Tuesday - novodobý anděl smrti?

recenze

Dívka, která si říkala Tuesday (2016) / Celupka (181 views)
Tuesday - novodobý anděl smrti?
"Ten kluk je něco jako Shakespeare gangu. Tisíce let lingvistické evoluce se mu podařilo zredukovat do jediné věty."

Dívka, která si říkala Tuesday mě zaujala hned na první pohled svou obálkou. Po přečtení anotace jsem byla na vážkách, zda si knihu pořídit či nikoliv. Jelikož jsem se nemohla rozhodnout, tak jsem byla ráda, když se mi ji podařilo vyhrát v soutěži s Knihcentrem. Hned po přečtení první věty jsem věděla, že je to knížka přesně pro mě. Hlavní postava Tuesday je totiž napsaná tak skvěle, že se s ní nejde neztotožnit. Malá, vyhublá "emo" dívka, jež působí křehkým dojmem hned v úvodu knihy vyřídí několik členů londýnského gangu, kteří znásilňují dívky. A jakým způsobem? Nad tím vám rozum zůstane stát.

"Nedokázala jsem ji zachránit. Nedokázala jsem ji zachránit ani svým vlastním tělem."

Tuesday má kuráž a pohání ji touha po pomstě. Ve filmu by o ní řekli, že "má koule". Nebojí se nikoho a ničeho. Každý svůj krok si vždy dokonale naplánuje, ale neskrývá se před kamerami. Dokonce, když je vše dokonáno, tak se do nich provokativně usmívá a vysílá tím svému okolí jasný signál. Podaří se jí vyvolat pouliční nepokoje a policii pořádně zamotat hlavu. Koukám, že o ní mluvím jen v samých superlativech, ale Tuesday perfektní rozhodně není. Jako každý člověk má i své nedostatky. Nicméně je příběh napsaný tak, že jí nemůžete nefandit. Kniha má velice krátké kapitoly - než se vůbec dozvíte, o kom čtete a co se zrovna děje, tak je konec kapitoly a další je zas o někom jiném. To však přidává ději na spádu a kniha se čte jedním dechem. Trefné postřehy a humorné komentáře Tuesday mě velice bavily a přidávaly knize na hodnotě, alespoň v mých očích. Ale po čase jsem z tohoto opojení lehce vystřízlivěla. Když se naladíte na styl autorova psaní, tak najednou zjistíte, že vývoj příběhu dokážete lehko odhadnout. Ale to by zas tolik nevadilo, po té hromadě knih, které jsem už přečetla, mě málokterá dokáže překvapit nebo dokonce šokovat. Co se týče žánrového zařazení, rozhodně bych knihu nezařadila mezi thrillery. Je to spíše jakési "urban fantasy" bez toho fantasy a mixnuté ještě s "young adult". Rostoucí naivita ke konci příběhu mě utvrdila v tom, že je kniha určená spíše pro mladší čtenáře. Hlášky typu "sklapla past, tak už ho konečně zastřelte" opravdu nemusím. Navíc se hlavní hrdinka celkem dost podobá epické Lisbeth Salanderové - je malá, hubená, se zvláštní vizáží a velmi dobře se vyzná v počítačích. Dokonce tak dobře, že po sobě na webu nezanechává žádné stopy a je schopna vyřadit z provozu i Londýnské metro. Kvůli těmto nedostatkům nemůžu dát knize plný počet bodů, ale i přesto jsem si Dívku, která si říká Tuesday velmi užila a všem ji doporučuji k přečtení.

Komentáře (0)

kniha Dívka, která si říkala Tuesday recenze