Zakázaná láska

recenze

Beth se před třemi lety změnil život, když zemřela její starší sestra Rachel. Její rodiče se z tragické události stále nedokážou vzpamatovat, pokoj vypadá i po letech stále stejně, na zahradě visí její houpačka a Beth nesmí mít ani psa, protože Rachel byla alergická a rodiče odmítají cokoliv změnit. Beth se cítí jako ve vězení, ve svých sedmnácti letech je bez mobilu, bez auta, bez dveří do pokoje a nesmí pracovat v útulku... I přesto se snaží se svými rodiči komunikovat a domluvit na nějakém kompromisu...
Beth je naprosto zničená, nikdo ji neposlouchá... na protest proti rodičům se vypraví v noci z domu a potká kluka, se kterým je jí dobře. Pak ale zjistí, kdo Chas ve skutečnosti je... Beth je zoufalá, chce mít možnost se bavit, s kým ona sama chce, chce být šťastná, ale její rodiče chtějí udržet svou již jedinou dceru za každou cenu v „bezpečí“.
Bylo mi hrozně líto Chase i Beth. Chase si toho zažil opravdu hodně, celý život žít s tím, že někomu vzal život... Tato zkušenost by byla hrozná i pro dospělého člověka, natož pro mladého puberťáka, kterému nikdo v celém městě nedokáže odpustit. Celou dobu se k němu všichni chovali jako k bezohlednému vrahovi a nikdo nedokázal pochopit, že to byla nehoda, která se může stát komukoliv kdykoliv. Chování ředitele, učitelů, ostatních studentů... bylo mi z toho opravdu hodně smutno. A ta neskutečná vina a rezignace... moc smutné Chase se upírá k jediné maličkosti-každý den aspoň jedna maličkost, která vymaže vše špatné a zlé a je vždy důležité se na něco těšit, aspoň na jednu maličkost... Chase mi byl hodně sympatický-přemýšlivý, klidný, rozumný. I on byl spíše oběť osudu a ne vrah, jak si o něm mysleli všichni okolo a dávali mu to velmi okatě najevo...
Nejsem cílová skupina, knihy tohoto žánru nečtu. Ale četla jsem na ni mnoho komentářů a názorů a byla jsem na ni zvědavá, žádnou knihu autorky jsem zatím nečetla. Kniha mne chytla hned na prvních stránkách a už nepustila. Jsem spíše už ve věku Bethiiných rodičů, v mnohém je chápu, ale některé názory rodičů opravdu nechápu. Všeho moc škodí a i ta přehnaná péče se jednou přejí. Ale chápu starost a strach...
Je jasné, že autorky potřebovaly pořádnou zápletku, ale nějak si nedokážu představit, že sestra zemřelé dívky chodí do stejné školy jako kluk, který auto řídil... A Jeff... co k tomu dodat... A kamarádky Beth se občas chovaly dost praštěně, ale to přisuzuju pubertě :D V každém případě nikdy nepochopím to jejich opákání marshmallowů :D
Kniha mne opravdu zaujala, byla jsem moc zvědavá, jak to Beth a Chase zvládnou...

Komentáře (0)