Ježibabin vysavač

15.03.2024

Terry Pratchett je takový britský Miloš Macourek. Povídky/pohádky jsou spíš civilnější a nesedí mi místy „dospělácké“ dvojsmysly. Nejvíc mě bavila sci-fi „Televize pro cestování časem“ a feministická „Sochy v Postružinovském parku“. Ale jinak se Pratchett neodvázal tak, jako to umí Macourek a třeba jeho pohádka o holčičce Matyldě s náhradní hlavou, nebo když rodiče omylem rozmixují chlapečka v mixéru a upečou z něho šlehačkový dort, kluk má dorty velice rád a tak začne ujídat sám sebe a nerozmixovali zpětný, chodem do původní podoby, tak by se sám celý snědl.

27.11.2022

I tato povidkova kniha je fajn, jako ostatni. Nektere povidky lepsi a jine horsi, jak to tak byva. Celkove se ki ale moc libi styl, jakym je knizka udelana.

18.02.2022

Jedna z těch lepších povídkových knih raného díla Terryho Pratchetta.

15.01.2022

Když vemu v potaz že povídky jsou pro děti tak jsou super,některé jako třeba první a poslední tak ty jsou uplně precizní.

01.03.2021

První povídka super a pak už jen slabý odvar. Je potřeba přiznat, že povídky obecně nejsou mým šálkem kávy, ale jsem velká milovnice Prattchetta. Tady mi to bohužel na hvězdičky nestačilo a mám už spíš pocit, že tahle série povídkových knih je tahání peněz z mých kapes. Byť hezky ilustrované tahání.

10.02.2020

Jednoduché a krátké povídky, jsou psané v klasickém pratchettovském stylu, i když se ne všechny odehrávají na Zeměploše. Dokážu si představit, že by to byl skvělý úvod do Pratchetta pro děti, kterým se budou tyto povídky skvěle číst před spaním.

29.11.2019

Terryho Pratchetta miluju, protože to byl Pan spisovatel. Člověk, který si dokáže vymyslet celý vlastní svět, neztratit se v něm a naopak do něj vtáhnout miliony čtenářů, to už musí být něco.
Stejně tak páně Pratchettův dvorní překladatel pan Kantůrek byl pro mě Panem překladatelem. A tato sbírka má kouzlo Terryho Pratchetta a jeho nápadů, ale jak už zmínil Atlantis - překlad mi přijde nedotažený. Welšojan je příšerné jmého, stejně tak jako šéfinspektor Džezva (musím si někde najít originál...) Naopak Nenabažená bažina a bar Kusu-hlí mi břijde úplně boží.
A kdybych se měla pozastavit nad nápady, tak jednoznačně vede „intro“ k Nómům, báječné mi přišly i Sochy. A i když mě štval „Welšojan“, představa ovcí z ovčího rodea nastrkaných v celách mi vyhnala úsměv na rty.
Ježibabbin vysavač je opravdu knížkou pro děti a mládež, stejně ji ale bez bázně a hany postavím do knihovny vedle Gaimanovy „Naštěstí (ne)máme mléko“. Některé části mi přijdou stejně - nezlobte se za ten výraz - prdlé...

03.08.2019

Jednoduché a krátké příběhy, určené pro děti, ale i přes to jsem doporučuji všem obdivovatelům Terry ho.

08.06.2019

O čosi slabší výber ako Draky zo strašihradu, aj dcérka sa zabávala o čosi menej. Na druhú stranu, stále dostatočne Pratchettovsky zábavné. Osobitne musím spomenúť vynikajúcu poviedku/rozprávku Sochy z Černoknažnického parku, ktorá je zatiaľ to najlepšie, čo som z Pratchettových krátkych textov čítal.

06.06.2019

Naprosto nudná a prázdná kniha. Krátké příběhy, které se často vyřeší během několika vět, navíc kolikrát ještě celkem nesmyslně. Například titulní povídka Ježibabin vysavač stráví několik stran tím, jak se popisuje městečko kolem, jeho osazenstvo a vše se najednou vyřeší v rozmezích dvou vět.
Body dolů také za překlad. Fresh water není čerstvá voda. Rok 1970 není 21. století. Na jedné straně se město jmenuje Postružinov, na dalším Blackbury. Odfláknuté.
Slabé. Další díly jsem nečetl a rozhodně se na ně nechystám. Dvě hvězdy vlastně jen za to, že je to Pratchett. A to je smutné.

04.06.2019

V poslední době čtu hodně literatury tohoto zaměření. Už v minulosti jsem zkoušela knihy tohoto autora a nezaujaly. Povídky jsou sice lepší, ale když srovnám s podobnými knihami od jiných autorů, toto je pro mne bohužel nejslabší. Neláká mne číst další.

12.05.2019

Jen díky tomu, že jsem už četla dvě dříve vydané sbírky povídek, jsem nebyla zklamaná. V porovnání s oběma předchozími sbírkami je to prostě pokračování v tom, co bylo v těch dvou. Mě osobně docela dost lezly na nervy ty povídky s policisty jmenujícími se Welšojan nebo jinak podobně a odehrávající se ve městě se zcela obskurním názvem Llarryffarrywylezzappadey (vím, že je to parodie na welštinu, ale...). Naopak Televize pro cestování časem nebo třeba Sochy v Postružinovském parku se mi líbily. Několikrát jsem si u čtení říkala, že tohle je prostě ranná Terryho tvorba a taky spíš pro děti, odpovídá to tomu. Pubertální děti cca kolem 10 let by se pravděpodobně při čtení velmi bavily, asi i smála nahlas a mohlo by to být fajn seznámení s Terrym. Budu to na ně muset
někdy vyzkoušet.