Muž na stezce přehled
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/343852/bmid_muz-na-stezce-konec-vlka-samotare-d0P-343852.jpg
5
481
45
Žádná stezka není neschůdná, žádná ulička příliš temná a žádné tajemství není zakopáno dostatečně hluboko, aby nestálo za to po něm pátrat. Mladý šlechtic na útěku se pod tlakem okolností mění z pronásledovaného štvance v silného muže spoléhajícího jen na sebe samotného – na svůj úsudek, oko, postřeh a zbraně. Projde kolem vás, aniž si ho všimnete, postavte se mu do cesty a bude to poslední chyba vašeho života. S přibývajícími zkušenostmi a zahojenými jizvami je stále osamělejší a obezřetnější; čím věrnějším společníkem je mu smrt, tím víc miluje a obdivuje život. Následujte ho do uliček špinavých měst, mezi chátru a spodinu lidské společnosti, projděte se po kroky tlumících kobercích luxusních rezidencí mocných jeho světa, vyšplhejte se do dech beroucích výšek velehor, zalykejte se vedrem v deštných pralesích nekonečných džunglí a bojujte o poslední doušek vody ve vyprahlých pouštích. Cesta je cíl. Toto vydání je doplněno o povídku Konec vlka samotáře.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Muž na stezce. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (45)
Koniáš. Jak to jméno uvnitř mě zní. Stejně jako povídky, které ve mně zůstaly hodně dlouho. Nejsem povídkový typ, baví mě romány, čím delší, tím lepší. Ale tohle má své kouzlo, možná je to spisovatelem, možná je to Koniášem samotným.
Povídky se snaží být nešablonovité, ale samozřejmě jde o akci, šerm, nebezpečí, smrt a přežití. To je prostě on a tak to má být.
Žamboch umí psát, výborně psát a hodněkrát se mi jeho repliky vybavily i v osobním životě při úplně jiných (samozřejmě) situacích. Citáty má dobré a skvěle se hodí k jeho postavám.
"Někdo tvrdí, že zabíjení je těžká práce. Možná, ale pohřbívání je ještě horší."
"Existuje jistá hodina na rozhraní pozdního večera a noci, na předělu skvělé zábavy a zničující pitky, kdy i ta nejošuntělejší kurva, která už je na konci své strastiplné kariéry, vypadá přitažlivá a žádoucí jako bájná siréna."
Mám všechny knihy autora na najčestnějším místě a tato je jedna z nejlepších. Doufám že jich napíše, obzvláště o Koniášovi, ještě mnoho.
Příjemná oddychovka na léto. Koniáš je i přes svůj vzhled a chování sympaťák, ale jeho štěstí je až příliš veliké. Neustále se setkává s nejlepším šermířem, bojovníkem, jakého kdy potkal, s obrovskými presilami, a stejně je vždy na vítězné straně.
Povídky jsou jinak čtivé, s různými zápletkami.
Chybí mi ale v knize mapa
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2009 -
Aeronautilus
(Povídka roku – „Hra špinavců“, in: Muž na stezce)
Kniha Muž na stezce v seznamech
| v Právě čtených | 6x |
| v Přečtených | 785x |
| ve Čtenářské výzvě | 18x |
| v Doporučených | 52x |
| v Knihotéce | 237x |
| v Chystám se číst | 128x |
| v Chci si koupit | 24x |
| v dalších seznamech | 3x |
Část díla
- Až na dno 2002
- Cherchez la Femme 2002
- Drsná hra 2002
- Fanoušek 2002
- Hra špinavců 2008
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2010 | Čas žít, čas zabíjet |
Ohromně jsem se při čtení těhle drsnejch povídek bavila, ačkoli jsem měla docela trable s tím, že se mi tahle už několikrát lepená kniha začala rozpadat v rukou. (Půjčeno z knihovny první vydání)
Koniáš je drsňák, zjizvený šereda a jeden z těch šťastlivců, co dokáže zdupat celou hospodu na jednu krvavou a posranou hromadu. Není to chlap, který by nikdy nechybil, chlastá, pere se, ojede jakoukoli, která mu dá tu možnost. Sám se ale drží nějakýho základního mravního kamene, kam vytesal několik bodů základní slušnosti. Není prostě svině. Je docela cynický, má zvláštní smysl pro humor a dóst hustý hlášky. Defakto v povídkách vystupuje jako jediná hlavní a propracovaná postava. Vše ostatní je jen prvoplánová omáčka. Ženský jsou většinou vykreslený jako běhny, vypočítavý svině a nebo zaláskovaný hovada. Chlapští protivníci popisuje Žamboch jako ty nejlepší šermíře, nejsilnější bojovníky či největší macho men, na který kdy narazil. Všichni jsou to svině, co si zaslouží to co dostali. No, nebudeme si lhát, Koniáš ze všeho většinou vyjde jako vítěz, neříkám, že nedostane na budku a nevyválí se v krvi. Ale nenechte se mýlit, není to jen sled bitek, chlastu a sexu, občas se najde i místo, jehož hranice sahají skoro až k lyričnosti. Žamboch rozhodně umí psát.
Tahle sbírka obsahuje několik povídek, popisujících několik let Koniášova bídného života, jedna je lepší než druhá, třetí bych mohla označit za čistý brak a čtvrtá vás dojme... Všechny jsou tak nějak na jedno brdo, ale přesto překvapí.
Povídková forma dopomohla údernosti Koniášovým zbraním, ačkoli já jsem spíše fanda rozsáhlejších formátů, tohle bylo fajn. Odpočinkový, možná trošku šablonovitý a předvídatelný. Ale "noaco"!
"Existuje jistá hodina na rozhraní pozdního večera a noci, na předělu skvělé zábavy a zničující pitky, kdy i ta nejošuntělejší kurva, která už je na konci své strastiplné kariéry, vypadá přitažlivá a žádoucí jako bájná siréna.