VOX = zbytečné mrhání slovy (RECENZE AUDIO KNIHY)

recenze

Vox (2019) / KáťaM. (176 views)
VOX = zbytečné mrhání slovy (RECENZE AUDIO KNIHY)
Knížka Vox vyšla minulý rok a byla hodně ukazovaná na sociálních sítích. Později obrázky této líbivé knihy doprovázely většinou i ne právě příznivé komentáře. I já po doposlechnutí audio verze knihy cítím potřebu přidat jednu negativní recenzi.

Kniha Vox lákala čtenáře na to, že jde o druhý Příběh služebnice. Já doposud znám jen seriálovou verzi Příběhu služebnice, ale srovnání zde nevidím ani náhodou. Vox bylo tak milionkrát slabší.

Ocitáme se ve zvráceném světě, kde se všem ženám nasazují zvláštní náramky, které jim počítají denní limit slov, Ten je stanoven na pouhou stovku. Pokud limit překročí, dostanou elektrošok, v některých případech ženám zbývají z rukou pouze pahýly. Ženy nesmí pracovat, nemají přístup k účtům a byly jim odebrány pasy. Dívky se nesmí učit číst a psát a idea je taková, aby nemluvily vůbec.

Hlavní postavou je Jean McClellanová, která před nástupem nové vlády, která zavedla tato opatření a jejímž hlavním představitelem je náboženský fanatik reverend Carl Corbin, pracovala jako neurolingvistka. Jean se současný život nelíbí, kromě toho ji děsí, jak se projeví nemožnost mluvit na její dceři Soně. Jean a její dcera ale dostanou možnost se nenáviděného náramku zbavit. Prezidentův bratr měl totiž nehodu, kvůli které přišel o hlas. Jean má být součástí týmu neurolingvistů, kteří mu naleznou lék. V týmu má být i její někdejší milenec Lorenzo. Postupem času ale zjišťují, že účel týmu je možná trochu jiný...

Já jsem knížce opravdu nemohla přijít na chuť. Co mi na ni vadilo? Snad úplně všechno! Moje zkušenost s audioknihami je taková, že díky dobrému vypravěči hodnotím knihy lépe, než by tomu bylo v případě, kdybych četla papírovou verzi. Interpretka Barbora Goldmannová mi ale vůbec neseděla, byla mi velmi protivná. Nemůžu si pomoci, ale asi už nikdy nedokážu díky této špatné knize poslouchat cokoli od ní, vždycky ji s tím budu mít spojenou.

Ocitáme se v nějakém fiktivním světě, ale za mě nebyl řádné popsán, chtěla bych vědět víc z pozadí, jak se to stalo, jak fungoval a jak byl potlačen odboj.

Hlavní postava byla naprosto šílená, namyšlená a nesympatická. Já bych ji ten limit pro dobro všech dala asi taky. Fakt, že je uznávaná vědkyně, autorka dokázala dát najevo jen tak, že z ní nechávala chrlit jedno odborné slovo za druhým, což z ní v mých očích dělalo jen rádoby chytrou.

Pak mi vadil popis citových vazeb mezi postavami. Ze zdrobněliny "Enzo," která vznikla z "Lorenza," se mi zvedal žaludek, opravdu bych byla ráda věděla, jestli to bylo z originálu nebo šlo o práci překladatele. Odporný a nepochopitelný mi přišel i její vztah k dětem. Ve chvíli, kdy má syna veřejně trestaného v televizi, se úžasná doktorka McClellanová dál soustředí na svou práci.
Klišé konec mě ani nemohl překvapit.

Omlouvám se za velmi negativní recenzi, ale za mě tohle byla šílenost a ráda bych od ztráty peněz a hlavně času odradila co nejvíc lidí.

Snad tedy zase příště u nějaké lepší knihy.
***
Katka Malinová

Komentáře (0)

kniha Vox recenze