Tři verze jednoho příběhu

recenze

A co kdyby to bylo jinak? (2016) 4 z 5 / MartinaF
A co kdyby to bylo jinak?

Píše se rok 1958. Evě, která jede na kole, zkříží cestu malý pes. Celou situaci vidí Jim. Takto společně začíná zdánlivě obyčejný příběh. A v tuto chvíli se tento příběh dělí na tři zcela odlišné roviny. V první verzi Eva píchne kolo a Jim ji ho opraví a pozve na drink. V druhé verzi se Eva psovi vyhne a odjíždí od Jima pryč. A v třetí verzi si Eva natluče koleno a galantní Jim Evu zve na gin s ledem. Čtenář tak může sledovat tři příběhy, které směřují k společnému konci.


Anotace téhle knihy mě zaujala. Říkala jsem si, že bude zajímavé číst tři různé varianty jednoho příběhu.

Hlavními postavami je Eva a Jim. Na začátku příběhu je jim dvacet, oba jsou vysokoškoláci, ona touží stát se spisovatelkou, on je nadějný malíř. A v každém z jednotlivých verzí se více či méně jejich sny naplní. V každém příběhu jsou Eva a Jim pořád stejní, mají stejnou povahu a stejně přemýšlí. Mění se vše okolo. Ocitáme se nejen ve Velké Británii, ale také v New Yorku, v Paříži, v Itálii, v Řecku, část příběhu se odehrává v době hippies a Jim byl tímto svobodomyslným životem ovlivněn.

Nebudu prozrazovat ani nenaznačím děj z jednotlivých příběhů, jak se osud Evy a Jima vyvíjel. Oba si v každé verzi prošli osudem, který jim byl předurčen a v každém z příběhu oba vyspěly. Aby ne, když se příběh odehrává od roku 1958 až po rok 2014.

Kniha se čte chronologicky. Každá verze je odlišená počtem hvězdiček a taktéž na začátku kapitol je napsáno, o kterou verzi se jedná. Tuto nápovědu jsem hodně ocenila, protože, přiznám se, jsem se občas v příbězích ztrácela a přemýšlela jsem, která z dalších postav patří do kterého příběhu. Některé verze si byly dost podobné, zvlášť druhá a třetí. Ale přesto stejné nebyly, to by přece nebylo ono.

To, že se kniha čte chronologicky je naprosto v pořádku a logické. Trochu jsem měla problém se přepnout na jinou verzi příběhu. Na druhou stranu však čtenář může porovnat, jak se v jednom bodě tři příběhy diametrálně rozchází.

Román je rozdělen do tří částí. Paradoxně ta třetí byla pro mě nejzajímavější. Řekla bych, že to bylo hbitějším sledem událostí a díky rychlejšímu běhu času. Je těžké rozhodnout, která z předložených verzí příběhu se mi nejvíce líbila. Všechny byly něčím zvláštní a originální.

Kniha se četla velmi dobře a líbila se mi, takže ji můžu doporučit všem. Věřím, že čtenáři se v některém příběhu či postavě najdou a budou s hlavními hrdiny soucítit.

Komentáře (0)

Přidat komentář