Velikonoční prázdniny na jachtě

recenze

Arthur Ransome se proslavil díky knihám o Vlaštovkách a Amazonkách, dětech od Severního jezera. V Klubu Lysek však dochází k velké změně. Vlaštovky a Amazonky autor nechal odpočívat a do hlavních rolí dosadil nám již známou dvojici Dorotku a Dicka.

Velikonoční prázdniny však netráví na Severním jezeře, ale na poloostrově v hrabství Norfolk. Je to kraj, který je propleten mnoha vodními cestami. Zkrátka ideální místo na to, aby se Dick s Dorotkou naučili plachtit, když už budou mít zajištěné ubytování na jachtě u paní Barrableové. Jenže ouha, paní Barrableová si na plachtění sama netroufne. Naštěstí jsou tady Lysky – parta dětí, kteří jsou mimo jiné zkušení mořeplavci. Rozhodnou se je naučit námořnickému řemeslu.

Právě nastala jachtařská sezona a místní se řídí nepsaným pravidlem – nevměšovat se do záležitostí turistů a nezajímat se o ně. Když potřebují pomoci, ok, domorodci jim pomůžou a poradí, ale jiným způsobem se jim vnucovat do jejich dovolené je zakázáno. Toto pravidlo porušil Tom Dudgeon. On, dvojčata Levka a Pravka a tři piráti z lodi Smrt a sláva, jsou ochránci přírody a není jim jedno, že majitelé motorové jachty Margoletta obsadili úvaziště v blízkosti hnízda černé lysky s bílým peříčkem, která seděla na vejcích. Neodjeli ani poté, co je děti slušně požádaly, aby místo opustili. Tom vzal spravedlnost do vlastních rukou a od té doby, kam se hnul, měl v patách nepřátele z Margoletty.

Kniha je rozdělena dvou dvou částí. Ta první byla více teoretická. Dick s Dorotkou se učií plachtění a to se samozřejmě neobejde bez popisů. Přiznávám, že tato technická část mě vůbec nebavila. A ani se v ní nic důležitého nestalo. Zato v druhé části jsem už Arthura Ransoma poznávala. Bylo to napínavé a dobrodružné. Děti se s paní Barrableovou alias admirálem rozjely na jih poloostrova. Musely bojovat nejen proti nepřízni počasí, ale také proti Hrubiánům, jak si pojmenovaly děti z Klubu Lysek osazenstvo Margoletty.

I když druhá polovina byla opět skvělá jak předchozí knihy, musím říct, že jsem Vlaštovky, Amazonky a kapitána Flinta opravdu postrádala. Kapitána trochu nahradila paní Barrableová, dvojčata Levka a Pravka s Tomem konkurovaly Nancy a dětem od jezera, přesto to však nebylo ono. Co ale musím autorovi nechat, je jeho mistrné vykreslení okolní přírody. Čtenář si dokáže představit prostředí, kde se příběh odehrává. Je to úplně ideální místo pro milovníky vody.

Stejně jako v minulých knihách, tak i v této najdete dosud nezveřejněné ilustrace Zdeňka Buriana vázající se k příběhu. Každého čtenáře jistě překvapí, že názvy lodí se neshodují s názvy lodí v příběhu. Tato skutečnost je vysvětlena v již tradičním doslovu Františka Novotného. Vysvětluje v něm historii vzniku Klubu Lysek až po současnou situaci v Norfolku. Zabývá se také Ransomovým pobytem na poloostrově, a také samotný František Novotný si projel trasu, kudy se ubíral Blatouch paní Barrableové. Co stojí také za zmínku, je zredigování překladu a doplnění technických poznámek.

Řekla bych, že tuto knihu ocení spíše chlapci než dívky i přesto, že Arthur Ransome nedělal rozdíly mezi oběma pohlavími. Nicméně Klub Lysek patří pro mě k těm méně zajímavějším autorovým titulům. Avšak Vlaštovky a Amazonky žijí a čekají na ně spousta dobrodružství.

Komentáře (0)