Padlý dědic

recenze

Padlý dědic (2018) / Ivett7 (314 views)
Padlý dědic
POSKVRNĚNÁ KORUNA
Gideon moc dobře ví, jak před pár lety pokazil svůj vztah se Savannou, a proto když Savanna začne chodit na stejnou vysokou školu jako on, rozhodne se chopit se šance a dokázat Savanně, že ji miluje. Sav mu to ale vůbec neulehčuje, protože ačkoliv na něj nikdy nedokázala zapomenout, nedokázala mu ani odpustit, jak se k ní zachoval. Z jeho snažení je zprvu dost zoufalá, ale postupně odkrývá tajemství z minulosti a především zjišťuje, že Gid je pořád ten kluk, do kterého se kdysi zamilovala. Dokáže tedy zapomenout na minulost a dát druhou šanci jejich lásce?

Přestože je Poskvrněná koruna jen doplňkovým příběhem k sérii, já jsem neskutečně ráda, že ji autorky napsaly. Ze všech dosavadních dílů je nejnevinnější, nejmíň dramatická a šokující, protože je to prostě jen něco navíc, co má fanoušek série tak nějak za odměnu a co si může v klidu přečíst a užít bez hrozícího infarktu z šoku. Gideona jsem si v původní trilogii moc oblíbila, i když se v knihách zas tak často neobjevoval, a rozhodně jsem se o něm toužila dozvědět víc. O jeho dřívějším vztahu se Sav jsme sice něco málo věděli, především to, jak ztroskotal, ale jsem neskutečně ráda, že jsme se tímto způsobem mohli dovědět ještě víc a především zjistit všechny podrobnosti toho, co se událo. Jsem ráda, že v příběhu je jak současná linka, tak i linka z minulosti - z doby, kdy spolu Gid a Sav chodili. Na tom je podle mě úplně skvěle vidět především Savannina proměna z naivní holky, která dělala vše proto, aby se Gideonovi líbila, na sebevědomou mladou ženu, která má svou hlavu a kvůli klukovi se nehodlá žádným způsobem měnit. Já jsem si tuhle novelku tak moc užila, líbilo se mi, že to byl prostě jen zamilovaný příběh a nic víc a v neposlední řadě mě to zcela zklidnilo před dalším velkým dramatem v sérii jménem Padlý dědic. Takže pokud chcete od Erin Watt něco méně dramatického, více do young adult žánru a dokonce i mnohem méně erotického, rozhodně chcete Poskvrněnou korunu.


PADLÝ DĚDIC
Easton je z bratrů Royalových rozhodně ten nejlehkovážnější, nejmíň předvídatelný ve svém chování a stejně jako s jeho bratry se s ním táhne nechvalná pověst. On si ale z problémů nic nedělá a jeho životním mottem je prostě si užívat. Jeho náhled se začne měnit, když potká Hartley - dívku, která rozhodně neodpovídá jeho typu a dokonce ho opakovaně odmítá. Možná i to k ní začne Eastona stále více přitahovat a bude toužit dozvědět se o této záhadné nové dívce víc. Díky Hartley a její přímočarosti přichází na to, že je možná načase se svým životem něco udělat a se sebe samého udělat lepší a dospělejší verzi. To ale vůbec není jednoduché a rozhodně se tak nestane ze dne na den. Easton bude postupně opravdu zjišťovat další a další detaily o Hartlyině životě - životě, který rozhodně není jednoduchý a bude se jí snažit pomoct, i když jeho pomoc není vždy tak úplně pomocí. Dokáže si Hartley pustit Eastona k tělu a nechat si pomoct? A jaké informace se Easton dozví nejen o Hartley, ale i o sobě a své komplikované rodině?

