Zmizení Agathy Christie

recenze

Agatha Christie v roce 1926 zmizela a způsobila tak poprask, který odhalil mnoho tajemství, jimiž byla ona a její rodina zahalena. Když se o jedenáct dní později objevila, trpěla amnézií a nebyla schopná říct, kde celou tu dobu byla a co dělala.

Co se během těch jedenácti dní stalo? Co ke zmizení Agathy Christie vedlo? Jakou roli v tom hrála rodinná tajemství?

V knize tyto události osvětluje Nan, milenka manžela Agathy Christie. Dalo by se říct, že má kniha podobu jakési zpovědi, kdy Nan mluví přímo ke čtenářům a vykládá jim, co všechno se událo. Není to zrovna forma, kterou bych obvykle vyhledávala, ale k tomuto příběhu se skvěle hodí.

Moc mi ale nesedlo, že si Nan domýšlela věci ohledně Agathy, u kterých nebyla a o kterých nemohla vědět. Kazilo to celkový dojem. A zároveň některé věci byly popisovány zbytečně podrobně, takže i když příběh většinou hladce plynul, občas se objevila nudnější část.

Bylo opravdu zajímavé sledovat příběh o Agathě Christie, který ale vlastně vyprávěl někdo úplně jiný než Agatha Christie. Ukázalo to situaci v úplně jiném světle.

Vzhledem k tomu, že nevíme a nejspíš ani nikdy nezjistíme, co se stalo v těch jedenácti dnech, kdy byla Agatha Christie pohřešovaná, je teorie, kterou tahle kniha nabízí stejně dobrá, jako každá jiná. Především proto, že i když se jedná o fikci, tak se zakládá na reálných informací o Agathině zmizení, které nijak nepřekroutila.

Na téhle verzi se mi ale opravdu hodně líbí dvě věci. Tedy příběh je celkově zajímavý, ale nejlepší na něm je to, že středem je vražda. Což je vlastně krásné zrcadlení toho, že Agatha Christie byla spisovatelkou detektivek a vraždy v podstatě byly jejím denním chlebem.

Druhou věcí, je to, že i když byly v knize uzavřené skoro všechny volné konce, jeden zůstal otevřený. Sice to nemá přímo vliv na příběh, ale paradoxně to nutí pokládat si otázky o celém příběhu, aniž by ho to nějak narušovalo, protože to s ním zároveň souvisí i nesouvisí, což je za mě naprosto perfektní.

Základní charakteristika postav je opět převzatá ze skutečných informací, ale autorka si je vzhledem k příběhu upravila podle své potřeby. I tak jsou naprosto jasně vidět ty skutečné osoby za těmi fiktivními. Ale jsou tam i zcela vymyšlené postavy, které by člověk od těch se základem ve skutečnosti nerozeznal, což jen poukazuje na to, jak skvěle to Nina de Gramont umí se slovy.

Vražda manželů Marstonových je krásná kniha, kterou určitě doporučuji všem, kteří mají rádi fikci založenou na reálných základech nebo se zajímají o život Agathy Christie. Tahle kniha je vlastně jednou z mnoha zajímavých teorií, která nejspíš není pravdivá, ale jistě to nikdy vědět nebudeme.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Alpress.

Komentáře (0)