Veledílo

recenze

Kniha je první částí dvojdílné monografie. Porovnává historické právní systémy Číny, Japonska, Koreje, a Vietnamu mezi sebou a později s kontinentálním a anglosaským právem. První díl monografie končí s pádem čínského císařství, druhý začíná reformami éry Meiji v Japonsku. Kniha získala několik ocenění, mj. Cenu Bedřicha Hrozného za rok 2016.

Recenze zde musí začít osobností autora. Polybiova teze, že (vojenskou) historii mají psát pouze diplomati a generálové, je jistě příliš přísná. V daném případě však autor má dlouholeté bohaté zkušenosti s kontakty mezi dálněvýchodním a evropským právem z první linie vládních kontaktů. Autorova šíře záběru ve smyslu jazykovém, kulturním, historickém, i právním je pozoruhodná a těžko bychom hledali osobu povolanější pro sepsání monografie na dané, velmi potřebné téma.

Ke knize samé. Je to veledílo, a na českém trhu bez konkurence. Vrstva čtenářstva, která vládne dostatečnými základními znalostmi tak, aby dokázala danou monografii schroustat takříkajíc na posezení, je nejspíš dost úzká. Zbytek nás obyčejných smrtelníků se musí spokojit s tím, že si za pochodu doplňuje tu základní znalostí právní, tu historické z postranních zdrojů. Já vládnu jistým přehledem dějin imperiální Číny a Japonska, v oblasti práva jsem laik, a z této perspektivy píši i tuto recenzi.

Ohledně znalostních předpokladů. Zeměpis a dějiny Číny se z této monografie nikdo nenaučí, a je třeba mít dobrý základ. Autor používá standardní historiografický přístup, který považuje středověkou industriální revoluci dynastií Tang a Song za vrcholné imperiální období, dynastii Qing za úpadkovou, a mezidynastická období za anomálie. Tento přístup přináší do ohromného předmětu studia alespoň nějaký řád, ale velmi podceňuje mocenský a ekonomický rozmach rané dynastie Qing a příspěvky mezidynastických období—vždyť i Konfucius v takovém období žil. Dějiny jiných diskutovaných zemí nejsou tak nezměrné, a je možné se v nich orientovat i z dané monografie. Ohledně nutného právního vzdělání jsem měl různé obavy, které se ale nepotvrdily. Snad každý právní pojem, který autor používá, existuje v základních učebnicích nebo Wikipedii. Samozřejmě, že základní znalost římského práva, francouzského občanského práva apod. přijde vhod, ale mám je prostě za domácí úkol a s četbou monografie mohu pokračovat i bez nich.

Co jsem se naučil. Zjistil jsem zejména, jak nezměrný úkol stál před čínskými a japonskými reformátory v době recepce západního práva. Vždy jsem nahlížel na střet civilizací v dané oblasti v 19. století z úhlu vědecké, industriální, finanční, nebo vojenské revoluce, která proběhla ve Velké Británii v předchozím období. Autor ale přesvědčivě ukazuje, že nemenší podíl mělo i britské a kontinentální právo, které dokázalo unést tíhu industriálních a koloniálních vztahů tam, kde čínské a japonské právo nabízelo pouze mocenskou strnulost nebo obyčejovou improvizaci.

Co jsem postrádal. Konkrétní příklady. Tak třeba fungování obyčejového soukromého a obchodního práva v tak složité ekonomice, jaká existovala v 18. století jak v Japonsku, tak v jižní Číně, mi stále zůstává mírnou záhadou, které by ulevila diskuze nějakých zajímavých konkrétních sporů. Jistě také existují zaznamenané soudní spory z dob vrcholných dynastií, které by oživily někdy příliš obecnou diskuzi.


Kniha má i jednu zjevnou slabinu, a tou je členění. Pokud chce čtenář např. zjistit, jak se vyvíjelo čínské právo za vlády mongolské dynastie Yuan, pohled do obsahu mu mnoho nepomůže. Na mikroskopické úrovni, autor někdy přeskakuje mezi zeměmi tak, že nemusí být po několik řádků jasné, o které z nich vlastně mluví. Je třeba říci, že druhý díl monografie je už členěný výtečně. Poněkud matoucí je zařazení reforem pozdní čínské dynastie Qing do prvního dílu, i když tyto jak časově, tak logicky vycházely z reforem japonské éry Meiji, kterými začíná druhý díl monografie. Z tohoto důvodu, ale i z jiných, je tedy lépe vlastnit oba díly monografie najednou.

Závěrem: kdo to dá, ten by tu knihu měl doma mít. Už jen z toho důvodu, že vzdělání tohoto druhu bude pro českou zemi kriticky potřebné, a kdoví, kdy se na knižním trhu objeví nějaká alespoň vzdálená konkurence.

Komentáře (0)