Jako asi všichni fanoušci série jsem od loňska netrpělivě čekala na vydání čtvrtého dílu. I když jsem zpočátku myslela, že podobně jako příběh o Gideonovi a Savanně bude příběh o Eastonovi také obsažen v jedné knize, zjistila jsem, že Padlý dědic je opravdu plnohodnotným pokračováním o Royalových, které se sice tentokrát zabývá hlavně Eastonem, ale rozhodně zde není nouze ani o podobná dramata a zvraty jako v původní trilogii. A já se tak na knize opět stala naprosto závislá, hltala jsem každou stránku a nestačila se divit. Už dřív jsem se zmiňovala, že tato série je takové moje guilty pleasure - a to stále platí. Samozřejmě je snad nereálné, aby jedna rodina byla opravdu tak moc komplikovaná a možná dokonce některé skutečnosti v knize ani nedávají moc smysl, ale to je mi tedy úplně jedno. Royalovi jsou série, u které zaručeně přijdu na jiné myšlenky, která mě naprosto pohltí a já si prostě jenom jedu na její vlně a je to sakra super. A když se navíc teď vše točilo kolem mého oblíbeného Royala? Ano, prosím!

Od začátku série je Easton můj nejoblíbenější Royal. Sice bylo jasné, že má před sebou ještě dlouhou cestu, ale já mu věřím, že své neduhy jednou úplně překoná a dokáže být stejně skvělý i bez nich. Nicméně Easton je prostě jedinečný typ člověka, na kterého jen tak nenarazíte. Jasně, jeho životní styl není úplně ono - alkohol, holky na jednu noc, rvačky, nebrání se ničemu zakázanému. Ale má taky jedinečnou vlastnost ze všech problémů vybruslit a schopnost zaujmout. A když si řekne, že někoho chce poznat, tak ho prostě pozná. Přesně tuhle taktiku aplikuje na Hartley a je opravdu neodbytný. Vůbec se jí nedivím, že je z něj už zoufalá, ale na druhou stranu, kdyby svou snahu hned vzdal, to by asi taky nebylo úplně ideální. Já se moc těším na ukončení Eastonova příběhu, co se mu ještě postaví do cesty a jestli se konečně naučí vypořádávat se s problémy - a ne před nimi utíkat.

Hartley v mnohém připomíná Ellu. Je stejně odhodlaná zvládnout všechno sama, nedávat najevo své problémy a těžkou situaci a úplně nejmíň má v plánu se snad nějakým způsobem zaplést s Eastonem Royalem, jehož pověst ho předchází. Dokonce mám pocit, že je ještě větší drsňačka než Ella. A to je to, co ji dělá tak výjimečnou a naprosto vybočující. Sice už jsem se nemohla dočkat, až si Eastona konečně pustí k tělu, ale tak to rozhodně mělo být. Jinak by to přece byla nuda. Hartley mě prostě od začátku dostala a čím víc jsem se toho o ní dozvídala, tím víc můj obdiv k ní rostl. Není úplně jednoduché předpovídat, jak se pro ni budou věci vyvíjet dál, ale doufám, že konečně potká svou štěstěnu, protože jestli je někdo, kdo si štěstí opravdu zaslouží, je to ona.

Pokud čekáte na ještě větší drama a cringe scény, rozhodně se jich v knize dočkáte. To největší přijde samozřejmě nakonec, jak už je u autorek zvykem, ale řeknu vám, je to teda velká bomba. Sama nevím, co si o tom myslet, jedině snad to, že nutně potřebuju další díl. Na rozuzlení se neskutečně těším, ale myslím, že ať už budu s vysvětlením všeho a s celkovým ukončením spokojená jakkoliv, bude se mi kniha líbit. Tak už to zkrátka je, já jsem čtenář, kterému styl psaní Erin Watt neuvěřitelně vyhovuje a jde o knihy, které mě zaručeně dostanou z jakékoliv čtecí krize. Stejně jako všechny předešlé díly je i Padlý dědicneuvěřitelně čtivý, návykový a díky Eastonovu osobitému stylu vyprávění vlastně částečně odlišný. Já si ho prostě opravdu užila a přestože se na závěrečný díl těším, rozhodně se mi se sérií bude loučit těžce.

Komentáře (0)

kniha Padlý dědic recenze