Hra na vraha

Hra na vraha https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/3257/bmid_hra-na-vraha-FGZ-3257.jpg 4 32 4

Tato sbírka povídek a básní v próze od známé kanadské spisovatelky je nádherně bizarní: chléb v jejím podání věru nevyvolává představu oněch uklidňujících bochníků, šťastné konce nejsou tak docela šťastné, cynické pětileté děti vaří jedovatý lektvar a v dětské (?) hře na vraha musíte bezpodmínečně vědět, kdy je nejlepší přestat...... celý text

Literatura světová Povídky
Vydáno: , BB art
Originální název:

Murder in the Dark , 1983


více info...

Přidat komentář

veriszv
31.01.2023 3 z 5

První dvě části mě, přiznám, příliš neoslovily. Přišlo mi to takové neslané, nemastné. Nicméně třetí a čtvrtá část se mi líbily moc. Byla to přesně ta Atwoodová, jak ji mám ráda. Sarkastická a ostrá jako břitva!

vladka321
13.04.2022 4 z 5

Zajímavá knížečka, kterou neradno přečíst teď hned a hotovo. Každý kousek, každý díl je potřeba promyslet a pochopit, co tím autorka vlastně chce říci, co člověku dává. A věřte, že každý který den možná i ten jednotlivý dílek pochopíte trochu jinak.


Hanina61
10.02.2022 4 z 5

"Sehnu se a copak to zvednu? Cosi raného, suchou bílou kytičku. Říká se jí smil a je to trvalka. Zvedla jsem ji u cesty, u dálnice, poblíž skalní stěny prokvetlé křišťálem, ozářené stoupajícím sluncem, které nasvěcovalo skálu jako sklo, jako bránu do světla. V tom okamžiku byl svět něco, čím by se dalo projít a do čeho by se dalo vejít."

Takový malý skvost, který mi dlouho ležel na nočním stolku, protože jsem jej četla jen po kouscích, jinak to snad ani nejde, protože jen tak může člověk ty jednotlivé kousky vstřebávat a prožívat je. Stejně jako čtenáři pode mnou se mi některé části líbily víc a jiné méně, ale celek je... prostě takový malý skvost...

Taklamakan
24.07.2017 4 z 5

Škoda, škoda, že kniha naplňuje sliby z anotace až od oddílu , po němž je pojmenována. Těšil jsem se na nádherně podvratnou asambláž, výsledek je ale trochu jiný. Pár úvodních básní v próze je OK, pak ale následuje obrovsky nudný cestovní deníček s chabými pokusy o pointu. Třetí část - Hra na vraha - už ale přináší to, kvůli čemu jsem si Atwoodovou půjčil. Krásné hrátky s obsahem i formou, znejišťování čtenáře i mazání ostrých hran mezi ním, knihou a spisovatelem. Ve čtvrtém oddílu jako by se protla forma počáteční části s rafinovaností předposlední. Ne všechny texty jsou ale stejné úrovně, knihu trápí nevyrovnanost. I tak si ale myslím, že současné nízké hodnocení na DBK je zbytečně podstřelené. Chce to jen přistoupit na hru a nepředstavovat si, že dostávám standardní povídkovou sbírku. Nedostávám, protože nemám dostat.