Vraždy bez svědomí

recenze

Vraždy bez svědomí (2014) 5 z 5

/ evasamankova

Musím se přiznat, že první kapitola knihy Vraždy bez svědomí mě trochu zmátla. Na malou chvíli jsem si nebyla jistá, jestli nečtu další příběh známého sériového vraha Dextera Morgana.

Rodiče s malými dětmi na sobotním výletě v parku, zdánlivá spokojenost a idyla. Jenže stačí přečíst dalších pár vět a poznáte, že k vám promlouvá vrah. Manželka a děti jsou pro něj spíše součástí image, potvrzením "normálnosti" před okolním světem a jemu se právě přehrává v paměti několik dní stará vražda, při které brutálně zabil mladého homosexuála. Injekční stříkačka v kapse, igelitové pytle, návleky na boty, chirurgické rukavice, ochranné oblečení...To všechno si s sebou přinesl na místo činu. Zabíjel, aby na několik dní ukojil svoji vnitřní potřebu. A pak to zopakuje znovu. A znovu.

Podobnost s Dexterem je ale opravdu náhodná a trvá jen chvilku, protože už na konci té zmíněné kapitoly se rýsuje trochu jiný obrázek. Tento vrah je zvrácený, nemilosrdný a vraždí zcela nevinné obyčejné lidi. Způsoby vraždění se mění a nabývají na brutalitě. Přibývá krve a mučení.

Vraždou mladého homosexuála Daniela Graydona je pověřen detektiv Sean Corrigan se svojí partou. Na místě činu nejsou žádné stopy, žádná DNA, minimum otisků. Zkrátka nic. Seanovi je jasné, že tento případ bude hodně tvrdým oříškem. Je evidentní, že vrah ví o forenzních metodách vyšetřování rozhodně víc než běžní lidé a velmi dobře si dával pozor.

Nějaké stopy se ale přeci jen objevují. Díky tipům od návštěvníků nočního klubu, kam Daniel chodil, nacházejí hlavního podezřelého. Je jím James Hellier, manager ve velké investiční společnosti, který nejdříve spojitost s mrtvým popírá, ale při konfrontaci s důkazy, spíše tedy s jedním otiskem z bytu zavražděného, přiznává placený sex. To je ale všechno.

Detektiv Corrigan má jakýsi dar či prokletí, když po velmi těžkém dětství a nepěkných zážitcích s vlastním otcem, dokáže uvažovat a vidět věci jako vrahové a násilníci. Tam, kde ostatní jen tápou, on vidí souvislosti, chápe důvody i cítí temnou atmosféru. Corrigan je pevně přesvědčený, že vrahem je Hellier.

A to je ta hlavní otázka, která nedá pokoj. Je vrahem opravdu on? Vypadá to tak. V knize se střídají kapitoly z pohledu vraha a kapitoly z vyšetřování. Sledujete všechny, jste v obraze, myslíte, že víte všechno. Jenže... jistí si stejně nemůže být. A to až do posledních stránek.
Vrahem může být Hellier, ale možná taky Sean, který sám o sobě chvílemi pochybuje, nebo zkrátka někdo úplně jiný.

Luke Delaney, který sám pracoval jako kriminalista a vyšetřovatel na oddělení vražd, v knize zúročil všechny svoje znalosti z oboru. Ví jak probíhá vyšetřování, jak se získávají stopy nebo jak je někdy třeba něčemu pomoci...

Vraždy bez svědomí jsou výborným napínavým a čtivým thrillerem, místy dost děsivým. Určitě doporučuji.