Cenný překlad

recenze

Kdejaké dítko školou povinné slyšelo o tom, že muslimský středověk byl nositelem významné intelektuální tradice. Řada polyhistorů v prostoru od Cordoby po Bucharu navazovala na vědění řecké, perské, a indické, a spisovala traktáty, které posléze hrály důležitou roli při probouzení Evropy z její středověké noční můry.

Málokdo ale nějaké to vědecké dílo z raného nebo vrcholného muslimského středověku měl před sebou. Jejich překlady jsou totiž zřídka k vidění, a to i v angličtině nebo francouzštině. Důvodem je téměř nadlidská erudice potřebná k zodpovědným překladům, nevelký zájem čtenářstva o časově a civilizačně vzdálené spisy, a konečně také (zdvořile řečeno) mnohomluvnost muslimských středověkých učenců.

Ibn Khaldun (zemřel roku 1406) je z řady těchto světlonošů chronologicky mezi posledními. Bývá uváděn mezi zakladateli sociologie nebo ekonomie. Daná kniha o mnoha stech stranách je pouhým teoretickým úvodem k dalšímu, mnohem obsažnějšímu, dílu popisujícímu historii zejména severoafrického islámu. Přesto je to právě tento "úvod" který je z Ibn Khaldunových děl nejpověstnější. Obsahuje obecná pozorování o životním cyklu tehdejších dynastií, jejich administrativní hierarchii, společenských třídách, ekonomice, řemeslech a vědě. Známé jsou například statě předvídající Lafferovu křivku výnosu daní nebo problém vědecké nadprodukce, nebo kritika státního podnikání jako neférové konkurence privátnímu sektoru. Ibn Khaldun podstatnou část svého života strávil jako vysoký dvorní činitel různých dynastií v dnešním Maroku, Alžíru, a Tunisu, a kromě rozsáhlého teoretického studia také tedy zúročuje bezprostřední osobní zkušenosti z vládní praxe. Kniha své obecné poučky dokládá konkrétními příklady z muslimské historie, a diskutuje řadu osob a státních útvarů, které jsou daleko mimo běžný dnešní středoškolský rozhled. Nezasvěceného čtenáře jistě zaujme racionální tón knihy, který se vyhýbá náboženským spekulacím--to však mezi učenci jeho doby a místa není neobvyklé.

Co je vzácné je vidět celistvý překlad podobného arabského tlustospisu v malém jazyce jako je čeština. Překladatel Ivan Hrbek byl arabista světového formátu a jistě strávil nad tímto dílem mnoho času. Jeho padesátistránková předmluva ozřejmuje historický kontext a pohnutý život autorův, přidán je též poznámkový aparát a bibliografie. Jeho próza je elegantní a snadno čitelná.

Běžný moderní čtenář asi nepročte tuto knihu od první stránky k poslední. Kniha nicméně nabízí vzácný vhled do intelektuálního světa těžce zkoušeného muslimského pozdního středověku

Komentáře (0)