Kárlis Skalbe

lotyšská, 1879 - 1945

Nové komentáře u autorových knih

Jak jsem plul ke královně Severu Jak jsem plul ke královně Severu

U Malého prince, tak i u knihy Jak jsem plul ke královně Severu, udělal předešlý režim dle mého chybu a zařadil mylně tuhle literaturu do sekce četby pro děti... Drsné - chladné báje, pověsti, příběhy jsou protknuty celou knihou. Smutné, nešťastné, trudomyslné, zamilované, třpytivé, oplakávané... Vlastně to jsou takové antické báje v severském hávu, u kterých je pointa většinou ledově mrazivá. Jako třeba u "pohádky" Trubač, která je velmi krátká a úderná... Trubka sladce strážce zmámí, smutkem skončí všechny klamy...... celý text
Leona333


Jak jsem plul ke královně Severu Jak jsem plul ke královně Severu

Při čtení této knihy mi došlo, proč se mi tak strašně špatně četla jako malé holce. Jedná se sice o lotyšské pohádky, báje a mytologii, ale také o úseky z historie Lotyšska jako byla například násilná christianizace. Vyprávění je často dost toporně napsané - nebo možná mizerně přeložené. Některé příběhy mají hlubší poselství s filozofickým přesahem a myslím si, že je snad ani dítě nemůže pochopit. Jiná vyprávění zase oplývají přemírou krkolomných popisů a přirovnání psaných až přehnaně rozkvetlým jazykem a to mě chvílemi úplně tahalo za uši. Velkým plus jsou krásné ilustrace. Celkový dojem z knihy je trochu rozporuplný, ale rozhodně se přikláním k názoru, že to není čtení pro malé děti.... celý text
666Jitka


Jak jsem plul ke královně Severu Jak jsem plul ke královně Severu

Tahle kniha je pro mně významná tím, že je hodně spjatá s dětstvím, kdy nám předčítala mně a sestře mamka. Pro mně čtení knih a hlavně pohádek před spaním mělo svoje nepopsatelné kouzlo, po kterém se krásně usínalo a říše snů byla nadosah. Krásné. I když neobvyklé pohádky.... celý text
Kontryhelka



Jak jsem plul ke královně Severu Jak jsem plul ke královně Severu

Budu se opakovat, ale neudržím se abych nepřidala další komentář, protože tato kniha si podle mě zaslouží, aby se k ní přitáhla pozornost. Ne, nejsou to pohádky. Jsou to nadčasové příběhy, které chtějí čas. U knih je to vždy subjektivní, někdy se mineme v očekávání, někdy stylu, nebo tématu. Tyto příběhy nejsou pro děti. A nedávají nic na zlatém podnose. Většinou jsou hrozně smutné. O ztrátách, lhostejnosti, krutosti. O smrti. Ale vždy v nich je i naděje a láska. Co se mě týče, úpřímně jsem se divila, že u nás tato kniha vyšla v roce 1983, protože už první tři povídky jsou docela buřičské. Ale bohudíky asi cenzorům připadaly neškodné.... celý text
Atanone


Jak jsem plul ke královně Severu Jak jsem plul ke královně Severu

Tak krásná a neprávem opomíjená kniha plna poetických netradičních pohádek, spíše snových obrazů.
camelopardus