Příběh dvou staletí

recenze

Poté, co se Cat vrátila z 16. století domů, nemohla na ni a na svobodu žen v 21. století její renesanční sestřenka Alessandra zapomenout. Když se jí tedy naskytla možnost jít za Cat do 21. století, rozhodla se se jí chopit, ačkoliv byla vystrašená z toho, do čeho se to pouští. Záhy poznala, jak moc se Catina současnost liší od její doby, jak jiná je dokonce řeč lidí a na jaké různé vymoženosti si musí zvykat. Především si ale všimla jednoho - toho, jakou tady může mít volnost, může se zamilovat do kohokoliv a může si splnit svůj velký sen stát se herečkou. To není díky známostem Catina táty žádný problém a Alessandra brzy opravdu získá svou první filmovou roli a dokonce potká kluka jménem Austin, který jí ukáže především to, jak dát volnost verzi sebe sama v 21. století a jak se odpoutat od ideálů, které jí byly odjakživa vštěpovány. Celou dobu ale ví, že se jednoho dne bude muset vrátit. Jak těžké pro ni bude opustit vše, po čem kdy toužila, a dokáže to vůbec?

Série Mé sladké šestnácté století je mému srdci opravdu velmi blízká. I když navždy zůstane mým nejoblíbenějším dílem a vůbec jednou z oblíbených knih první díl, i druhý je naprosto úžasný a já si ho při druhém čtení užila stejně jako poprvé, což už o něčem svědčí. Alessandra samozřejmě už k prvnímu dílu série neodmyslitelně patřila, nicméně v centru dění byla Cat a o Less jsem přemýšlela jen jako o stydlivé sestřence z 16. století, která kvůli omezením své doby nemůže dosáhnout svých snů. Když ale dostala svůj vlastní příběh, zjistila jsem, že se v ní ukrývá mnohem víc a díky tomu jsem si příběh užila (téměř) stejně jako první díl.

Jak už jsem zmínila, Alessandra mě opravdu velmi překvapila. I když ona asi překvapila i samu sebe právě díky možnostem, které se jí v 21. století naskytly. Neskutečně jsem si užívala, jak se snažila sžít s moderním světem, jak přicházela na kloub novým věcem nejen v oblasti vymožeností současného světa, ale i na to, jak se celý svět vyvinul a člověk si může dělat v podstatě co che. A opravdu moc mě bavily její problémy s dnešní řečí, do které její renesanční mluva příliš nezapadala. Ale Less se učí rychle, snažila se, co to jen šlo, aby se světu své sestřenky přizpůsobila a dost jí v tom pomáhala skutečnost, že tady si za svými sny jít může. A pomáhal jí taky Austin, samozřejmě. Díky jeho pomoci v sobě dokázala probudit svou verzi pro jednadvacáté století - sebevědomější a odvážnější verzi. A to je to nejlepší, co se jí mohlo přihodit.

Samozřejmě se musím zmínit i o Austinovi, který tuto knížku zčásti dost ovládl. Austin tedy rozhodně není žádný Lorenzo, vlastně je takovým jeho opakem, ale zamilovala jsem si ho (skoro) stejně. Jisté je, že Alessandra na nikoho lepšího na své cestě do budoucnosti nemohla narazit - ale vlastně i pro Austina bylo velmi důležité, že ji potkal. On jí ukázal, jak žít naplno a ničeho nelitovat, ona mu zase, že je lepší se problémům postavit čelem, ne před nimi utíkat, a že není nic špatného na tom občas se na chvíli zastavit. Nicméně Austin je přesně ten typ kluka, kterého si zamilujete a já si zamilovala i to, jak se do sebe zamilovávali s Alessandrou.. Uf, trochu moc lásky v jedné větě. Ale právě láska je pro celou sérii stěžejní a to láska v každém slova smyslu.

Rozhodně nemůžu opomenout ani hlavní hrdinku prvního dílu série - Cat. Cat musela v šestnáctém století opustit Lorenza a zničehonic v jednadvacátém století potkala Lucase, který by mohl být jeho dvojčetem. Lorenzo byl totiž jeho předek a asi nikoho nepřekvapí, že se mezi Lucasem a Cat objeví jiskření. Cat se toho ale bojí, protože ačkoliv v šestnáctém století nechala popustit uzdu svým pocitům a vůbec se jim nebránila, v současnosti na to stále ještě nemá odvahu. A i když nikdy nezapomenu na Lorenza, jsem ráda, že se jí Alessandra s Lucasem snaží ukázat, že ne všichni, komu otevře své srdce, ji zraní nebo opustí, a že se potřebuje nechat mír někým ráda.

Sečteno a podtrženo, Příběh dvou staletí je knížka, do které se zamilujete i kdybyste nechtěli. Zamilujete se do postav, do Lessina velkého dobrodružství, které jí od základů změní život a do celé atmosféry knihy. Neříkám, že nebudete tušit, co se stane a jak to celé dopadne (i když já to při prvním čtení třeba až tak úplně netušila), ale on je celý ten příběh tak kouzelný a sladký, že případná klišé či předvídatelnost zkrátka prominete. Alespoň já rozhodně. Pro mě je tato série přesně tím typem knih, který přestože nejde o žádnou náročnou literaturu (nebo možná právě proto) mě vždycky naprosto zlepší náladu a dostane mě do takové šťastné nálady, kterou si vždycky užívám, jak dlouho to jde.

Komentáře (0)