Všechno, úplně všechno

recenze

Představte si, že byste nikdy nemohli opustit váš dům, protože je to jediné místo na světě, kde jste v bezpečí. Dost děsivý osud. Bohužel se přesně s tím celý život potýká Madeline, jejíž alergie na celý svět jí zabraňuje normálně žít. I přesto se ale snaží cítit šťastná, je vděčná své matce, kterou obdivuje za vše, co pro ni dělá a žije tak dobrý život, jak jí jen okolnosti dovolují. Zlom nastane tehdy, kdy se do sousedního domu nastěhuje klik jménem Olly s rodinou a jeden druhého navzájem ihned zaujmou. Madeline ví, že by se do něj neměla zamilovat, protože to nemůže dopadnout dobře, ale srdci neporučíš. Ani Olly se netváří, že by se svým citům bránil, dokonce ani poté, co se dozví o Maddyině nemoci. Jak ale může vztah dvou lidí, kteří se nemůžou pořádně ani dotknout fungovat? Jak moc Madeline její nemoc ještě zasáhne do života?

Knížka Všechno, úplně všechno mě už podle anotace neskutečně zaujala. Chtěla jsem si ji přečíst už loni, kdy byl kolem ní obrovský hype, taky díky filmu, který byl vypuštěn. Nakonec jsem se k ní dostala až teď a už jsem se trochu bála, abych nebyla zklamaná, protože podle ohlasů spousty čtenářů a diváků byla má očekávání opravdu velká. Nicméně musím říct, že snad ani nejde, aby byl z této knížky člověk zklamaný. Očekávala jsem dost depkoidní knihu, ze které se nebudu moct vzpamatovat. To se sice vlastně stalo, ale trochu jiným způsobem, než jsem předpokládala a já jsem zůstala překvapená z toho, do jakých témat se kniha nakonec dostala. Má jeden z nejnečekanějších závěrů knih, se kterými jsem se kdy setkala a já se nad ním ještě stále musím podivovat.

Madeline musím jen skrytě obdivovat. Já už bych se z tohoto životního stylu zbláznila. Ono je pro normálního člověk dost těžké si to představit, ale vy nemůžete prostě vůbec nic - nemůžete chodit do školy, což může znít fajn, ale škola je o mnohem víc věcech, než jen o učení a práv ty vy nikdy nezažijete. Nenavazujete nová přátelství, vaší nejlepší kamarádkou je vaše máma, což v určitém období života taky není úplně ideální. Nechodíte na párty, nemůžete cestovat, prostě vůbec nic. Kdyby pro nás tak běžné věci, jako vyjít na chvíli ven, byly najednou nemožné, nejeden z nás by se z toho opravdu doslova zbláznil. Madeline je na takový život sice odjakživa zvyklá, ale to ho rozhodně nečiní o nic snazším. Ani tak ji ale nikdy neslyšíte si stěžovat, i když především poté, co potká Ollyho, je pro ni tento život utrpením.

Ollyho jsem si zamilovala úplně stejně. Je to kluk, který vás prostě dostane - a to i přes jeho až moc vysoké sebevědomí. Kromě toho, že má někdy skvělé myšlenky a jeho zamilovávání se do Madeline jsem si opravdu užívala, je tu ještě další ne úplně dobrá stránka jeho života. Ollyho otec se hlavně poslední dobou totiž dost opíjí a mívá násilnické sklony. Olly se s tím snaží něco udělat, především chce chránit svou sestru a matku, ale není to samozřejmě vůbec jednoduché. Svou rodinnou situaci ale vůbec nedává najevo a pro okolí je prostě vždy pozitivní Olly. Proto ho stejně jako Maddy obdivuji a nedovedu si představit dva lidi, kteří by se k sobě hodili líp.

Celý příběh mě opravdu dostal. Jak asi víte, já mám young adult knihy moc ráda, ale většinou jde o sladké oddechovky, u kterých přesně tušíte, co se bude dít, ale přesto si je užíváte. Všechno, úplně všechno sice je young adult kniha, ale to, co se bude dít, na začátku rozhodně neočekáváte a alespoň mě velmi překvapilo, jak se zaměřila na psychické stavy lidí. Proto si myslím, že kniha svým zpracováním z young adult žánru dost vybočuje a pokud byste vy právě něco, co je tak trochu jiná young adult, chtěli, je tato kniha přímo pro vás. A kromě toho musím vyzdvihnout taky grafické zpracování knihy, protože s tím si autorka opravdu vyhrála a za mě je to skvělý.

Komentáře (0)