Tunel bez světla na konci?

recenze

Obálka: Líbí se mi. Přesně se ke knize hodí a láká vás, po ni sáhnout. Zůstala stejná, jako v originále.


Hlavní postava: V této knize máme opět střídání dvou pohledů. Postava od prvního dílu hlavnější, je Will. Kluk na pohodu, má svůj rozum a pevně si stojí za svým názorem. Proti němu stojí pohled druhý a to dívky jménem Alona. Jistě z předchozích dílu víte, že Alona byla vždy, nafoukaná s rozumem houpacího koně. Ovšem když píšu byla, tak to tak i opravdu myslím. Menší náznaky měla ve druhém díle, ovšem v tomto třetím, už je na Aloně znát, že se posunula trochu někam jinam. Můžu dokonce i říct, že jsem si ji oblíbila a pasáže s ní mi vůbec nevadili. Střídání pohledů u této knihy vítám a jako u jedné z mála knih, mi nepřipadala žádná postava nudná.

Děj: Jelikož se tu bavíme o třetím - závěrečným díle, můžu tedy prozradit, že Alona, se zmocnila těla Willovi kamarádky Lilly, která ležela několik měsíců v kómatu, po ošklivé autonehodě. Zjistili jsme, že Lilyina duše už je pryč a tělo stále přetrvává. Tak proč si ho nevzít?

Will s Alonou se trochu odloučí, za což může také Alonina nová rodina, která je šťastná, že má svou dceru zpátky a střeží si ji, jako oko v hlavě. Nyní jsou na světě tři dívky : Alona - ta je s námi neustále, Lily - po které nám zůstalo pouze tělo, které okupuje právě Alona a Ally - jak si náš duch v cizím těle nechává říkat. Ono, volejte na tělo Lily, jménem mrtvé holky, ale zase Lily jí říkat nesmíte, protože na něj prostě neslyší...

Ač se to zdá složité, není tomu tak. K těm všem jménům a problémům s novou rodinou, se také přidává akce na záchranu ducha, i těla. Jak tyto dvě části rozdělit, aniž byste jednu z nich poškodili? Velmi těžko... Když už si myslíme, že jsme na té správné cestě, objeví se kluk jménem Malachiáš a jeho vlastní duše, která zavařila nejen jemu samotnému, ale nadělá nemalý problém i Willovi s Ally... nebo Alonou?
Také se společně s Willem dozvídáme to veliké tajemství, proč je Alona zpět na zemi. Takže je vážně o co stát.


Celkové shrnutí: Po pravdě bych měla říci, že jsem od této knihy mnoho neočekávala. Předchozí díly se mi líbili na takové té hranici, že pokračování ano - znovu čtení už ale ne. Ovšem co mě příjemně překvapilo bylo to, že tento díl byl nejlepší z celé série a já ho zhltla na pracující matku, poměrně rychle. Příběh je čtivý, napínavý a stále nás nutí číst dál, protože stále nevíme a nedokážeme odhadnout, jak ono to nakonec skončí. Příjemná odregovačka s občasným vtipným podtextem. Líbilo se mi, že to není složité čtení, nervete si vlasy nad stupidním chováním hrdinů, ale naopak pomalými kroky, je provázíte mnohdy beznadějnou cestou, u které doufáte, že tam společně dojdete.

Komentáře (0)