Anarres, mesiac Urrasu, so zámerom dosiahnuť beztriednu, decentralizovanú spoločnosť anarchistov, celkom bez zákonov a nariadení. Anarres je však opakom pohostinnosti a dostatku svojej planéty - s výnimkou nerastov, veľmi skúpy na zdroje, suchý a neľutostný. Vydedenec Shevek je synom tejto spoločnosti, izolovanej od svojej materskej planéty takmer dve storočia. Z vlastnej vôle ju opúšťa, aby zistil, či je to s majetníkmi-kapitalistami na planéte naozaj také zlé. Na kontraste chudobná beztriedna spoločnosť solidarity s nedostatkom prírodných zdrojov vs. na majetku, zisku a pozlátku založená spoločnosť s nadbytkom prírodných zdrojov stojí celý ďalší príbeh. Že je Shevek fyzik je viac menej vedľajšie.

Je zjavné, že Le Guinová venovala Vydedencovi značné intelektuálne úsilie. Žiaľ, po prvej tretine, ktorá navnadí, sa stáva prevažne spoločensko-filozofickým traktátom - ku koncu až bolestne. Fikcia by nikdy nemala byť v prvom rade intelektuálnym cvičením, akokoľvek zručne štrukturovaným. Le Guinová síce ukazuje, že každé zo zriadení má svoje vlastné problémy, neprikláňa sa jednoducho k jednej, či druhej strane, ale príliš často namiesto ukazovania stavu prostredníctvom príbehu, cez postavy len agituje a formuluje abstraktné výmeny maskované ako dialógy. Science fiction a society fiction ako myšlienkové laboratórium mám rád, ale zábava z rozprávania príbehu sa vo Vydedencovi stratila niekde na polceste za snahou byť niečim viac ako len dobrou fikciou. Le Guinová však píše kvalitne, a ako umelecký námet práce z feministickej alebo sociálnej filozofie ťažko nájsť lepšie sci-fi dielko. 2.5


aristote
25.12.2017

Kdo chce hodnotí příběh, kdo chce hodnotí obsah. Úžasná kniha příběhem i obsahem. Sleduje životní příběh Sheveka nadaného fyzika, který se narodil v komunistické společnosti. Nemůže zde uplatnit své nadání a proto emigruje do společnosti s kapitalistickým zřízením.
Kniha je psaná po kapitolách ve dvou rovinách v kontrastu kapitalizmus verus komunizmus. Autorka podle mně nádherně vystihla silné i slabé stránky těchto společenských zřízení. Jaké důsledky může mít sociální rovnost (hladomor, jednoduchost, hrubost, karierizmus za každou cenu, neformálnost) a nerovnost (elitářství,měření sociálního postavení penězi, formalizmus).
Kniha je skvělá vtom, že nás nutí se zamyslet nad životními hodnotami i společenským zřízením ve kterém žijeme. Nehledejte v knize akční scény a fantastickou scifi techniku. Kniha je o lidském příběhu hledání svého místa v životě. Více v knize ... doporučuji

petr0486
17.06.2016

Knížka žalostně postrádala zápletku, akci, hloubku.. Míň hvezdiček nedávám jenom kvůli tomu že tam zazní slovo anarchie kvůli kterýmu jsem vlastně knížku četl.

yerry
09.11.2015

Pozor! Ak si spokojný vo svojej klietke, ideš s prúdom a nič ti nechýba, neber túto knihu do rúk. Ak si ju už vzal, tak ju neotváraj. Ak si ju už otvoril, v žiadnom prípade ju nečítaj! Ak tak spravíš, jej obsah sa na teba vyrúti ako krupobitie guliek z kalašnikova, sem tam sprevádzaný výbuchom semtexu alebo dynamitu.

Kniha je predovšetkým o človeku ako ľudskej bytosti. Potom je hlavne o Anarchii a Anarchizme, Rovnosti a Rovnostárstve. O tom ako v spoločnosti bez vlády predsa len vznikajú napokon mocenské štruktúry, ktoré túto vládu nahrádzajú. Kniha je o večnej byrokracii na jednej strane a heroizme na strane druhej. O izolacionizme ale aj o podmienkach, ktoré umožňujú holé prežitie.

Dej sa odohráva na planéte, kde nič okrem anarchie nemá šancu na prežitie, kde každý systém zlyhá, každý systém založený na autorite. Napokon možno zlyhá aj samotný anarchizmus na planéte, keďže ten sa začína báť samotných anarchistov. Môže byť niečo anarchistickejšie ako samotná anarchia? Samozrejme môže, je to hlavný hrdina románu: anarchista fyzik (strojca teórie o temporalizme), vynálezca ansiblu - čo je komunikátor, ktorý zmení celý vesmír. Ten je tu konfrontovaný so systémom na svojej planéte ale aj s autoritársvom na planéte druhej.

Kniha má silný náboj. Nie je propagandistická. Autorka si zobrala na mušku zopár politických systémov, dosadila do nich ľudí a rozohrala brutálnu hru s čitateľom. Brutálnu nie v zmysle fyzického násilia ale prúdom myšlienkových úderov, ku ktorým každý musí zaujať vlastné stanovisko. Autorka tu síce viac straní anarchizmu ale nešetrí ho, hlavne jeho praktickú realizáciu. Perlí perlu za perlou. Napr. Viete čo majú najradšej malí chlapci? To čo nemajú, čo nepoznajú... Tu sa zahrajú malí anarchisti na väzenie...

Autorkinu knihu treba chápať aj v časových súvislostiach, podobne ako hlavná postava románu tvrdí, že nemožno oddeľovať minulosť a budúcnosť od súčasnosti, keďže sú to komplexné veci. V čase vydania knihy vznikli také kapely ako The 101ers, Blondie, The Dictators, Patti Smith Group, Rocket from the Tombs, Ramones, The Saints, The Stranglers, Talking Heads, Radio Birdman. Bol vydaný album od New York Dolls – Too Much Too Soon, vznikol singel od Patti Smith – "Hey Joe" a telka vysielala priamy prenos z vystúpenia Ramones v nvootvorenom klube CBGB. Písal sa rok 1974, končila éra hippies a nastupoval punk.

Ak by som mohol, dal by som knihe všetky hviezdy z oblohy, nastavený rozsah mi to však nedovolí, tak dám aspoň všetky tu. Zatiaľ najlepšie, čo som od autorky čítal a ľutujem že toho nebolo preloženého viac.

(Pozn.: V rámci chronológie by som román radil niekde úplne na začiatok, ešte pred poviedky z tohoto vesmíru a za poviedku o Odo z Pŕedvečer revoluce, keďže na Odo sú tu odvolávky ale komunikátor tu ešte nie je vynájdený, vo všetkých ďalích poviedkach už zväčša existuje.)