Jak jsem plul ke královně Severu

od:

Jak jsem plul ke královně Severu

Pohádky vycházející z lotyšské mytologie.
Ilustrovala Viktoria Ban - Jiránková.
1. vydání.

https://www.databazeknih.cz/images_books/26_/26269/jak-jsem-plul-ke-kralovne-severu-dz8-26269.jpg 4.119
Originální název:

Kā es braucu Ziemeļmeitas lūkoties (1977)

Žánr:
Pro děti a mládež, Pohádky
Vydáno:, Svoboda
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (9)

Přidat komentář
PetraaMatouš
05. dubna

Osobně jsem jako malá tu knihu nesnášela. Až v pubertě jsem jí teprve přečetla celou. Je opravdu trochu depresivní a pochmurná. Přesto ilustrace jsou nádherné.
Malýmu jí rozhodně nebudu dávat ke čtení i když v knihovně ji má.

Marekh
02. dubna

Kniha se mi moc líbila a určuje doporučuji tuto knihu pro děti. Ilustrace v knize jsou nádherné.

BelphegorSara
25.11.2017

Od dětství ji miluju.. Nádherná..

Atanone
21.04.2017

Ke knize jsem se dostala už jako dospělá,koupila jsem i v antikvariátu,spěchala jsem na vlak a zaujaly mě nádherné ilustrace. Říkala jsem si-no co,pohádky,to se vždy hodí,když tak ji někomu dám.
Začetla jsem se do ní ještě ve vlaku a uvědomila jsem si hned po pár stránkách,že pohádky pro děti to asi nejsou a že ji nikomu nedám. Dodnes je to jedna z mých nejmilovanějších knih..Snad pro ten smutek,kouzlo a fantazii..a moudrost

Lora.Greenova
19.12.2016odpad!

Moc jsem se na knihu pohádek, zdálo se krásně mytologických, těšila, ovšem po první ani ne dočtené pohádce jsem knihu odložila.
Nemohla jsem ubránit pocitu, že se v pohádce nanápadně objevují prvky socialismu (z mého srdce tryskalo rudé světlo, Mladá síla - jméno loďky, Kraj klidu a sytosti, ten proslov Tlouště.. ) Dost mi to tu první pohádku pokazilo, nehledě na autorský styl psaní, který mi také moc nesedl.
Škoda, těšila jsem se..

mufna
29.01.2014

Četla jsem to jako ranný puberťák a musím uznat, že většinou to bylo hodně depresivní čtení, nicnémě příběhy měly neodolatelné kouzlo, byly dost temné , naturalistické a melancholické, přesto a možná právě proto jsem to dohltala až do konce - vícekrát. Pro nás je celkem těžké pochopit severskou duši. Dnes bych to spíš zařadila do žánru fantasy než do pohádek.

Gentiana N.
28.10.2013

Pohádky to rozhodně nejsou, spíše takové pohádkové příběhy pro dospívající, četla jsem to ve třinácti a dodnes si pamatuji, jak jsem z některých byla docela vykolejená a těžko je chápala, v některých jsem i nesouhlasila a dodnes nesouhlasím s autorem, některé mě fascinovaly i právě tou atmosférou. Paralelu bych ale spíše viděla s Andersenem a třeba pohádkou O zimní královně.

jardadr
01.10.2013

Skalbeho pohádky mi učarovali ještě jako dítěti, a to díky nádherně imaginativním ilustracím. Věřte, že tak povedeně ilustracemi ztvárněných knih se povede za desetiletí možná tak deset.
K četbě těchto pohádek, občas spíše balad. jsem se dostal až později. Je pravda, že ne všechny mne nadchly, ale tady vůbec nejde o to být unešen dějem, ale snovou atmosférou, v které se většina z nich odehrává. Je to spíše sen uvedený do literární podoby. Krásné jsou popisy Lotyšské krajiny, venkova i lidí a zvyků, jež mají.
Pokud bych hledal paralelu ke Skalbeho dílu, asi by mě napadly pohádky Oscara Wilda. Dalo by se říci, že komu se líbí jedno, bude se mu líbit i druhé.

GepardLady
18.11.2011

Dá-li se soudit podle pohádek, pak je to velmi svébytná kultura. Každopádně, dětem bych to nečetla :-) Nejde jen o častý výskyt krve, ženského poprsí, ale mnohdy i o složitost líčení, alegorie, ale i hledání štěstí ve smrti jako úniku z nedobrého světa atp. Myslím, že by to něco dalo jen velmi nadprůměrně inteligentnímu dítěti.
Byly kapitoly, které se mi vůbec nelíbily , ale byly i krásné pohádky, které svým živým líčením vysloveně unášely do jiného světa (např. Pohádkový drak). Ale mám z toho tak rozporuplné pocity, že knížku raděj hodnotit nebudu.
P. S. Není nad naše české pohádky :-)