Vyhledávání v diskuzi

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Láska v Paříži - Romy Schneiderová a Alain Delon - Zobrazit vlákno diskuze

Mnichovská zrada:
mne zaujaly ty sankce proti jednotlivcům...zmrazení jejich účtů v západních bankách, jejich ekonomických aktivit tamtéž...otázkou je - mají tam vůbec nějaké? a druhá otázka- když je tak snadné zmrazit něčí konto a vyhledat jej, proč to nešlo u činitelů ISIS? Ti měli a patrně stále mají běžně konta, za ně nakupovali a asi i nakupují západní vozidla, obchodují s ukradenou syrskou ropou (v tom se USA podobají), a nic, žádný účet nezmrazen...žádný finanční tok nepřerušen.... čím to, že to nejde. a totéž u převaděčů ... taky to nejde. Takže ty sankce proti jednotlivcům jsou jen pohádkou pro pátky. a není ani omylem pravda, ža celý svět je proti Rusku, takové Asie, Afrika, jižní Amerika... ti nemají žádné výhrady - užily si už dost té americké lásky... Když Krym, který si vybral být v Rusku ( a toto definitivní referendum tam nebylo první, že ne a vždy dopadla stejně), protože je staletí osídlen především Rusy a rozhodně ne Ukrajinci, je stejný jako krádež Sudet (která se konala za potlesku západních politiků), co pak bylo Kosovo? připomínám, že když tehdy v Prištině znenedání přistálo ruské letadlo s vojáky, obyvatnelé města jej vítali, dá se tedy předpokládat, že šlo o Srby, Romy a Srbsku nakloněné Albánce, tedy ty, kteří později sloužili jako zdroj orgánů pro transplantace... kdopak si ty orgány asi kupoval.. chudí Albánci., milivníci samostatnosti, asi těžko. Dnes v Prištině Srbové nežijí, nežijí ani v Chorvatsku... naproti tomu Chorvati v Srbsku bez problémů žijí, pokud jej obývali před rozdělením. No a pak islamističtí bojovních všeho druhu vynutili odchod Kosova, starého srbského území , mimo Srbsko. Kdepak asi válčí dnes? mně se líbí - a Rusku to do budoucna jen prospěje, ža západní firmy přenesly některé své výroby do Ruska, protože ze svých zemí tam nesmějí vyvážet... a to v Rusku zůstane. ať se děje, co se děje. A podle mého soudu je i omyl tvrdit, že Ukrajinci jako takoví nenávidí Rusko, věřím, že u některých mladších ročníků intenzivní propagandou typu "když budeme mít v obchodech naše potraviny, zemřeme hlady a papričku neuvidíme" zabrat mohla, u lidí zkušenějších nebo prostě chytrých zabrat nemohla. Protože kdyby zabrala, proč by ta anketa před posledními tamními prezidentskými volbami dopadla tak, že si nejvíce Ukrajinců přálo Putina? - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
S Romy žít budeme - jde o to jak - Zobrazit vlákno diskuze

Nová hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře:
Tak do přečtených jsem tentokrát nemusela, ale tetralogii Ondřeje Neffa jsem našla rovnou a první díl Jádro pudla žene hrdinu "do prohnilého města Romy" na Marsu. - Zobrazit vlákno diskuze

Román z cikánského prostředí:
pokud je to pravda,že je to dáno geny proč jsou, podle dostupných informací, adopce romských dětí do ciziny úspěšná a proč i u nás některé adoptované romské děti - a není jich zase tak málo , jsou běžně úspěšné, na netu dokonce zpráva adoptivního otce romské holčičky, která je dnes lékařkou? a pokud je to dáno geny, proč i Romové v USA, jak jsem viděla na seriálu v TV o amerických Romech - dokument - , jsou uřvaní s nemožným vkusem, odporem ke vzdělání a nerovnoprávností žen, přes to, že podle svého vzhledu už se skutečnými Romy, těmi z Indie, nemají lautr nic společného, a vsadím se, že ani geneticky toho moc nezbylo - blonďáci, světlehnědí, modrocí,, netmaví...? není to spíše blbá tradice než geny? - Zobrazit vlákno diskuze

