Vážka v Paříži

recenze

Příběh Lakušníka, Labradora, Lysky, Lodivoda a Levatky.
Příběh pěti mladých Američanů, kteří se vydali vstříc nebezpečí přes půl zeměkoule, aby v Paříži bojovali jako špioni proti nacistům. Příběh se odehrává v nádherné Paříži, ale v té době se víc než na krásu hledí na možnost se najíst a hlavně-NIKDY NIKOMU NEVĚŘIT!!!
Nečekejte žádný špionážní napínavý thriller, jedná se spíš o vyprávění o hlavních hrdinech. Mrzí mne, že třeba Lodivod nedostal více prostoru. Celá kniha byla podle mne vyvážená, navíc autorka nenechává člověka v klidu a když si myslíte, že všechno víte, dozvíte se další tajnou novinku. Asi jediné, co bych autorce vytkla, je černobílost postav. A konec jako v pohádce, což mi dost vadí ☹ Ale hlavně – neuvěřitelné štěstí. Opravdu si říkám, že autorka už dlouho chtěla napsat pohádku, protože tolik štěstí opravdu nechápu.
Asi nejsem úplně ten pravý člověk, abych mohla knihu posoudit, protože příběhy z války mám prostě ráda. Pak knihu zavřu a říkám si, jak se máme dobře, že žijeme v době, ve které žijeme. V každém případě jsem velmi ráda, že jsem měla možnost si knihu přečíst.
Bohužel, kniha vypráví o nejsmutnější a nejhorší části našich dějin. O tom, jak lidé nevěděli, jestli se dožijí večera... Šli spát s tím, že neví, co jim přinese následující den. Mladí lidé nasadili vlastní životy, aby bojovali proti zlu v zemi, ve které nikdy nebyli...
Kniha je poměrně obsáhlá, má téměř 500 stran a není tak úplně čtení na jedno odpoledne, ale ráda jsem s ní strávila jeden březnový týden.
Na závěr bych chtěla zmínit jednu „podstatnou maličkost“, která mi v knize dost pila krev a to velké množství chyb. „ženy se setkali a pak spolu šly“, proběhlo „rodinné obětí“ , „po dobu Bradovi nepřítomnosti“ a další chuťovky, kterými se to v knize jen hemží. Kdyby to bylo u jiného žánru, přivřu nad tím klidně obě oči, ale tato kniha si to opravdu nezaslouží.

Komentáře (0)