Vláda teroru

recenze

Ke konci loňského roku vydalo nakladatelství Omega zajímavou faktografickou naučnou publikaci. Nese název Gestapo – Ze zákulisí nacistického teroru a jejím autorem je britský historik Lucas Saul . Nestává se příliš často, abyste se v produkci zmíněného nakladatelství setkali s naučnými tituly, a proto vás určitě zajímá, zda tento počin vůbec stojí za vaši pozornost.

Pokud se zajímáte o druhou světovou válku, rádi koukáte na válečné filmy či vyhledáváte historické příběhy a fakta s válkou spojená, jistě vaším očím a pozornosti neunikli muži nebezpečného vzezření v černých kožených kabátech bušíce nejčastěji uprostřed noci na dveře a zatýkajíce kohokoliv, kdo by nějakým způsobem mohl ohrozit Třetí říši . Tak tomu bylo alespoň z počátku války. Postupem času s rostoucí oblíbeností a vlivem Hitlera si tito muži vždy našli důvod k zadržení dotyčného, obžalování a následného vykonání dost tvrdého trestu. Nutno zmínit, že velmi často byl odsouzený nevinný.

Členové gestapa, kteří byli po skončení druhé světové války zatčeni spojenci, prošli soudním procesem, takzvaným Norimberským procesem , kde jim byl udělen příslušný trest. Je až k nevíře, že mnoho z nich zapadlo zpátky do normálního života, žili pod cizím jménem, v cizí zemi a jejich krutosti nemohly být nikdy potrestány.

Jak už název napovídá, máte možnost dozvědět se více o Geheime Staatspolizei (odtud zkratka gestapo), jejíž vznik se datuje k 26. dubnu 1933 . Tato tajná policie vznikla z iniciativy Hermanna Göringa. Publikace se stává ze sedmi kapitol , jež pokrývají okamžiky od zrození a sílící moci gestapa až po jeho poslední dny. Kapitoly jsou následně doplněny podkapitolami. Dočtete se o jeho vzniku, prvotní činnosti a pozvolném ovlivňování či dokonce zastrašování lidí. Souhrnný obsah je umístěn na začátku knihy.

Samozřejmostí všech faktografických publikací jsou fotografie. V případě Gestapa jsou součástí černobílé ilustrace doplněné krátkým výstižným popisem . Autor hojně užívá německých slov, dat a čísel. Jeho výklad je poutavý, často využívá zkratek a poznámek, jejichž vysvětlení významu je uvedeno za poslední kapitolou.

Součástí jsou portréty klíčových osobností tajné policie spojené s mrazivými příběhy . Spousta z vás jistě ocení, že obsahují opravdu ty nejdůležitější informace o daném jedinci. Nevýhodu však skýtá nešťastné umístění těchto „medailonků“, které byly vloženy mezi plynoucí text dané kapitoly. Na čtenáře to může působit rušivě, neboť tok vašich myšlenek je narušen dalšími zajímavostmi.

Zajímám se o druhou světovou válku a ráda získávám nové informace. Z toho důvodu čtu nejen beletristická díla, ale poslední dobou často i faktografické publikace. Během čtení jsem se dozvěděla spoustu nového, některé kapitoly jsem si pročítala i vícekrát, aby mi neunikla sebemenší důležitost. Nejvíce mě oslovila poslední kapitola týkající se posledních dnů tajné policie.

Nejsem historička, takže nepotřebuji přehršel detailů, spokojím se s nejdůležitějšími fakty. A přesně v tomto ohledu bylo mé očekávání naplněno. Jsem toho názoru, že Gestapo se Omeze velmi vydařilo a že by s vydáváním faktografických publikací mělo pokračovat a vydávat je častěji .

Gestapo bych doporučila všem, kteří se zajímají o druhou světovou válku . Laici jako já budou nadmíru spokojeni a troufám si říct, že i ti, co už nějaké znalosti mají, budou spokojeni.

Co se týče přebalu obálky , na kterém je vyobrazen Heinrich Himmler – jeden z nejmocnějších mužů nacistického Německa, je totožný s anglickým originálem . Právě v Himmlerově hlavě vznikl radikální plán a v září 1927 ho přednesl Hitlerovi. Týkal se přeměny SS z malé „osobní ochranky“ v elitní soukromou armádu, která bude věrná nacistům než samotnému Německu.

Komentáře (0)