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Eicherik: mám tyhle filmy ráda, není pro mě úplně důležité, jak moc se to drží historie. Jako miluju sérii o Sisi s Romy Schneider. - Zobrazit vlákno diskuze

Tabu téma v literatuře:
Almond: takže Vaše bakalářka má stavět na literatuře konzumované dnešními dětmi. To Vám přeji opravdu HODNĚ štěstí, protože dotáhnout dnes děti ke knize je takřka umění a pokud jim navíc chcete vnutit vážné téma jako je smrt, homosexualita nebo Romy, nejsem si na rozdíl od Vás jistá že 3/4 roku je takové moře času. Homosexualitu přijmou podle toho jaké mají doma zázemí, Romy rovněž a smrt (pokud sami nepřišli o někoho blízkého) budou vzhledem k masírování filmy vnímat jako něco abstraktního co se jich vlastně až tak moc netýká. Myslím si, že děláte chybu že se chcete soustředit jen na novější literaturu s tématikou smrti, v mnoha starších knihách (i časopisech, z osobní zkušenosti mohu doporučit třeba třeba Sluníčko) se k tématu dobírali méně násilně a nebyl to takový tanec mezi vejci jaký se z toho dělá dnes. - Zobrazit vlákno diskuze

Tabu téma v literatuře:
Já hlavně nechápu proč považujete Romy a homosexuály za literární tabu... To první téma se v literatuře objevovalo celkem běžně, i když zdaleka ne v tak lichotivém světle jak se je snaží prezentovat dnes. A to druhé téma... podle mne je to otázkou nabídky a poptávky a já osobně bych něco takového prvoplánově nečetla. Neodsuzuji je, ale také nechápu proč bych to měla nějak zvlášť propagovat nebo vyhledávat. - Zobrazit vlákno diskuze

Hledám knihy na téma...:
lenkaknel - pokud myslíš film s Romy Schneiderovou, tak ten je z roku 1954, kdežto Hibbertové vyšel tento román až v roce 1973 - Zobrazit vlákno diskuze

Které knihy jsou pro vás nezapomenutelné?:
Víťo, a když najdeš knihu Zlaté náušnice od Jolán Földes, tak si ji určitě přečti. Jen tam nejsou Romové, ale cikáni. A nevím jak je to s těmi Romy - jeden můj kamarád z práce byl na to alergický - vždycky vykřikoval - neříkej mi Rom, já jsem cikán. - Zobrazit vlákno diskuze

