Vždycky budeme mít léto

recenze

Vždycky budeme mít léto (2013) 5 z 5 / Ivett7
Vždycky budeme mít léto

Po tom, co se Belly snad konečně podařilo odpoutat se od Konráda, s čímž jí pomohl Jeremiáš, je konečně opravdu šťastná. A přestože mají Belly a Jeremiáš ve svém vztahu i nějaké problémy, rozhodnou se vzít, protože se prostě milují, tak proč čekat? Tohle rozhodnutí sice u rodičů nesklidí velký úspěch, ale přece jen je to jen na Belly a Jeremiášovi. Nicméně když Belly stráví po dlouhé době nějaký čas s Konrádem, začne si uvědomovat, že z jejího srdce nikdy úplně nezmizí. A musí se konečně rozhodnout, se kterým bratrem chce strávit svůj život. Miluje oba, každého možná jiným způsobem, ale kdo nakonec bude opravdu jejím?

Od druhého dílu série Léto jsme se opravdu hodně posunuli. Rovnou o dva roky. A celou tu dobu spolu chodí Belly a Jeremiáš, což je pro mě jako splněný sen. Tihle dva chodí na stejnou vysokou a jejich společné scény jsem si neskutečně užívala. A vůbec samotná vysokoškolská Belly mě bavila víc než kdy dřív. Stále u sebe měla Taylor, jako svou nejstarší nejlepší kamarádku, z čehož mám opravdu radost, protože ačkoliv mám Tay někdy vážně chuť zabít, myslím, že je to přesně typ člověka, jaký u sebe Belly potřebuje. Nicméně už to není jen Taylor, na vysoké si Belly našla i další kamarádky, především Aniku, které sice klidně mohly mít v knize více prostoru, ale už jen ten samotný fakt se mi líbí.

Belly se tedy i ve třetím díle zase trochu změnila a má dojem, že je konečně odpoutaná od Konráda. Ono je asi docela předvídatelné, jak vše nakonec dopadne, ale přesto jsem ráda za vše, co se v sérii stalo. Za to, že Belly měla možnost milovat oba bratry, uvědomit si, kdo je pro ni ten pravý a zároveň nikdy jistým způsobem nepřestat milovat toho druhého... A já jsem si jistá, že ať už bych se třeba já rozhodla pro kteréhokoliv, Belly se rozhodla prostě pro toho, který pro ni znamená opravdové štěstí.

Musím se přiznat, že v průběhu třetího dílu jsem si mnohem více oblíbila Konráda. Možná je to i tím, že měl v této knize své kapitoly, a tak jsme mohli konečně nahlédnout do jeho hlavy, která je jindy naprostou záhadou. Pořád jsem sice tým Jeremiáš, ale už můžu říct, že mám Konráda ráda jen o chlup méně. Zato Jeremiáš mě tady jednou věcí trochu zklamal, ale přesto pro něj mám pochopení a nikdy ho nepřestanu mít ráda. On to měl, chudák, celou dobu tak strašně těžký, že ho prostě nedokážu nemít ráda.

Jak jsem řekla, pro většinu asi nebude závěr nějakým velkým překvapení, protože to tak většinou prostě dopadá. Ale to nic nemění na tom, že plánovaní a samotný průběh svatby Belly a Jeremiáše je určitě něco, co pořádně zamává celým dějem, vztahy mezi postavami a v závěru je to prostě klasické drama, které vás zkrátka baví. A ať už jste fandili kterémukoliv bratrovi, ten konec je vlastně tak hezky napsaný, že se smíříte s jakoukoliv volbou.

Komentáře (1)

Přidat komentář

Eliška_Florbal
28.07.2017

Super recenze :), škoda že jsem v knihovně neviděla druhý a třetí díl, já jsem teda taky tým Jeremiáš, Konráda moc nemusím, ale tak přeci jsem četla jeden díl tak třeba změním názor :)