Gordon Stanley Ostlere

Richard Gordon · pseudonym

anglická, 1921 - 2017

Populární knihy

/ všech 29 knih

Nové komentáře u autorových knih

Doktor na moři Doktor na moři

Typická kniha "laskavého humoru", čte se sama, ideální do vlaku nebo na dovolenou. Každopádně za to nejcennější na ní pokládám skvostný překlad od Františka Gela. Zatímco z mnoha jiných přeložených knih můžeme cítit, že nejde o originál, ale o převod do jiného jazyka, tak tady teda nic takového cítit není - jako kdyby to byl napsal sám Gel (legendární český novinář a překladatel takových titulů, jako jsou Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna, Pes baskervillský či Na západní frontě klid).... celý text
zdennyrakky


Podivuhodné dějiny lékařství Podivuhodné dějiny lékařství

Zábavná knížečka o vývoji některých lékařských oborů za poslední 4 století. Zábavná je potřeba zdůraznit. Gordon je totiž vtipný vypravěč nezdráhající se užít britský humor, jakmile je příležitost. A ta je téměř vždy. Co se faktografie týče, je knížka celkem bohatá. Přesto mírně "mělká", což je zcela dostatečné pro knihu zaměřující se na zásadní milníky v lékařství ještě zúžené geograficky. Obsah by se dal s mírnou nadsázkou shrnout v několika autorových vtípcích. Je totiž známo, že "už dinosauři trpěli ´na plotýnky´". Když lidstvo po několik staletí kosily nejrůznější mory, objevil se lékař, byť "v sedmnáctém století byl doktor sice k ničemu, nicméně působil velice impozantně". Naštěstí "lékaři viktoriánské éry dokázali dokonale popsat všechny možné příznaky chorob, o jejichž léčení neměli bohužel ani potuchy". A je dobré si uvědomit, že "až do druhé poloviny dvacátého století byla lékárna něco jako muniční sklad slepých patron." Richard Gordon však není jenom vtipný. Někdy je i vážný. Občas kritický a někdy i jedovatý. Chvílemi se ve své pozici chová poněkud snobsky pohrdavě. Až arogantně. Vůči pacientům, zdravotnímu pojištění, ale i třeba vůči psychiatrii nebo přírodním léčivům, kdy "bylinkáře" rovnou zatracuje. Čímž rozhodně nezpochybňuju Gordonovu erudovanost; pouze poukazuju, že v některých komentářích podléhá vlastním předsudkům. Pravda, je nutno přihlédnout k tomu, že autorovi bylo v době vydání 70 a taky, že k současnosti od prvního vydání knihy chybí - docela znatelně - 30 let. Jinými slovy, "Podivuhodné dějiny lékařství" jsou zábavnou četbou o vzestupu lékařství. Dozvíme se o jednotlivých érách, objevech, milnících a jménech. Není radno brát knihu přímo vážně, protože sama se tak nevnímá. Je to vydařená kompilace událostí, moc dobře čtivá, v mnohém poučná a je to skvělý odrazový můstek pro případné další čtení o hrdinech lékařské vědy. Anebo pro jednoduché (není myšleno špatně) poučení při odpočinkové četbě.... celý text
Kozel


Doktor v domě Doktor v domě

Našel jsem na podzim pár dílů ze stejnojmenného seriálu a po vánocích sehnal původní knihu. Trochu zklamán, než mi došlo, že mezi dějem z knihy a seriálu je asi 30 let rozdílu. A pak musím uznat, že obé má své. Nicméně kniha je více pro lidi z oboru, kteří ji určitě ocení po všech stránkách. Tak přemýšlím, které sestřičce nebo doktorovi ji podsunu.... celý text
kuruteku



Doktor v žitě Doktor v žitě

Tentoraz v hlavnej ulohe synovec Grimsdykea, pravdepodobne toho spoluziaka Gordona zo sv. Swithana. Kedze som po knihe siahol po tretom dieli, chvilu som sa nechytal o kom to idem citat. Tri prve diely boli o jednej postave. Dr. Gaston Grimsdyke je taky mlady "floutek" co ani o medicinske povolanie velmi nejavi zaujem, a robi starosti svojmu starsiemu bratrancovi. Snazi sa skor len prezivat a mat bezstarostny zivot. Zrazu mi to velmi pripomenulo ineho humoristickeho autora, Wodehousea. Ci uz dialogmi, postavami a prostredim, situacnym humorom, postavou mladeho hrdinu-nehrdinu.... celý text
Corso


Doktor na ocet Doktor na ocet

Příběhy mladého doktora, který se spíš cítí spisovatelem, jsem si oblíbil už v předchozích dílech. Anglický suchý humor v knihách pana Gordona nemusí všem sedět. Já se však během čtení často usmívám pod fousy. Působí to tak trochu naivně, příhody jsou podivné, postavičky svérázné, ale celek je nakonec takovým milým pohlazením na mé čtenářské duši. Autor psal knihu před více než 60 roky a i s tímto aspektem se čtenář musí vyrovnat. Tento díl byl ale podle mého názoru slabší než předchozí tři díly. To mě ale neodradí od pokračování a záměru přečíst si další díl.... celý text
Bedřich63