100 věcí, které by měl člověk přečíst, vidět a slyšet:
....dlouho, předlouho jsem zvažoval, jestli sem mám dát tento příspěvek .... ale jsme na foru "100 věcí, které by měl člověk vidět" a tyhle filmy se nesmazatelně vryly do filmové historie.... Osud dokáže být mnohdy plný krutých paradoxů. Tragédie městečka Oradour-sur-Glane se odehrála přesně dva roky poté, kdy podobný osud potkal české Lidice. Bylo zde zavražděno 642 lidí, z toho 245 žen, 207 dětí a 190 mužů. 20 esesáků účastnících se masakru dostalo trest smrti, ale jen dva byli skutečně popraveni, zbytek si odseděl dlouholeté tresty. V roce 1975 natočil francouzský režisér Robert Enrico spolu s největšími hvězdami -Philippe Noiret a Romy Schneider, film STARÁ PUŠKA Chirurg Julien Dandieu se nikdy o válku, nebo politiku nestaral. Proto okupaci Francie prožil se svou manželkou a třináctiletou dcerou v relativním poklidu. Jenže, pak jednoho letního dne válka, která se již blížila ke konci brutálně a nemilosrdně zasáhla do jejich životů. Stejné drama jako ve skutečnosti, jenže jiný, filmový konec.... když našel dr.Dandieu mrtvoly své ženy a dcerky, nabil starou pušku a vydal se na soukromou válku - pomstu .... Doktor Dandieu svou soukromou válku vyhrál. Pronásledován mučivými vzpomínkami ze šťastné rodinné minulosti, vynalézavými způsoby odrovnával jednoho esesáka po druhém a jejich vůdce spálil na prach plamenometem. Brutální akt odplaty za brutální čin. Válečné syrové drama Stará puška, natočené v polovině sedmdesátých let bylo v československých normalizačních kinech společně s filmem Štvanci „shokerem“, tedy snímkem, který svou (na tehdejší kino nevídanou) brutalitou vyvolal značnou vlnu popularity. Na plátně se totiž děly věci, ne zrovna často vídané. Od explicitního násilí, upalování lidí plamenometem, znásilnění, až po klasický mstitelský motiv. To vše samozřejmě zaobaleno do filmu s protiválečnou a antifašistickou tématikou. V roce 1979 vznikl v GB film, který natočil J. Lee Thompson a je to výše zmíněný film ŠTVANCI. Ve filmu si zahrála celá plejáda světových hvězd : Anthony Quinn, James Mason, Malcolm McDowell, Patricia Neal, Kay Lenz, Christopher Lee... dovolím si tvrdit, že hvězdou ve vedlejší roli se zaskvěl Malcolm McDowell v roli šíleného, choromyslného esesáka...... tahle postava utkví dlouho v paměti Dva muži z odboje přemluví pasáka ovcí Baska, aby převedl přes hranici z Francie do Španělska profesora Johna Bergsona, kterého nacisté nenávidí, protože o nich napsal pravdu, ale chtějí využít jeho odborných znalostí ke zdokonalení svých zbraní. Bask žije na osamělé farmě blízko hranic, okolí zná lépe než kdokoli jiný a už nejednou odboji pomohl. Tento zdánlivě nerudný muž není moc ochoten opět riskovat život, ale suma 5000 peset udělá své. Bask odjede do Toulouse, kde zjistí, že na něho čeká nejen profesor Bergson, ale také jeho žena Ariel, dcera Lea a syn Paul. To je příliš velké riziko a Bask převádět celou rodinu odmítá. Ale budovu, kde jsou Bergsonovi schovaní, prohledávají příslušníci SS, a nezbývá tedy nic jiného než tajným východem utéct. Tím se akce rozbíhá. Fanatický kapitán von Berkow zlomí odbojáře Alaina Renoudota, který prozradí, kam mají utečenci namířeno, a Berkow se pustí se skupinou všeho schopných nacistů do jejich pronásledování..... Třetí film je z Jugoslávie. V roce 1978 jej natočil Lordan Zafranović. Film se jmenuje : Okupace ve 26 obrazech - je filmem, který za normalizačních let proslul, společně se snímky Stará puška a Štvanci, jako brutální shocker z období druhé světové války..... Čarokrásný Dubrovník, oblíbená turistická destinace, ožívá. Ovšem až po zobrazení brutálního násilí Ustašovců na svých skutečných i domnělých odpůrcích. Proslulá scéna v autobuse nejde popisovat........ Tenhle film je obžaloba lidské zvůle založené na čerstvě nabyté moci........ Výjimečné dílo, které je bezesporu hodně brutální, ale zároveň hodně sugestivní.... ......tento článek přečtěte, třeba zapomeňte, že jste četli....nebo filmy shlédněte ......nechám na Vás...................... - Zobrazit vlákno diskuze

Nightlybird´s YJ Night pub:
Když už jsme jaksi zabrousili v řeči do Asie, napadlo mne, že i když je poměrně dobře známa poezie čínská a japonská, neznámá není ani indická a občas se narazí i na korejské sidžo - o vietnaskou poezii skoro nazavadíš (aspoň tedy já mám mezery víc než značné). A při tom je to asi naše nejpočetnější asijská menšina (pokud tedy nepočítám Romy). Tak tedy pro zaplnění této mezery cituji z Nového orientu (tam se občas objevují docela zajímavé cizokrajné kousky) : Déšť (Nguyễn Trãi) Jsem ve své pracovně, jsem sám, je noc a pusto a naslouchám, jak déšť zašustil clonou hustou. Poutníky jistě mrazí. Kapka dopadá – a zas. Jako když noční hlídka odklepává čas. A prší přes bambus. Déšť tluče do tabule v okně, zvon tluče z kláštera, jenž usíná a mokne. Já znám svou nespavost, a tak jsem svazek básní vyhledal. Déšť ustal, ale zazněl znovu. Prší smutně dál. I když je to vzdálené přes lán světa a moře času, docela to ke mně promlouvá. - Zobrazit vlákno diskuze