Jaroslav Velinský

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Václav Rabský, Dick Clarkson, Charlie P. Stonebridge, Agáta Bílá, Kapitán Kid · pseudonymy

česká, 1932 - 2012

Související novinky

Zajatkyně, Převozník a další knižní novinky (12. týden)

Zajatkyně, Převozník a další knižní novinky (12. týden)
V dalšími týdenním přehledu se podíváme na knihy, které vyjdou od 18. do 24. března. Vybrali jsme pro vás čtyřicet titulů, které byste rozhodně neměli minou... celý text

Populární knihy

/ všech 73 knih
Poslední tajemství Jana T.
Poslední tajemství Jana T.
Přibližné řešení
Přibližné řešení
Strašidlo minulosti
Strašidlo minulosti
Engerlingové
Engerlingové

Nové komentáře u autorových knih

Poslední tajemství Jana T. Poslední tajemství Jana T.

„Ke knihám pana Foglara mám trochu rozporuplný vztah. Záhadu hlavolamu jsem nadšeně hltala, když se tu tyhle knihy prvně objevily, pro mou generaci měly ještě trochu příchuť tajné literatury. Vzpomínka na Jana Třísku ve vlajícím černém plášti děsivého Široka mi ještě teď způsobuje lehkou závrať… Ale v dospělém věku už jsem měla výhrady, i když jsem si je samozřejmě nechávala pro sebe; Hochy od Bobří řeky jsem nahlas předčítala asi devítiletému synovi a on byl prostě hodně nadšený, zatímco ten o pět let starší, který taky tak trochu poslouchal, měl už k četbě neuctivé poznámky… Nakonec je to dobře, není nic horšího, než udělat z autora nedotknutelnou modlu. Ale přiznávám, teď už věkem zase zmoudřelejší, že Foglar je prostě fenomén, proto jsem vyhledala tohle Velinského pokračování a musím říct, že jsem byla hodně překvapená, a to pozitivně. Ano, má to ten foglarovský šmrnc, který mi dříve vadil i nevadil, těšil i rozčiloval, a skláním se před autorem, stínadelskou trilogii dokončil ve Foglarově duchu výtečně. A potěšilo, že i ty Foglarem opomíjené dívky tu mají nakonec svou roli. A vlastně nevím, zda při čtení o tom, jak patnáctiletí „hoši“ nosí okolo pasu omotaná švihadla, se tomu mám smát, anebo cítit nostalgii po světě, který je už pryč…“... celý text
— Rade

Studená sprcha Studená sprcha

„Tentokrát s Otou běháme po Praze poloviny šedesátých let, už je mu hodně přes třicet a stále se chová jako kluk těsně po dvacítce. Škoda, že si autor nevzal příklad z McBaina, kde americké město stárne s dobou, ale parta z 87. revíru kolem Steva Carelly nestárne a zůstává desítky let v nejlepším věku mezi třicítkou a čtyřicítkou. Ale hezky se to četlo, ať už pro autorův svébytný styl, tak znovu a znovu jako připomínka doby, kterou už si málokdo pamatuje, i když detektivní příběh tentokrát připomínal mix červené knihovny s foglarovkou, a závěrečný deus ex machina celému pátrání zasadil bizarní finální úder. … „Alealeale,“ povídá, hned jak mě zahlíd ve dveřích kuchyně. „Vy už jste zas objevil nějakýho nebožtíka?! Fuj, člověče – jak vás to může pořád bavit…“ 75 % (zatím 37 hodnotících s fanouškovským průměrem 89 %).“... celý text
— mi-380

Případy Augustina Velikého & spol. 1+2 Případy Augustina Velikého & spol. 1+2

„Prima počteníčko od oblíbeného autora, jen člověk musel dávat pozor, aby při čtení večer neusnul a nespadla mu ta bichle na kebuli ;o))“
— bazyk21

Dzwille Dzwille

„Není to sci-fi, není to fantasy a už vůbec to není normální kniha. Sám bych si to pojmenoval asi "fantastika". Úžasná práce s textem a se slovy vůbec... Chvílemi mi to připomínalo P.K.Dicka, ale ten by zvolil asi úplně jiný konec. Některé pasáže pak přímo evokují atmosféru Engerlingů (však obojí asi Velinský psal tak nějak souběžně, obě knihy vyšly s odstupem jednoho roku). A ač jde o famózní knihu, plný počet hvězdiček nemůžu dát právě z úcty k Engerlingům, kteří mě zaujali víc.“... celý text
— murdoch

Mosazná postel Mosazná postel

„Další příjemné setkání se starým prolhaným kámošem, co má instinkt jako Harry Hole a tah na bránu jako James Bond. Je to ale Ota Biggles Fanfán Fink, co nám dokáže přes ty své věčné detektivní peripetie pěkně přiblížit naši pražskou a středočeskou realitu let šedesátých, tentokrát s přesahem až do čtyřicátých. ... Seděli jsme na zápraží, debužírovali, popíjeli vlažný pivo, občas někdo utrousil bezvýznamnou poznámku o chystaný čtvrtý pětiletce, třetí Spartakiádě nebo nekonečný válce ve Vietnamu, a pramínek modrýho kouře ze strážmistrova cigára stoupal k bledejm nebesům. ... „Slečno Šindelářová,“ hučel jsem do ní a skládal její náklad na zadní sedadlo, „já lžu skoro pořád. Kdybych nelhal, nedověděl bych se nic.“ 85 % (zatím 43 hodnotících s fanouškovským průměrem 93 %).“... celý text
— mi-380

Přejít na knížky autora