Žena v okně

recenze

Žena v okně (2017) / MMacicekk
Žena v okně
Anna Foxová, vypravěčka tohoto příběhu, žije sama uzavřená ve velkém domě a už několik měsíců nevyšla ven. Celé dny tráví popíjením vína a sledováním starých černobílých filmů, když zrovna nešpehuje sousedy. Pozoruje je skrz fotoaparát a ví o nich téměř vše. Jednoho dne se do domu přes ulici nastěhují noví sousedé Russelovi, kteří na první pohled vypadají jako normální a slušná rodina. Jenže pak Anna zahlédne něco, co neměla. Její už tak nejistý a vratký svět se začne bortit a Anna netuší, co je pravda a co jen pouhá představa. Nikdo a nic není takové, jak se zdá. Kdo je vlastně v nebezpečí?

Vydání knihy předcházel malý boom. Nestává se totiž často, aby kniha vyšla dříve v zahraničí než v originále. Čeští čtenáři tak zažili premiéru a měli možnost si přečíst knihu jako první.

Po dlouhé době jsem se setkala s knihou, jejímuž příběhu nepředchází žádný úvod či prolog a čtenář je ihned vržen do světa hlavní hrdinky a jejích myšlenek.

Začátek byl pro mě rozpačitý, zdál se mi hodně rozvláčný a prostý jakéhokoliv smysluplného děje. Po překročení sté strany jsem stále netušila, co si o Anně a celém příběhu myslet. Děj je psán formou jakéhosi deníku, do něhož si Anna zapisuje své myšlenky, trápení a vylévá si své srdce. Myslím si, že toto autor pojal velice dobře a uvěřitelně a považuji to za jeho dobrý tah, protože co jiného chcete dělat, když nemůžete opustit svůj dům, než svěřovat se deníku. Příběh se mi tak velmi nevtíravým způsobem dostával pod kůži a za polovinou jsem knihu nemohla vůbec odložit.

Anna trpí agorafobií, což obecně je strach z otevřených prostranství, a je tedy zavřená doma, kde se cítí v bezpečí, už skoro rok. Z domu sice nevychází, protože u ní toto vede k panice až k bezvědomí, ale je schopna přijímat návštěvy. Celé dny popíjí merlot, kterým zapíjí své léky a sleduje staré černobílé filmy. Ve volných chvílích pomáhá podobně nemocným lidem prostřednictvím chatu na fóru Agora. Anna je totiž dětská psycholožka a ví, jak s takovými lidmi mluvit a hlavně jak jim pomoct. Její velkou zálibou však je sledování sousedů pomocí fotoaparátu Nikonu s teleobjektivem. Ví tak o každém téměř vše. Záhy se vedle ní nastěhují noví sousedé Russelovi, kteří na první pohled působí jako normální rodina. Brzy však dojde k incidentu, který Anna zahlédne ze svého okna a který se odehraje právě v sousedově domě. Situace vypadá opravdu vážně a Anna se pokusí opustit svůj byt, aby zachránila člověka v nouzi. Bohužel na ni silně dolehne její nemoc a skončí na psychiatrii. Od té doby ji budou všichni přesvědčovat, že se nic nestalo a že si celý incident její mysl vybájila. Nevěří jí nejbližší a dokonce ani policie. Sama Anna o sobě začne pochybovat a neví, co je skutečnost. Anna brzy nabývá dojmu, že se mohlo jednat o halucinaci vyvolanou požitým alkoholem v kombinaci s psychotropními léky, které jí předepsal její psychiatr. Co je pravda a co lež? Co skutečnost a co pouhá halucinace?

Žena v okně je skvěle vystavěný psychologický thriller s detektivními prvky, který si oblíbí výhradně čtenáři tohoto žánru. Nejedná se o žádný tuctový příběh, ač tak může na první pohled působit. Příběh vám zpočátku bude připadat fádní, nudný a nezajímavý, ale závěr vám opravdu vyrazí dech. Zpětně budete na knihu pohlížet úplně jinak a mnohdy nic neříkající repliky ze starých černobílých filmů, jež Anna sleduje a které zpočátku působí samoúčelně, nabudou v závěru úplně jiných rozměrů.

Autor dokáže čtenáře skvěle obalamutit a stejně jako Anna nebudete tušit, zda se jedná o skutečnost nebo pouhý blud. I přes počáteční antipatie, které jsem cítila k hlavní hrdince, jsem si ji v závěru oblíbila a fandila ji. V této knize není opravdu nic takové, jaké se zdá a radím vám, nevěřte nikomu. Pokud budete stejně pozorní jako já, část zápletky odhalíte dříve, než vám ji autor s velkou pompou odkryje sám. Možná vám dokonce přeběhne i mráz po zádech, protože se jedná velmi o nečekaný zvrat, který mnohé šokuje. Takové já v knihách miluji. Navíc je děj plný skvělých tipů na staré černobílé thrillery, které ozvláštňují celou atmosféru knihy. Já si jich hned několik vypsala a třeba takové Okno do dvora od Alfreda Hitchcocka si píšu mezi ty filmy, které nutně musím shlédnout co nejdříve.

Jsem si však jistá, že Žena v okně neosloví všechny cílové čtenáře. Setkala jsem se s názory, že hlavní hrdinka se až nápadně podobá Rachel z Dívky ve vlaku a celá kniha má podobný koncept. S tímto tvrzením nesouhlasím. Alkoholismus a blouznění hlavních hrdinek skýtá určitou podobnost, ale oba příběhy jsou rozdílné a odvíjí se zcela jiným směrem. Troufám si též tvrdit, že pokud se vám Dívka ve vlaku nelíbila, Žena v okně vás asi taky nezaujme, ale platí to samozřejmě i naopak. Nechci vás však v žádném případě odrazovat a rozhodně doporučuji, abyste Ženě v okně dali určitou šanci.

Pokud tedy překousnete pomalejší začátek, budete odměněni překvapivým závěrem s nejedním nečekaným zvratem. V tom případě vám zaručuji skvělý čtenářský zážitek.

Knihu doporučuji zejména čtenářům, kteří by rádi objevili v tomto žánru něco nového a přečetli si něco, co tu ještě nebylo. Žena v okně se však bude líbit i nováčkům a začínajícím čtenářům, kteří na poli psychothrilleru ještě nejsou tak zběhlí.

Komentáře (0)

kniha Žena v okně recenze