Vůle přežít a pomstít se

recenze

Autor: Michael Punke
Vydání: Pevná vazba s přebalem
Nakladatelství: Leda
Počet stran: 296

Když jednoho z nejlepších traperů, na výpravě Williama Henryho Ashley, napadne grizzly, celá skupina ostřílených lovců kožešinové zvěře se dostává do nesnesitelné situace, ve které se půlí zásady správného chování a strach. Buď se zachovají lidsky a Hugh bude mít šanci přežít nebo ho nechají na pospas divočině a budou mít náskok před indiány.

Jak se rozhodli, to každému asi došlo. Glassův přítel Henry povolal dva muže, kteří s ním zůstanou do té doby, dokud nevydechne naposled. Na neštětí se přihlásil Fitzgerald, který nepřekypuje žádnou morálkou, je zbabělý a podlý. Na druhou stranu ho chce ochraňovat nezběhlý traper Jim Bridger, který je ve výpravě Kožešinové společnosti Skalnatých hor nejmladší. Neřekla bych ale, že je jenom nejmladší. Je také nejcitlivější a nejovlivnitelnější.

Fitzgerald dostane strach z nenávistných kmenů Indiánů a i za Jima rozhodne, že oba musí pryč, dohonit Henryho výpravu. Než odešli, okradli polomrtvého Glasse o všechny předměty, které mu mohly pomoci přežít v divočině.

Hugh Glass díkybohu nepatří k lidem, kteří jen tak vzdají svůj boj o život a spravedlnost. Bude žít pro pomstu.

Dokážeme si vůbec představit, jaké to je, když nás někdo opustí a sebere nám naději na přežití? Přežití - pro nás věc, kterou bereme jako samozřejmost, ale vždycky to tak jasné taky nebylo. Ukázkou je toho i prostředí Divokého Západu v USA, kde se samotný děj odehrává. Na Západě se mezi Indiány a bělochy vraždilo o sto šest.

Nikdy bych neřekla, že já, milovnice klasických románů, si zamiluji příběh Hugha Glasse. Ale stalo se a já jsem nesmírně poctěna, že mi ta kniha padla do rukou. Dokazuje, že i tehdy, vlastně pořád, byli lidé prohnaní, vypočítaví a zlomyslní. Že to není pouze výplod současnosti.

Jak já jsem při čtení Glasse obdivovala (a obdivuji), jak já jsem mu fandila. To, co za celou knihu prožil je neskutečné. Celá kniha ovlivnila mé emoce a to nejen na dobu, kdy jsem ji četla. Ještě více mě z toho mrazí, když si uvědomím, že je příběh založen na skutečné události.

Když jsem knihu dočetla, měl jsem chuť křičet.

Nikdy předtím jsem žádnou knihu od Michaela Punka nečetla, vlastně jsem ani nevěděla, že někdo takový existuje, proto jsem se divila, když se příběh již na prvních stránkách knihy rozjel. A rozjel se tak moc, že se nezastavil. Už se asi nikdy nezastaví, protože i tato kniha má dopad na celé moje myšlení a emocionální cítění.

Mimochodem, musím zmínit, že když na mě zpod textu vykoukl název indiánského kmene - Siouxové, vzpomněla jsem si na písničku, kterou jsme zpívávali v hudební výchově, Blízko Little Big Hornu.

Kdybych měla knihu srovnat knihu s filmem, nedokázala bych to. Ve filmu jsem našla jisté nesrovnalosti, které mi na příběhu neseděly a navíc se poněkud lišil od knihy, ale to zpracování, kterému se zasloužil Alejandro González Iñárritu, režisér, je opravdu promyšlené. Opravdu oscarový snímek. Stejně zůstávám konzervativní a především doporučuji knihu.

Pokud máte možnost si tuto knihu přečíst, tak si ji prosím přečtěte. A jestli tuto možnost nemáte, najděte takovou cestu, jakou se ke knize dostanete, protože si myslím, že tento dechberoucí zážitek by měl zažít každý.

Komentáře (0)